Na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za rok 2013 přišly nominace také ze severních Čech. Dvě z Ústeckého kraje a dvě z Libereckého kraje. V celostátním finále tak má sever Čech zastoupení v každé ze čtyř vypsaných kategorií.

Výstava

Za Ústecký kraj zdejší územní odborné pracoviště NPÚ úspěšně nominovalo do celostátního kola v kategorii „Prezentace hodnot" výstavu Zničené židovské památky severních Čech 1938 1989. Nominované z dalších krajů v této, jakož i v dalších kategoriích najdete na www.npu.cz.

Společnost pro obnovu památek Úštěcka výstavu o zničených židovských památkách uspořádala loni od 23. ledna do 3. března v Galerii Klementinum Národní knihovny v Praze ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, NPÚ a dalšími subjekty.

„Hlavním smyslem projektu Zničené židovské památky severních Čech je upozornit širokou veřejnost na zaniklé památky a ztrátu kulturní identity v tomto regionu. Tuto ideu se podařilo zrealizovat hlavně díky unikátním fotografiím, které dokreslují momenty zániku jednotlivých objektů," říká koordinátorka projektu Barbora Větrovská z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně.

Výstava, jež navazuje na předchozí výstavu Zničené kostely severních Čech 1945 1989, byla prezentována i za našimi hranicemi v Mnichově. V letošním roce si ji budou moci prohlédnout zájemci v dalších městech, například v Jablonci nad Nisou, Litoměřicích a Chomutově.

Loreta

Ústecký kraj má na cenu nominován i areál Lorety v Rumburku v kategorii „Obnova památky, restaurování".

Vlastník areálu, Římskokatolická farnost děkanství Rumburk, zrekonstruoval dlouhá léta nevyužitou a neudržovanou vstupní budovu v letech 2012 - 2013. Projekt za 1,5 milionu korun byl realizován díky příspěvku z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V roce 2013 tak mohla být v této budově instalována stálá Expozice církevního umění Šluknovska, přístupná celoročně. Součástí oprav byly mimo jiné restaurátorské práce na dekorativní výmalbě. Finanční prostředky zde získali roku 2012 z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR.

„Loretánská kaple v Rumburku patří od svého posvěcení v roce 1707 k duchovním dominantám Šluknovského výběžku. Její nákladná stavební obnova a restaurování probíhá od roku 1996," připomněl páter Jozef Kujan, ředitel salesiánské komunity se sídlem v Rumburku, pověřený obnovou Lorety Rumburk. „Tematicky pojatý hlavní výstavní prostor přibližuje život Svaté rodiny a symbolicky navazuje na duchovní poselství loretánské kaple Svaté chýše. Obrazy a sochy Marie, Ježíše a Josefa z období gotiky a baroka doprovázejí úryvky z bible. Ve výstavním prostoru znějí barokní skladby zkomponované přímo na Šluknovsku a duchovní hudba, provozovaná před rokem 1945 v kapucínském klášteře a loretánské kapli v Rumburku," doplňuje projektová manažerka římskokatolické farnosti Klára Mágrová.

Nástěnné malby

Liberecký kraj má své želízko v ohni mezi třemi nominovanými v kategorii „Objev roku". Je jím nález dvou vrstev gotických nástěnných maleb v kostele sv. Havla v Kuřívodech (Ralsku).

Dlouho chátrající středověký kostel sv. Havla je v majetku římskokatolické církve, farnosti v Mimoni. Po dlouhodobé devastaci sovětskou armádou se stavba postupně obnovuje.

„Kostel sv. Havla v Kuřívodech nesl původně zasvěcení svatému Jiří. Postaven byl pravděpodobně po polovině 13. století. V roce 1279 jej navštívila královna Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakaru II., v době své internace na nedalekém královském hradě Bezděz. Královna mohla v presbyteriu spatřit pravděpodobně starší vrstvu maleb, která představuje nebe s hvězdami a souhvězdími. Mladší vrstva, jejíž součástí jsou odkryté malby s postavami archanděla Michaela vážícího duše hříšníků, svaté Doroty a výjevem obětování v chrámu, pokrývala nejen kápě klenby, ale i všechny stěny presbyteria.Výjevy jsou datovány do první čtvrtiny 14. století. Tento významný odkryv zařadil kostel sv. Havla v Kuřívodech mezi nejvýznamnější středověké památky regionu, kterými jsou královský hrad Bezděz nebo hrad Houska, v jehož kapli se též nacházejí významné gotické nástěnné malby," uvedl ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci Miloš Krčmář.

Oltář

Hlavní oltář v kostele sv. Jiljí v obci Bezděz je čtvrtým z nominovaných ze severních Čech, tentokrát v kategorii „Záchrana a obnova památky".

Jeho vlastníkem je Římskokatolická farnost Bezděz se sídlem v Bělé pod Bezdězem.

Oltářní architektura s ústředním obrazem patrona kostela sv. Jiljí s bohatou plastickou a figurální výzdobou je cennou ukázkou uměleckého řemesla třetí čtvrtiny 18. století.

Restaurování bylo financováno za příspěvku Ministerstva kultury České republiky Programu restaurování movitých kulturních památek.

V roce 2007 byly z podnětu tehdejšího faráře Jana Nepomuka Jiřiště zahájeny záchranné práce, spočívající v kompletním restaurování hlavního oltáře sv. Jiljí.

Před zahájením vlastních restaurátorských prací byl proveden podrobný restaurátorský průzkum. Veškeré práce byly zahájeny demontáží oltáře a jeho převozem do restaurátorské dílny. Zde došlo k očištění jednotlivých částí o mechanických depozit a jiných nečistot, následovalo ozáření jednotlivých prvků a jejich petrifikace. Postupně byly snímány druhotné nátěry, původní polychromie byla upevněna a postupně obnovována. Dále proběhla revize zlacení a stříbření a jejich doplnění.

Obraz restaurátoři sňali z napínacího rámu, plátno očistili, malbu změkčili a metodou rentoiálže plátno nažehlili na novou plátěnou vrstvu. Obraz byl očištěn, vytmelen, malba retušována lokální nápodobivou retuší a opatřena ochranným lakem.

V současné době probíhá restaurování bohatě zdobeného rámu retabula a jedné sochy anděla světlonoše.

Restaurátorským zásahem došlo k záchraně oltáře, který by se bez provedených ozařovacích a následných petrifikačních prací v průběhu času rozpadl vlastní vahou na již neopravitelné kusy, čímž by došlo k jeho celkové ztrátě. Obnovením původní polychromie získal podobu, jíž měl ve třetí čtvrtině 18. století.

Cena z Jablonce

„Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro je pro nás příležitostí podpořit vlastníky a další, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují. Rádi bychom tímto způsobem ocenili všechny, kteří vnímají památky a jejich kulturní potenciál jako nezpochybnitelnou hodnotu, uvědomují si význam kulturního dědictví pro naši identitu a prostředí života a přistupují zodpovědně k jeho zachování. Věříme, že ocenění bude podnětem k hlubšímu zájmu veřejnosti o podstatu a principy památkové péče a inspirací pro další pozitivní kroky v této oblasti," vysvětluje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Cenu diplom a pamětní plakety, jejíž podobu navrhli studenti Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou, předá generální ředitelka NPÚ u příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví v září.

Stručně o Národním památkovém ústavu

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR.

Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče.

Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis.

Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci.

V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky.

Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací.

Odborné možnosti a znalosti zúročuje také v péči o více než 100 nemovitých kulturních památek, o něž se z pověření státu stará a které zpřístupňuje veřejnosti.