Už je to tady zase. Pár měsíců před volbami Andrej Babiš vydává knihu. Místo poetického názvu O čem sním, když náhodou spím z roku 2017 tentokrát vybral útočný titulek Sdílejte, než to zakážou (čti Piráti, Brusel a kulturní fronta). Muž, který sám sebe označuje za nejlepšího ministra financí, slibuje: „Pro všechny Čechy zajistím vyšší platy, nižší daně a vysoké důchody. A hlavně bezpečné Česko. Ale jen pokud letos v říjnu do Poslanecké sněmovny zvolíte hnutí ANO.“

Santa Claus Babiš (když v srpnu vláda nejmenuje Michala Koudelku šéfem BIS, nahradím označení premiérovy rozhazovačnosti spojením Děda Mráz) slibuje nemožné, neboť nelze se cpát koláčema zároveň ho mít nedotčený ve spižírně. Pochopitelně pokud pečivo nepřetržitě nedodává firma Penam za výhodnou cenu a velice vysoký úrok splatný budoucími generacemi. Vysoké penze a platy se s nízkými daněmi zkrátka nerýmují. Věděl to Alois Rašín a ví toi Miloš Zeman.

Jenže na takových sděleních se ve volbách nevítězí. Mnohdy je bohužel vyhrávají lži. Premiantkou mezi těmi letošními bude ta o migrantech, kteří číhají všude za rohem, chtějí se nastěhovat do našich bytů a znásilnit místní ženy. Vše za potlesku neomarxistických Pirátů, kteří hodlají rozpustit Českou republiku v bruselském moři, zničit její suverenitu a podřídit tuzemskou politiku ekofanatickým europoslancům. Zcela se kupříkladu zamlčí, že holding Agrofert, s nímž kromě zisků nemá Andrej Babiš nic společného, je založen na dotačním systému, stojícím především na unijních miliardách (třeba jako ta nová linka Penamu na toasty).

Šéf hnutí ANO se rozhodl postavit rozpínavému Bruselu a spolus Viktorem Orbánem statečně vykřikuje: Ne kvótám, ne povinnému přerozdělování, ani jeden migrant. Prostě NE!“ Možná časem přijdou další ne: svobodným médiím, nezávislé justici, neziskovým organizacím, komunitě LGBT. Aby měl Viktor radost, jaké je Česko pevný spojenec.

Vědomé hrátky s nacionalismem jsou v Babišově dílku nejvíc chucpe. „Tak mě napadá, že by vůbec nebylo špatné vyhlásit takový Den českých matek a babiček.“ Svátky oslavující ženy a matky jsou prý importované, zatímco my potřebujeme něco původního. Mojei premiérova maminka byly Slovenky. Kdyby se slavil Babišův ryze český svátek, musely by obě stát na hanbě, protože by neměly správný původ. Pevně doufám, že hned po volbách tato nota z politického narativu zcela vymizí.

Smutné je, že aktuálně na ni naskakují skoro všichni – SPD, Přísaha, KSČM, ODS. Ochromení Piráti se STAN nebo téměř mumifikovaná ČSSD jen tiše zírají, co to Babiš vyvádí. Nevědí, zda mají jeho nářky, co se nepovedlo, uvádět na pravou míru a zdokumentovat, že to nebylo kvůli klackům, které mu pod nohy házejí antibabišovci či nenávistní cizáci z Evropského parlamentu, ale vinou jeho manažerských pochybení. Nebo snad mají všechny útoky, kritiku opozice i fanfarónské plány nechat bez komentáře? Tápou.

Škoda že premiérovi jde jen o ta procenta ve volbách. Kdyby ne, mohl by totiž věcně předstoupit před lidi a ukázat, že poslední čtyři roky nepromarnil. Povedlo se hodně věcí, v dopravě, zdravotnictví, školství. Přijatý stavební zákon pomůže masivním investicím (Babišův slib metru čtverečního v bytové novostavbě za 16 tisíc korun to nebude nikdy, ale z horentních sum kolem sta tisíc se snad sleví).

Jsme skutečně bezpečná země (hlavně díky spojenectví v NATO a EU) a nakonec se zvládlo i očkování. Tohle by na čestný boj mělo stačit. Ale nacionalismus? České matky? Orbán náš vzor? Pokud s tímto Andrej Babiš převálcuje soupeře, tak především proto, že vodopádu laciného populismu nedokázali čelit.