Video rozhovor s kapelou vznikl v Ústí na Pivovarských slavnostech, kde to neměla lehké kapela ani publikum. Část pěnivé hudební akce nám propršela…

V rozhovoru pro Deník za šumperské Koblížky, miláčky dívek, odpovídal zpěvák a kytarista Josie, umělecký vedoucí Lukáš Fousek a bubeník Robert.

Vyhráli jste Českého slavíka jako Objev roku 2012. Co se pro vás od té doby změnilo?
Josie: V podstatě nic. Přibylo nám akcí, ale pořád jezdíme koncerty, skládáme písničky… A další rok už nás vůbec nepozvali. Pro jistotu.

Vaše album z loňska, které vyšlo u Warner Music ČR, se jmenuje „3 +" proto, že jste zůstali tři?
Josie: Jo, to proto, že jsme ji dělali ve třech.

Ale dnes už jste zase čtyři…
Josie: Ono je to u nás docela složitý. My jsme už jenom dva, ale vlastně jsme zase čtyři.

Jaký to je pocit, když s vámi fanoušci zpívají refrén „A když tu nebudu, tak zavři hubu?"
Josie: Tak to má bejt, když to zpívají. A když tam nejsme, tak ať držej huby.

Jen trošku opilej

Jediná balada desky, „Ranní schíza potápěčova", má nejvíc hostů. Bohouš Zatloukal z Hudby Praha hraje na kytaru, ale co ostatní dva? Slečna na klavír?
Josie: Slečna hraje na klavír a kluk na kytaru. Ale já si tu písničku moc nepamatuju, na ni jsem byl trošku opilej, prostě nevím, co se tam dělo.

„A co já, moje zkažený Vánoce nikoho nezajímají," zpíváte na albu. Je to povzdech malýho velkýho kluka?
Josie: Přesně tak. Je to povzdechnutí takovýho malýho velkýho kluka, kterýmu všichni zkazili Vánoce. A od tý doby prostě neslavím Vánoce, tak to prostě je.

Zpíváte také „Až zvítězí láska nad lží a nenávistí, bude svět v rovnováze". Myslíte si, že se to někdy stane?
Josie: Ne, nestane, lidi jsou prostě ku*vy. Přežívá ten nejsilnější a to si pamatuj!

Je ta písnička svým způsobem i hold Václavu Havlovi?
Josie: Za mě tedy určitě ne.

Liga je pro talenty

Na Open Air festivalu Benátská hrajete v pátek 24. července na scéně Skutečná liga, na pódiu party kapel, které pro tuto zemi dost dělají. Jak se na to těšíte?
Josie: Těšíme se, na Benátský jsme nikdy nehráli. Okolo toho pódia bude spousta skvělých lidí, ale jestli o něm chcete vědět víc , zeptejte se tady Lukáše, bude šéf té scény.
Lukáš Fousek: No, je to tak. Mladým talentům hodně pomáháme, máme scény po festivalech, je to jediná šance jak jim pomoci, jak prezentovat jejich hudbu. Jinak nemají šanci se tam dostat, jsou kapely takzvaně „no name".

Která z kapel ze Skutečné ligy, které budou na Benátské, má nejblíž ke Koblížkům?
Lukáš Fousek: Lidsky k sobě máme blízko všichni, žánry neřešíme. Jsme kámoši a Liga tu je, aby zde s naší pomocí zůstala autorská tvorba.

Jak unikátní je tato scéna v rámci republiky?
Lukáš Fousek: Skutečná liga je největší amatérská hudební soutěž v rámci Evropy. Bojujeme s tím tvrdě, protože tak vlastně jdeme proti všem. Děláme to už jedenáct let a všichni se nám smějou, ale nejvíc talentů objevila bohužel a bohudík Skutečná liga. Ale nikoho to tady vesměs moc nezajímá.

Víte proč?
Lukáš Fousek: Není tu společnost, která by chtěla hledat nové kapely a talenty. Všichni jsou rádi, když se to tu jede v deseti kapelách. Talentům nikdo nepomůže, zvlášť, když nejsou komerční od začátku.

Rádio je blbost

Jak nostalgická je pro Koblížky novější písnička Starý rádio?
Josie: Je to taková strašná blbost… (smích)
Robert: To je písnička o nás.
Josie: Spíš je to písnička o našem svědomí, o tom, co máš tady (ukazuje si na hlavu).

Když zpíváte „Přátelství je víc než láska", vidí to hodně stejně i vaše partnerky, ženský?
Josie: My se vždycky zajímáme jen sami o sebe. To, co si myslí ženy, je druhotný.
Robert: Jsme prostě sobci.
Josie: …bohužel.

Kterého refrénu z nové desky si nejvíc ceníte, máte ho nejradši?
Josie: „Dneska je dobrej den", určitě. Mám rád dobrý dny (říkal zpěvák v čase, kdy mu déšť zrušil koncert a nevypadá to, že by mělo brzo přestane pršet).

A která písnička z alba „3+" je nejzásadnější v tom, co říká?
Josie: Je jich hodně, ale já teď nevím, vypil jsem trošku vodky (ukazuje značkovou lahev mezi občerstvením). Teď nedokážu jasně odpovědět…
Robert: „Kdyby svět…"
Josie: „Kdyby svět" je o tom, že si zh*líš hlavu a neřešíš nic ostatního. Roberte, napověz mi ještě něco…
Robert: Diktafon?
Josie: Diktafon je o tom, jak je tenhle svět hloupej. A de facto jsem hloupej i já, protože o tom zpívám.

Dostává na té desce nějaká slečna „za ucho"? Když se třeba ptáte „Proč všechno chutná jako tvoje lícní kost?"
Josie: Jo, je tam trošku zapojenej i můj osobní život. Ale je víc zabalenej ve slovech, takže to na první pohled není poznat. Ale myslím , že u dalších desek to ukážeme víc otevřeně, ať to pochopí všichni. Takhle jsou to jen bláboly z mojí hlavy, zabalený do slov, který nikdo moc nechápe.

Plánujeme singly

A nová deska bude kdy? Dá se to už dnes odhadnout?
Josie: Nová deska, to je otázka. Spíš plánujeme singly, ale příští rok by mohlo bejt.
Lukáš Fousek: Nechceme moc prozradit svoji strategii. Budeme s tím bojovat přes léto a pak s tím vylezeme.
Josie: Ale určitě to nebude tak dlouhá pauza, jako mezi deskami Sami sebou a „3+".

Dnes je tu zvláštní situace. Dost prší, pořadatelé museli stáhnout střechu níž, jen tak se asi hrát nezačne. Zažili už jste někdy něco podobného?
Josie: (otráveně) To nás vždycky mrzí, ale hlavně ať dostaneme zaplaceno (smích).
Lukáš: Samozřejmě zažili. Letní open airy a hraní venku jsou vždycky nevyzpytatelný.

Jak často se stává, Josie, že s sebou nemáš lak na vlasy?
Lukáš: Dobrá otázka. Stává se to hodněkrát.
Josie: Já jsem někdy trošku nezodpovědnej a zrovna dneska jsem si to nepohlídal. A měl jsem mám lak na vlasy (odněkud ho jako zázrakem skoro za 5 minut 12 vytáhl).

Čím tato kapela drží pohromadě?
Josie: Lepidlem přece.
Robert: Máme rodinu, jen nejsme teplí. Ne že bysme si adoptovali dítě, ale…
Josie: Já bych si tedy radši udělal svoje…
Lukáš: A jdeme proti větrným mlýnům, proti všem.

Existovala by tato kapela, nebýt Lukáše Fouska?
Josie: To je složitá otázka.
Robert: Kapela by existovala, ale asi by teď nebyla tady.