„Ze statistik vyplývá, že zima je nejteplejší za posledních 140 let a sněhu máme nejméně za posledních 200 let, “ konstatuje Mikeska ze Ski Klubu Vratimov. Projevuje se to samozřejmě též na Zlatníku; prosinec je bez bílé pokrývky, sněžit začíná až od ledna a lyžařská sezona tu trvá od 20. ledna do 22. února.
„Lyžovalo se s nějakými přestávkami způsobenými oblevami. Tedy průměrně asi jen dvacet dnů. Ale nemůžu si stěžovat,“ pokračuje s tím, že na Zlatníku vyznávají poněkud odlišný přístup od jiných ski areálů nejen v Beskydech.
A to počínaje důrazem na přírodní sníh a klientelu vnímající lyžování jako sblížení s přírodou.
„Tedy lidi respektující podstatu a soužití člověka s tím co příroda poskytuje. Což jistě nejsou areály snů s kabinovými sedačkovými lanovkami, hromadami technického sněhu a jinými komerčními magnety hodící se spíše do jiných hor, než jsou Beskydy,“ uvádí.
Patnáct až pětadvacet centimetrů sněhu podle něj stačí, aby mohli odlyžovat celou sezonu na přírodním povrchu. Jen by musel být…
"Běžně bývají na Zlatníku metrové závěje. Naposledy v té předešlé sezoně,“ říká Mikeska. Disponuje sice sněžnými děly, ale zapne je, až bude mít jistotu mrazivých teplot na delší dobu.
„Nejsme zastánci lyžování na technickém sněhu, nepovažujeme za soudné, klamat přírodu a vytvářet dojem, že jsme v souladu sní, že plujeme stejnou řekou a přitom chrlit obrovské množství prostředků za technické zasněžení pro zlomek pocitů ať už spousty, nebo jen pár lyžařů v porovnání s tím co nám samotná příroda poskytuje. “ vysvětluje. Zlatník má i po „zkrácené“ sezoně vyděláno na energie i pracovní sily. Běžně se u sjezdovek se čtyřsetmetrovým velkým, dvousetmetrovým malým a dětským lanem střídá pouze čtyřčlenný personál.
close
info
Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň
zoom_in
„Dosypávali jsme i stopu pro děti z okolní louky. Právě mírný svah na Zlatníku je pro děti jako stvořený. Jsou tu prcci od čtyř let a mají radost. I proto to děláme!“ uvádí lyžařský nadšenec. Jeho filozofií je, že do hor patří spíše lyžaři s chlebem a salámem v batůžku, než ti čekající „ski shopping park“.
Byť je na Zlatníku z více než devadesáti procent holý svah a místo lyžařů jsou tu stopy rejdění krtků, Mikeska definitivní konec sezony neočekává. „Věřím, že v nejpozději v noci na sobotu začne padat sníh. I těch deset čísel by stačilo,“ míní. Tvrzení o stále mírnějších zimách nevěří, vždyť je slýchává už od svého dětství…
ROZHOVOR
Ostrava hlásí – zatím – dohromady jen dva centimetry sněhu
close
info
Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň
zoom_in
Teplotně nejen v našem kraji mimořádně nadnormální, srážkově nevyrovnané, co se sněhu týče zcela podprůměrné. Tak hodnotí Pavel Lipina z pozice vedoucího oddělení meteorologie a klimatologie ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu období od počátku loňského prosince do závěru letošního února.
Jaká je z vašeho pohledu letošní zima?
Opravdu velmi teplá, vždyť průměrná prosincová teplota vzduchu v kraji činila 2,4°C, což bylo o 3,6°C více, než je obvyklé. V lednu jsme naměřili v průměru 0,3°C , takže byl o 2,3°C teplejší. Únor s předběžnou průměrnou měsíční teplotou 3,7°C bude teplejší asi o 5,0°C. Srážek bylo zejména v prosinci i v únoru relativně dostatek. Kdyby byly teploty pod nulou, tak to mohla být asi docela bohatá zima na sníh. Realita je však jiná a tato zima se historicky zařadí mezi nejteplejší a mezi nejhorší, pokud se týká sněhu a sněhové pokrývky.
A ve městech si bílé nadílky neužívají…
Markantní je to na příkladu právě krajského města Ostrava, kde za prosinec, leden a únor v průměru napadne třiašedesát centimetrů sněhu… a tuto zimu to byly pouze dva centimetry. Zatím. Uvidíme, zdali něco nenapadne dnes, případně zítra. V únoru zde nesněžilo vůbec!
Jak na tom jsou výše položené oblasti?
Vybral jsem údaje z nejvyšších poloh, Lysé hory – 1323 metrů nad mořem – a ze střední polohy na Červené na Opavsku – 750 metrů nad mořem. Je zřejmé, že ty nejvyšší místa regionu to neměly tak úplně špatné. Za období prosince až února na Lysé hoře bylo 233 centimetrů sněhu, průměr bývá 285 centimetrů, takže úbytek není ani padesát centimetrů. Lysá hora hlásila 68 centimetrů v prosinci, 72 v lednu a 109 v únoru. Horší to měli na Červené, kde napadlo jen 38 centimetrů, ani ne třetina z průměrných 120 centimetrů. Za prosinec spadly 2 centimetry, za leden 15 a za únor 7.
Co je příčinou takto teplé zimy u nás?
Jednoduché vysvětlení je takové, že převládá zonální západní proudění, kdy se k nám dostává zpravidla teplý a vlhký vzduch
Souvisí s tím i zásoby vody ve sněhu…
Ano, jsou nejnižší za posledních dvacet let. Nějaká zásoba je ve výškách nad 900 metrů nad mořem, nejvyšší polohy mají kolem jednoho metru. Nižší i střední polohy jsou však zcela bez sněhu.
Kdy a kde nejtepleji a nejchladněji?
• 17,8°C naměřeno 18. prosince 2019 v Mořkově na Novojíčínsku
• 16,1°C naměřeno 17. února 2020 v Ropici na Třinecku
• 13,0°C naměřeno 31. ledna 2020 v Osoblaze na Bruntálsku
• -14,3°C naměřeno 6. ledna 2020 v Rýmařově na Bruntálsku
• -11,2°C naměřeno 30. prosince 2019 ve Světlé Hoře na Bruntálsku
• -10,7 naměřeno 5. února 2020 na Lysé Hoře v Beskydech
(minimální české extrémní hodnoty jsou pro prosinec -34,0°C, pro leden -36,2°C a pro únor -42,2°C)
K TÉMATU
Jak by mělo být na počátku března?
Podle aktuální týdenní předpovědi by měl být tento víkend teplotně mezi -5 až 8°C s možnými sněhovými srážkami. Příští týden bude s teplotami obvykle nad nulou a předpokládá se výskyt dešťových srážek. Podle výhledu počasí na následující měsíc meteorologové očekávají průměrné až nadprůměrné teploty vzduchu. Čili žádnou zásadní změnu počasí.
Karviná lyžuje – ale ne za humny
V aglomeraci okolo Karviné, Orlové, Havířova a Bohumína žádný běžný lyžařský areál jako takový není. Což ale neznamená, že tu na zimní radovánky rezignují, právě naopak. „Děti ze všech škol i školek v našem městě vozíme už devátým rokem na Bukovec do Beskyd na lyžařské kurzy pod dohledem vyškolených instruktorů. Letos se sedmi výjezdních pětidenních lyžáků účastnilo 492 dětí,“ informuje Ivana Polášková z radnice okresního města o projektu Karviná lyžuje. Díky grantu z Nadace OKD rodiče platí za děti na kurzech méně!
close
info
Zdroj: Deník / Radek Luksza
zoom_in
Ideál pro běžce, bída pro běžkaře
Zatímco v Třebovicích mají v sobotu 15. února běžci na Memoriálu Františka Ohery ideální podmínky a maraton absolvují v kraťasech a tričkách, v Dolních Vítkovicích se stejný den běžkaři na lyžích na City Cross Sprintu neobejdou bez naváženého sněhu. „Ve čtrnácti nákladních autech jsme dovezli 650 kubíků,“ líčí Martin Kráčalík za pořadatele. Ti vysvětlují organizování typicky zimní akce v doslova jarním klimatu – a atraktivním prostředí průmyslového skanzenu – záměrem nalákat pasivní městskou veřejnost na pohyb a zábavu. „Bylo to stejné, jako, když se ve městech staví umělá kluziště nebo lezecké stěny, vozí písek na plážový volejbal či závodí na koních v halách,“ podotýká Kráčalík. City Cross Sprintu se účastní tři stovky jednotlivců i závodníci ze čtyř středních škol a dvou sportovních oddílů.
Skalka děkuje „továrně na sníh“
Nejníže položený český ski areál (200 metrů nad mořem) Skalka v Ostravě – Porubě má po lyžařské sezoně. „Ukončili jsme ji v neděli 23. února,“ potvrzuje obchodní manažerka Madgaléna Bystroňová s tím, že nebýt vlastní „továrny na sníh“, asi by se propadli hluboko do ztráty. Skalka – a v tuzemsku pak už jen Moninec u Prahy – má totiž zařízení Snow Factory umožňující položení základní sněhové vrstvy. „Díky tomu jsme koncem prosince spustili sezonu a dostáli zejména závazkům na kurzy lyžování pro školky a školy. Jezdila tu i veřejnost. Lidé nám často na sociálních sítích psali, že nevěří, že se tady dá na sníh,“ konstatuje Bystroňová. Ze zimních aktivit jede na Skalce jen sněžné bruslení Sledge Dog či klasické bruslení na ledě (asi do neděle 1. března).
close
info
Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň
zoom_in
