Z hlíznatých rostlin rozkvétají kromě jiřinek ještě zahradní mečíky. Protože jsou květenství těžká, může být prospěšná vhodná opora. Květy jsou velmi vhodné k řezu a můžeme z nich vytvořit opravdu ohromné kytice. Aby dlouho vydržely ve váze, řežeme je v době, kdy začínají rozkvétat první poupata. Do vody ve váze je dobré přidat některé přípravky, které prodlužují trvanlivost květů.
S přihnojováním zacházíme opatrně
Truhlíky osázené balkonovými rostlinami stále naplno kvetou. Kromě zalévání a přihnojování musíme také hlídat výskyt houbových chorob. Za teplého a suchého počasí se objevuje padlí, za vlhka plíseň šedá. Koncem měsíce můžeme začít s odebíráním řízků pro uchování matečných rostlin přes zimu. Týká se to především fuchsií, pelargónií a některých vegetativně množených letniček.
V srpnu přestaneme přihnojovat rostliny hnojivy s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst. Naopak, na dobré vyzrávání rostlinných pletiv, které je podmínkou úspěšného přezimování dřevin, mají pozitivní vliv hnojiva s převahou draslíku.
Probírka švestek
V plném proudu je sklizeň modrých peckovin. Jsou to především v tuto dobu zrající švestky a pološvestky. Čerstvé plody se vyznačují vysokým obsahem minerálů, vitaminů a zvláště antioxidačních látek, které působí významně proti stárnutí buněk. Dbáme na optimální termín sklizně, aby ovoce bylo již zcela vyvinuté, vybarvené, ale přitom ještě pevné, nerozměklé, což je důležité zvláště při jakékoli přepravě. Nerovnoměrně zrající odrůdy sklízíme postupně probírkou.
Letní řez jádrovin
Pokračujeme v doplňkovém letním řezu bujně rostoucích stromů jádrovin. Účinky tohoto zásahu byly již několikrát popsány. Kromě toho, že má oslabující efekt na růst stromů, omezujeme odřezáváním celých dlouhých letorostů fyziologické poruchy plodů a zlepšujeme jejich vybarvení. Současně odstraňujeme i ty letorosty nebo listové růžice, které jsou napadeny padlím. To platí především u odrůd jabloní citlivých na tuto houbovou chorobu (například Idared).
Pokračujeme v základním řezu peckovin tak, abychom tuto práci zvládli do konce srpna. Při pozdějším termínu řezu peckoviny špatně hojí rány a jsou napadány klejotokem. Důležité je po řezu ošetření větších řezných ploch přípravky stromový balzám, štěpařský vosk nebo latex s přídavkem Kuprikolu.
Včas podpíráme stromy přetížené úrodou, aby se nerozlámaly větve nebo celé koruny. Z ovocných stromů mají nejvíce křehké dřevo slivoně.
Očkování hrušní
Dokončujeme očkování jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní a meruněk, naposledy pak broskvoní. Koncem měsíce lze zkrátit letorosty broskvoní, na nichž jsou diferencována (vytvořená) květní očka jako základ úrody pro příští rok.
U maliníku plodícího převážně v červenci odřežeme těsně u země odplozené dvouleté výhony (začínají žloutnout), jakož i slabé, poškozené letorosty nebo takové, které obrazily ze země mimo vymezenou plochu.
Dozrávají hrozny
V době dozrávání hroznů může docházet k napadení šedou hnilobou révy vinné. Hrozny jsou pokryty šedým povlakem houby a velmi rychle klesá jejich kvalita. Pozdní odrůdy ošetřujeme fungicidy, u raných odrůd je vhodná sklizeň. Proti velmi silnému napadení zálistků plísní révy vinné (peronosporou) zasahujeme především měďnatými fungicidy. Silné napadení zálistků se může velmi negativně projevit na kvalitě hroznů.
U pozdních odrůd prosvětlíme zónu hroznů odstraněním 1 až 3 listů. Tímto zásahem omezíme nebezpečí výskytu šedé hniloby na hroznech (v dobře provzdušněné zóně hroznů má šedá hniloba horší podmínky pro rozvoj).
V polovině srpna začínají dozrávat rané stolní odrůdy révy vinné. Mezi prvními se obvykle sklízejí odrůdy Vostorg, Arkadia a Diamant. Tyto odrůdy jsou určené především pro okamžitou přímou spotřebu hroznů. Ideální je po odstřižení ihned konzumovat. Nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování.
Zpracoval Petr Kumšta