VYBRAT REGION
Zavřít mapu

FOTO: Sady pod tajemným Liščínem ukrývají ovčín

Ploskovice - Nad hruškovými sady pod tajemným vrchem Liščínem nedaleko Ploskovic se již přes dvě staletí rozkládá barokní ovčín. Tedy dnes už spíš jen jeho torzo. Příroda si zde pomalu bere zpět, co člověk kdysi vytvořil.

14.8.2014
SDÍLEJ:

Barokní ovčín býval součástí ploskovického panství. Dnes si zde příroda bere zpět, co člověk před víc než dvěma staletími vytvořilFoto: Deník/Karel Pech

Střechu z červených tašek lze spatřit už z hlavní silnice na Litoměřice. Pokud se na místo vydáte přímo, překvapí vás nejen velikost a honosnost hospodářského areálu, ale i stupeň jeho zchátralosti.

Z období baroka

Písemné prameny ovčín poprvé zmiňují v roce 1801, a to v souvislosti s výstavbou nového křídla. Práce tehdy vedl stavitel Václav Habermann z Úštěku. Objekt na místě však pravděpodobně stojí už od první poloviny 18. století. V té době začal v Ploskovicích vznikat podle návrhu slavného bavorského architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera nový statek i pivovar. Po jeho smrti převzal stavbu barokní stavitel Anselmo Lurago, později je zmiňováno jméno stavitele A. Palliardiho, dále J. C. Wyttecka.

Součást panství

Jisté je, že některé prvky z Ploskovického dvora, jak je dnes oficiálně ovčín nazýván a jak jej lze nalézt na mapách, se shodují s detaily ze statku v obci. Například honosná barokní brána, která sloužila jako vjezd do hospodářského objektu. Vrcholky sloupů na obou jejích stranách zdobí stejně jako ve statku kamenné vázy, jedna z nich je dnes již ulomená.

Budovy ovčína jsou uspořádané do tvaru písmene C. Okraje tvoří dvoupatrová obytná stavení s barokně klenutými místnostmi. V jednotlivých pokojích lze dodnes rozpoznat kuchyň, ložnici, koupelnu s kachličkami nebo spíž. V ní na policích dodnes leží sklenice se zavařeninami.

Pověst o LiščíněŘíkají jí Liščín, Zlatá hora, Zlatý vrch nebo prostě jen Zlaťák, Němci potom Goldberg. Lesnatá čedičová hora s vrcholem ve výšce 437 metrů nad mořem se tyčí mezi obcemi Myštice, Pohořany a Maškovice. Ploskovický dvůr leží na jeho jihovýchodním úpatí. Pověst říká, že když tu kdysi malý pasáček pásl stádo dobytka, z dlouhé chvíle vyhrabal holí několik lesklých kousků kovu. Žlutými plátky ozdobil rohy svého kozla. Když hnal večer stádo domů, potkala ho prý majitelka ploskovického zámku, údajně Anna Marie Františka, arcivévodkyně Toskánská. Rohy kozla ji zaujaly, nechala si proto celou historku od chlapce vypovědět. Arcivévodkyně z Itálie ihned povolala tři odborníky, aby na hoře kopali. Zda něco našli, není jasné. Jisté ale je, že se vykopaná štola jednoho dne zřítila a všechny tři zavalila.
Tři nešťastníci se od té doby zjevují každému, kdo v místě zkouší nějaké zlato najít. Nadšence to přesto neodradilo. Touhu lidí po žlutém kovu později pravděpodobně podnítil také archeologický nález bronzových předmětů z 8. století před naším letopočtem. Štěstí tu prý jednu dobu zkoušeli nějací cizinci, brzy však zmizeli neznámo kam. Někdo tvrdí, že zlatokopy zasypali permoníci, kteří Liščín obývají. Ti se údajně zjevují i v zámecké zahradě. Existují i dohady, zda nebyl v dobách císaře zámek s Liščínem propojený podzemní chodbou. Na vrcholu kopce dodnes také stojí torzo pomníku z roku 1928, který oslavuje desetileté výročí vzniku republiky. Na místo jej zasadili litoměřičtí Češi. Jistý čas na vrcholku prý stávala i vyhlídka, kterou vybudoval německý klub turistů.
Zdroj pověsti: Vitalij Marek, Pověsti Litoměřicka

„Lidé tu bydleli ještě na začátku 90. let. Poté se postupně vystěhovali. Nejdřív z budovy blíže u cesty, následně opustili i druhý domek," vzpomněl místní obyvatel Petr Zimandl.

Jednotlivé chlévy pro ovce stály na spojnici obou budov. Uprostřed dvora zavaleného sutí ční mezi ostružiním a kopřivami mohutná lípa. Kdysi se odtud musel naskýtat nádherný výhled do okolí.

Ovce, pak prasata

Ovčín tu podle Petra Zimandla, který se historií Ploskovicka dlouhodobě zabývá, fungoval ještě za druhé světové války. „Ovce tu prý honili po loukách a sadech. Nemuseli se tak vůbec starat o nějaké sekání. Nejspíš tu byly, co vím od pamětníků, až do roku 1947," přiblížil Petr Zimandl.

Poté začal hospodářský objekt postupně sloužit pro chov prasat. Před areálem ovčína vyrostly nové ohrady. Naopak v zadní části blíže ke Zlatému vrchu postupně docházelo k modernizaci a přestavbám. O nich dodnes svědčí například blízké septiky či tvárnice, které místy doplňují původní obvodové zdivo z cihel a světlé opuky.

„Přestavby se podle mých informací však už nepodařilo do revoluce dokončit. A poté už byl statek ponechán svému osudu," dodal Zimandl.

Dnešním vlastníkem nemovitosti s popisným číslem 46 je Iva Coquoz z Lovosic. Podle katastru nemovitostí ovčín spadá do rozsáhlého chráněného území.

Autor: Veronika Weissová

14.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Šest nejčastějších chyb při výběru toalety

Jak skladovat dříví na topení

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Nová Škoda Karoq do detailu. Podívejte se, jak chytře je vymyšlená

I když už podobu i interiér nové Škody Karoq dávno známe, na autosalonu ve Frankfurtu si nové SUV odbývá svou výstavní premiéru. A také se chlubí řadou vychytávek a chytrých řešení, na něž dosud "nebyl čas". Podívejte se na galerii.

Předvolební průzkum v krajích: ANO nemá konkurenci

/INFOGRAFIKA/ Hnutí ANO Andreje Babiše má nejvyšší podporu voličů ve všech krajích s výjimkou jediného, vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury SANEP pro Deník, kterého se v regionech České republiky účastnilo téměř devět tisíc respondentů.

Jak vybrat ten správný jídelní stůl

Asi každý by si přál velký jídelní stůl, u kterého se pohodlně nají i velká společnost. Místa se ale nedostává. Jak to vyřešit?

AUTOMIX.CZ

Takhle mohl vypadat nástupce Tatry 603. Úžasné prototypy se do výroby nedostaly

Všichni známe československou limuzínu Tatru 603, která je dodnes ikonou kopřivnické značky. Než se populární model dočkal právoplatného nástupce v podobě Tatry 613, vzniklo mnoho neúspěšných, ale o to zajímavějších prototypů. Podívali jsme se na ně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení