V Libereckém kraji do konce prvního pololetí bylo zaznamenáno 6 smrtelných nehod, tedy o 3 méně než loni. Těžká zranění dosahovala prakticky stejné úrovně jako loni (51 případů, tedy o 8 více) a podobně i lehká zranění (476, tedy o 1 případ více než loni).

Méně úmrtí než v loňském roce

V daleko větším Ústeckém kraji je naštěstí méně úmrtí než loni. Policie vyšetřuje 15 případů úmrtí při nehodě, což je více než v Libereckém kraji. Představuje to ale o 7 případů méně než loni.

Počet těžce zraněných dosáhl během prvního pololetí 99 případů, což je prakticky tolik jako loni, kdy bylo o 4 případy těžkých následků více. Lehkých zranění je též zhruba tolik jako loni 777, tedy o 10 méně než za 1. pololetí 2014.

Nejvíce úmrtí v Ústeckém kraji šlo na vrub nepřiměřené rychlosti u devíti zemřelých. V Libereckém kraji naopak nejvíce nehod se smrtelným následkem představuje nesprávný způsob jízdy.

Policisté zjistili, že šest vozidel při nehodách v Libereckém kraji patří mezi odcizené, v Ústeckém kraji zjistili 4 případy.

Lépe než loni

Míra vážných zdravotních následků dopravních nehod je obdobná jako loni. „O míře následků nelze usuzovat z toho, zda bylo více či méně smrtelných dopravních nehod. Je třeba vždy brát součet těžkých a smrtelných nehod jako součet vážných následků. Mnohdy je mezi smrtelnou nehodou a těžkým zraněním velmi tenká hranice kruté náhody, zda zraněný přežije následky nehodové události, či ne. Samozřejmě je velmi dobrým signálem, že je v Ústeckém kraji za první pololetí o 7 smrtelných případů méně.

Celkově z hlediska zdravotních následků nehod jsme v Ústeckém kraji za půl roku zhruba na úrovni roku 2014. Ale přece jenom je letošní situace o něco optimističtější. Také počet nehod pod vlivem alkoholu je letos zatím nižší," uvedl Jan Pechout z ústeckého BESIPu.

Jenže, v druhé polovině roku se může situace změnit, protože v dopravní nehodovosti má velmi silný vliv faktor nahodilosti. Několik málo tragických nehod na silnicích může radikálně změnit statistiku následků.

Není náhodou, že nejvíce nehod způsobí řidiči ve všedním provozu pouhým nesprávným způsobem jízdy. Naopak, nesprávné předjíždění, nepřiměřená rychlost, ale i nedání přednosti v jízdě, představují nepoměrně menší část příčin dopravních nehod.