Co kdyby tě napadl diverzant nebo imperialistickej hrdlořez? vyhrkne generál na vojína Macháčka. „My už bysme se nějak domluvili…“ utrousí Macháček.

Scénka z Černých baronů Miloslava Švandrlíka poměrně výstižně popisuje českou povahu. A nyní mírumilovnost zdejších obyvatel potvrdily i výsledky takzvaného Světového mírového indexu, který každoročně zveřejňuje think tank Institut pro hospodářství a mír.

Česká republika je dle něj osmou nejmírumilovnější zemí světa. Za rok si polepšila o dvě pozice. A ze států Evropské unie je před ní jen Portugalsko, Rakousko a Dánsko. Čím si země toto umístění vysloužila?

Češi jedničkáři

Světový mírový index ve stostránkové studii hodnotí přes dvě desítky ukazatelů od míry kriminality, dostupnosti zbraní, přes výzbroj armády, až po vztahy se sousedními zeměmi.

Ve většině těchto faktorů patří Česko mezi premianty, když v hodnocení na „školní“ stupnici získalo řadu pomyslných jedniček: například za nízký počet vražd či násilných trestných činů jako takových.

Ostatně tuzemští kriminalisté za loňský rok evidují 143 vražd, což byl třetí nejnižší počet za posledních třicet let.

Jedničku si Česko vysloužilo také za vztahy se sousedními zeměmi, se kterými jsme se v posledních letech – slovy zmíněného vojína Macháčka – „vždycky nějak domluvili“. Třeba minulý týden, kdy Deník informoval, že polská armáda v rámci protikoronových opatření omylem okupovala kapličku v Pelhřimovech na Bruntálsku.

Nejlepší známku Česko získalo i za přístup ke zbraním – pravidla jsou u nás celkem přísná, což je podle autorů studie jedině dobře.

Kde pokulháváme

Nejhorší známku na mírovém vysvědčení, téměř trojku, Česko dostalo za ukazatel, který ale může být vnímán rozporuplně. A to za počet policistů k počtu obyvatel. Dle autorů studie platí, že čím víc členů složek, které si vynucují pořádek, země má, tím je méně mírumilovná.

Nicméně Česko v tomto ukazateli na evropské poměry nijak výrazně nevybočuje, počet policistů je u nás srovnatelný se sousedním Rakouskem či Slovenskem.

Dvě minus jsme si pak zasloužili i za počet uvězněných lidí. Zde je nutné férově poznamenat, že české věznice jsou skutečně dlouhodobě na hraně kapacity.