Volba na chov velkých ptáků nakonec zvítězila. V obci odkoupil areál bývalého kravína a zdevastované objekty zrekonstruoval, v sousedství upravil pozemky na výběh a v roce 2001 založil pštrosí farmu Studánka.

Základem pro farmu se stalo šest pštrosů, dnes chov čítá na 80 opeřenců, kteří jsou větší část roku v ohradách na ploše zhruba pět hektarů. Ročně farma vyprodukuje na 600 kuřat, z nich se většina prodá.

„Byl jsem při rozhodování mladý, chov pštrosů bylo něco nového, viděl jsem v něm i ekonomický potenciál. Navíc pro založení nového oboru byly vytvořeny jiné podmínky, než jsou dnes. Kdybych se rozhodoval v tuto dobu, asi bych už farmu s pštrosy nezaložil. Bez klasického zemědělství, které má větší stabilitu a při němž umím vyprodukovat většinu krmiva, bych to ani nezvládl. Člověk, aby nezkrachoval, musí být víc ekonom než chovatel. Proto jsme krátce po založení farmy vybudovali jatka a každý rok ze zisku do jejího rozvoje investujeme," vysvětluje Lukáš Krejný.

Židovická farma dokáže vlastními silami maso upravit do tržní podoby, část ho nabízí zákazníkům ve vlastní prodejně v Roudnici nad Labem nebo přímo v sídle firmy, větší zbytek rozveze za klienty v Česku nebo exportuje po Evropě, počínaje Rumunskem na východě a konče Francií na západě.

„Trh s pštrosím masem kolísá, jednou vám zákazníci málem utrhnou ruce, zakrátko nato se přičiněním afrických chovatelů přesytí a vám nezbývá než se přizpůsobit poklesu cen. Po několika letech se cyklus opakuje. Přestože máme pro jatka ročně nasmlouvánu porážku až 3 500 pštrosů, nechci se dál úzce specializovat, ale víc se věnovat klasickému farmářství," vysvětluje Lukáš Krejný.

Ve farmě v těchto dnech končí sezóna líhnutí pštrosích kuřátek, chovní ptáci se postupně změnou krmných dávek zklidní, aby se zastavila snůška vajec. Slepice začnou opět naplno snášet až koncem ledna, obden jedno vejce. Ta se uloží do líhně, kde se zahřívají při teplotě 36,2 stupně Celsia, automaticky naklánějí po dobu 40 až 42 dní. Vylíhlá kuřata se přenesou do odchovny, kde se krmí pro vlastní chov nebo prodej.

„Letos byla poměrně slušná poptávka po kuřatech a i cena byla příznivá. Proto jsme jich letos dost prodali, část si necháme a část ještě nakoupíme z evropských farem.Vedle masa se ze pštrosa velmi dobře zhodnotí jeho kůže, která je velmi ceněná pro svou odolnost a zpracovatelnost. Největší část prodáváme v nasoleném stavu, zbytek se necháváme vyčenit a pak z ní vyrobit žádané předměty jako jsou kabelky či peněženky. I u kůže je cena velmi kolísavá," dodává Lukáš Krejný.

Farma zužitkuje i část čerstvých vajec, jejich vyfouknutým obsahem se dán nasytit tucet jedlíků, obal slouží k přípravě velikonočních kraslic či netradičních dárků.