David Španbauer se naučil správně péct chléb ve Francii. Teď má v Tisé pekárnu

Nezaměnitelnou vůni čerstvého chleba miluje snad každý. Je-li upečený „postaru" dle tradičních receptur z kvalitní žitné a pšeničné mouky, dostanete se, obrazně řečeno, do gurmánského nebe. Právě takový chléb peče rodinná Pekárna Tisá.

Založil ji David Španbauer. Péct v ní začal v prosinci roku 2015. „Kdysi jsem dodával potravinářská aditiva do celého potravinářského průmyslu včetně lihovarů, pivovarů a pekáren. Takže vím, co se při výrobě potravin používá za chemii. Nelíbilo se mi to," líčí pekař.

Jednou ale při návštěvě Francie objevil v zapadlé uličce pekárnu. „Krásně to tam vonělo a chléb měli úžasný. Tehdy jsem věděl, že přesně to chci dělat," vzpomínal David Španbauer. „Mohu říct, že poslední vláda se živnostníkům do podnikání plete poměrně málo. Potřebujeme hlavně stabilní prostředí," myslí si.

Chléb dostává nejlepší péči

Dnes peče chleba tak, jak už to nikdo v republice nedělá. První zkušenosti si přivezl právě z francouzské Provence. Odnesl si zkušenosti francouzských pekařů, postupy výroby, uspořádání pekárny a především pec na chleba. Peče na dřevě, výhradně z žitného kvásku a dalších kvalitních surovin, které shání v Čechách. To si už dnes velké průmyslové pekárny nemohou dovolit.

close info Zdroj: DENÍK/archiv zoom_in Chlebové těsto ručně zadělává, hněte, váží, krájí i sází do pece. Pomáhá mu při tom rodina, žena i dcera. „Starám se hlavně o prodej chleba na farmářských trzích a naše čtyřiadvacetiletá dcera Kristýna pomáhá s výrobou i prodejem," směje se manželka Gabriela.

V sortimentu má chléb žitný a pšeničnožitný. Prozatím zadělává třikrát týdně na tři stovky pecnů. Co upečou v pondělí večer, nazítří prodávají na farmářských trzích. Ve středu pro síť obchodů se zdravou výživou v Teplicích, Mostě, Chomutově a Litoměřicích.

Dobrou mouku museli hledat

V pátek odpoledne připraví chléb k prodeji přímo v pekárně v Tisé. Na noc pak ještě upečou další stovku bochníků pro sobotní farmářské trhy v Litoměřicích či Chomutově. „U žitného chleba jsem vysoké kvality dosáhl rychle. Ovšem s pšeničnožitným jsem dlouho nebyl spokojený. Kvůli pšeničné mouce. Mlýny dávají přednost kvantitě a nenechají mouku správně vyzrát. Dohání to chemií a to pak moc dobrý chleba neupečete. Tlak na cenu zastiňuje kvalitu. Nakonec jsme ale našli mlýn, který jde podobnou cestou jako my," dodává pekař z Tisé.

ANKETA: Udělala vláda dost pro podporu výroby a prodeje domácích potravin?

Kvalita potravin, jejich cena a podpora výroby. Témata, která zajímají většinu obyvatel České republiky. Vláda ani kontrolní orgány v této oblasti nebyly v posledních čtyřech letech nečinné. Legislativním procesem prošel kontroverzní zákon o významné tržní síle, marketingově se podporují české potraviny, poměrně razantně kabinet vyjednává v Bruselu o sjednocení receptur výrobců potravin pro různé regiony Evropské unie, aby se již nestávalo, že kvalitnější produkty se prodávají především na západ od našich hranic. Přesto to podle výsledků průzkumu Deníku, který byl proveden v rámci seriálu Volební audit, vypadá, že své aktivity minimálně nedokáže občanům prodat.

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Pavel Doulík
děkan Pedagogické fakulty UJEP, Ústí nad Labem
Osobně musím říci, že mě vždy spíše zajímá kvalita výrobku než jeho původ. Každopádně vzhledem k naší příslušnosti k Evropské unii jsou v této oblasti možnosti vlády omezené, takže bych jí v tomto ohledu nic nezazlíval.

close info Zdroj: Deník zoom_in Jiří Maria Sieber
herec a podnikatel, Most, 57 let
Vláda neochránila dostatečně přístup našich výrobků na náš trh před dotovanou konkurencí ze zahraničí. Základní problém je požadavek velkých obchodních řetězců, tzv. zalistování, což je několik set tisíc korun poplatek za každý druh výrobku, který řetězce přijmou do prodeje. Pro zahraniční výrobce to není problém, ale pro tuzemské je to vysoká částka.

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Zdeněk Srp
ředitel ZŠ, Žatec, 51 let
Ne, pořád plynou dotace na osev polí bez ohledu, čím je oseto. Pak se vláda diví, že místo aby klesala rozloha osevu řepky, tak vzrůstá.