I to nabízí návštěvníkům ojedinělá výstava v Jízdárně Pražského hradu s názvem „Hrady a zámky objevované a opěvované", která bude veřejnosti přístupná do 15. března.
Lidé, kteří jsou doma v Ústeckém a Libereckém kraji, tak na jednom místě uvidí ty nejzajímavější exponáty z objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ) v severních Čechách, ale pochopitelně i z ostatních míst Česka. Na výstavě, která od 19. prosince loňského roku v sedmi blocích představuje více než 600 nejcennějších památek z českých hradů a zámků, byl v minulých dnech na krátkou dobu k vidění například Budyšínský rukopis, nejstarší dochovaná verze Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století.
Zarámované těsto
Samet a chléb, to jsou materiály použité k výrobě veduty ploskovického zámku.
„Vyobrazení zámku Ploskovice z těsta pochází z roku 1865 a patřilo přímo do majetku císaře Ferdinanda Dobrotivého. Dlouhá léta obraz odpočíval kvůli špatnému stavu v depozitářích, po návratu z výstavy na Pražském hradě, pro niž byl restaurován, bude zdobit interiéry zákupského zámku, odkud historicky pochází. Restaurovala jej paní Zdeňka Němcová. O autorovi bohužel nic nevíme, celkově je tento zajímavý kousek kmenového zákupského mobiliáře opředen tajemstvím," přibližuje mluvčí NPÚ Jana Tichá.
Dar českých stavů
Ve Státním zámku Velké Březno opatrují stříbrný kandelábrový svícen s alegorickými postavami, který vzešel z dílny Christiana Aubera, Ludwiga Fortnera a Josef Maxe. Hraběti Karlu Chotkovi jej darovaly české stavy.
close
zoom_in
„Dodnes v Čechách všichni žijeme z Chotkovy práce, ale málokdo o tom ví. Svícen dostal hrabě Chotek od české šlechty v roce 1842 jako dar ke 40. výročí jeho práce ve státní službě. Figurální výzdoba svícnu představuje hlavní oblasti života Českého království, které Chotek zásadně ovlivnil.
V roce 1826 byl hrabě Karel Chotek jmenován nejvyšším purkrabím Českého království a předsedou zemského gubernia. Šlo tedy o dvě funkce: zástupce a reprezentant císaře a hlava českých stavů, které reprezentoval ve Vídni.
Původně svícen zdobily i alegorie měst zachována je postava zpodobňující Karlovy Vary. Dolní podstavec je dekorován erby 78 aristokratických rodů, jejichž darem tento umělecký artefakt byl," přibližuje jeden z nejzajímavějších kousků na probíhající výstavě Jana Tichá.
Obrazy z Duchcova
Ze zámku v Duchcově pochází olejomalba na plátně Adonis a Venuše (1607 1611). Je nejpozoruhodnějším obrazem duchcovské obrazové sbírky. Jde o pozdní dílo Bartholomea Sprangera (15461611), jednoho z nejvýznamnějších představitelů severského manýrismu z doby jeho působení na pražském rudolfinském dvoře. Námět čerpá z antické mytologie, z příběhu lásky bohyně Venuše a Adonise, kterého při lovu usmrtil divoký kanec. Zachycuje Adonise, navracejícího se vždy na jaře z říše stínů zpět k Venuši. Kromě erotického podtextu symbolizuje probouzení jarní země ze zimního spánku a evokuje otázky po smyslu života.
Obraz byl původně součástí pražské obrazové sbírky císaře Rudolfa II. Po jeho smrti byla velká část sbírky rozvezena a rozprodána a obraz se později, neznámo kdy, dostal do valdštejnské sbírky v Duchcově. V roce 1988 byl obraz ukraden, v roce 1993 znovu vrácen do Duchcova. Při krádeži v roce 1988 byl obraz silně poškozen vyříznutím z rámu a zmenšením asi o 6 cm na výšku i na šířku. Srolováním a překládáním došlo ke zlomům plátna, tím se polámala i malba, která se tak uvolnila a v místech zlomů odpadala. Obraz byl po krádeži ještě upravován dalším seříznutím okrajů a nalepením na sololitovou desku.
Po letech byl v tomto stavu navrácen zpět do Duchcova (1993) a o dva roky později byl restaurován Magdalenou Černou. Restaurátorské práce spočívaly v zajištění malby a oddělení originálního plátna od sololitové desky. K němu byly přisazeny dochované původní okraje z vypínacího rámu, přičemž chybějící části byly doplněny novým plátnem.
Ze zámku Duchcov pocházejí i vystavené olejomalby na plátně zachycující zámek Doksy, zříceniny hradu Zásadka a hradu Zvířetice u Bakova nad Jizerou, pohled na masiv Mužského a hrad Valečov, hrad Bezděz a Mnichovo Hradiště se zámkem. Autorem všech těchto obrazů je Thomas Ender (17931875).
Zámek na tabatěrce
Tabatěrka s vedutou zámku je další z exponátů vážících se k Duchcovu. Pochází ze 2. poloviny 18. století a použitými materiály jsou email, smalt a měď. Tabatěrka z majetku hrabat Valdštejnů, sídlících na dalším severočeském zámku v Doksech, zachycuje vedutu zámku Duchcov v období rokoka patrně v 70. letech 18. století, kdy zde ve funkci hraběcího knihovníka působil proslulý spisovatel a světák Giacomo Casanova.
Dodejme, že architektura zámku v Duchcově představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů české barokní zámecké architektury.
Portrét královny Victorie a portrét prince Alberta ze zámku Krásný Dvůr, jež jsou však součástí expozice Horního zámku v Benešově nad Ploučnicí, na výstavě rovněž můžete vidět. Jde o olejomalbu na plátně z roku 1843, autorem je Alexander Melville. Victorie byla královnou Spojeného království Velké Británie a Irska, z hannoverské dynastie (18191901). Princ Albert z rodu Sachsen-Coburg a Gotha (18191861) byl její manžel.
Kdy na výstavu?
O výstavu je velký zájem. Nejvíce lidí přichází do Jízdárny Pražského hradu v sobotu, obvykle přes tisíc, v neděli asi o čtvrtinu méně. Největší klid bude mít na prohlídku exponátů ten, kdo přijde v pondělí dopoledne.
Ve druhé polovině dne to však již platit nebude v tomto čase budou probíhat komentované prohlídky s autory a kurátory výstavy, jejichž rozpis je uveden na internetových stránkách www. npu.cz/hrady-objevovane/, kde je také možné si je zarezervovat a nichž se dozvíte více i o doprovodných programech pro rodiče s dětmi a pro školy.
