Letos v srpnu uplyne už jednadvacet let od doby, kdy byla na zahradě zámeckého parku ve Vilémově na Havlíčkobrodsku nalezena bez známek života tehdy osmadvacetiletá Mary Elizabeth Reiská, dcera majitele zámku, které nikdo neřekl jinak, než Molly.

Její smrt byla pro místní šokem a od začátku byly okolnosti její smrti podezřelé. Policie přesto případ uzavřela jako smrt bez cizího zavinění - pravděpodobně sebevraždu.

„Dodnes jsem přesvědčena, že jí někdo zavraždil,“ svěřila se už před nějakou dobou Deníku Vysočina Vladimíra Rubinsteinová, životní partnerka otce Molly Vladimíra Reiského. Šlo o silnou osobnost a poradce dvou amerických prezidentů. Zemřel dva roky po smrti své dcery v listopadu 2001.

Baron, jak Vladimíru Reiskému v obci nikdo jinak neřekl, byl až do konce života přesvědčen, že se jeho dcera stala obětí násilného trestného činu. Dodnes je o tom přesvědčena i Vladimíra Rubinsteinová. Jenže, co se v létě 1999 opravdu stalo, zůstane zřejmě už navždy neobjasněnou záhadou. Nezodpovězených otázek totiž zůstalo mnoho.

Molly nebyla rozhodně typ, který by se svěřoval. S otcem své problémy prakticky nerozebírala. Její život byli koně a v jejich přítomnosti trávila celé dny. Patrně měla velmi složitý vnitřní život, který nedokázala ventilovat, ale psala si deníček, v němž nebyl jediný náznak, že by toho měla dost a chtěla skončit se životem.

„Ona chtěla žít se svým tátou a pokračovat v tom, co dělala. Jejím snem bylo jezdit rovinné dostihy. Vladimír se moc snažil najít pravdu i viníka. Policie podle mého názoru tehdy reagovala velmi neprofesionálně a případ uzavřela jako sebevraždu. To Vladimíra rozzlobilo natolik, že se obrátil dokonce na americkou ambasádu, všemožně se snažil o otevření případu. Přestože se mu to nakonec povedlo, nebylo to nic platné,“ vzpomínala před časem Rubinsteinová.

Záhadná smrt inspirovala i filmaře. Vilémovský případ se stal například námětem jedné epizody televizního seriálu Kriminálka Anděl.

„Neviděla jsem to celé, ale i to málo mi stačilo, abych pochopila, že jde o náš případ,“ uvedla po odvysílání detektivního dílu Vladimíra Rubinsteinová.

Televizní příběh začíná tím, že neznámý muž vtáhne u zámku mladou ženu do zahradního jezírka a utopí ji. Na místo přijedou detektivové a zjistí, že má na těle několik poranění. To na kořeni nosu se shoduje se zraněním na skutečné oběti. Shoduje se i to, že byla nalezena bez bot. Je ve stejném věku, bydlí na zámku, píše si deníček a je zamilovaná do jockeye z východní Evropy, jejichž společnou vášní jsou koně a dostihy. To jsou styčné body příběhu s tím skutečným.

„Je pravda, že jsem použil prostředí šlechty k napsání scénáře. I způsob smrti je podobný. Ostatní je fabulace. Vlastně jsem spojil několik skutečných případů dohromady,“ vysvětlil autor námětu i scénáře epizody Baronka, skutečný reportér Janek Kroupa, který o okolnostech případu natočil v září 2003 reportáž pro pořad Na vlastní oči.

„Dodnes jsem přesvědčen, že nešlo o nešťastnou náhodu ani sebevraždu,“ řekl Deníku Vysočina Janek Kroupa. V reportáži mimo jiné naznačil, že policisté, kteří začali případ vyšetřovat, nezajistili dostatek stop z místa činu a další vyšetřování podcenili.

Molly byla Američanka a okolnosti její smrti i kvalita vyšetřování tehdy zajímala i americkou ambasádu v Praze. Analýzu případu zpracovávalo i policejní prezidium.

„Vyšetřování bylo nedotažené a v podstatě to byl šlendrián,“ řekl v reportáži Janka Kroupy bývalý analytik policejního prezidia Pavel Koller.

Molly totiž posledních několik dní před smrtí měla strach. Podle lidí z jejího okolí se jí stávaly divné věci. Kromě povolených šroubů u auta musela řešit i záhadná zranění koní. Zřejmě se jí někdo snažil psychicky zdeptat. Reportér Kroupa je přesvědčený, že Molly zemřela násilnou smrtí. Nutno se také ptát, kdo by měl ze smrti Molly prospěch. S odstupem času je jasné, že o majetek nešlo. Ve hře zůstává milenecký trojúhelník.

A co záhada sundaných bot? V televizní detektivce to scenárista vymyslel tak, že vrah svou oběť ve vodě chytil za nohy, jako do trakaře, a přitom jí boty nechtíc zul a odnesl z místa činu. Bylo to tak i v případě Molly?

Pro Vladimíru Rubinsteinovou je tato okolnost asi jediná, kterou dokáže racionálně vysvětlit: „Američané jsou zvyklí chodit bosí a Molly po parku bosá chodila často.“

Pro rodinu už jsou události staré bezmála jednadvacet let uzavřenou záležitostí.

„Doufali jsme, že po odvysílání zmiňovaných pořadů bude snaha o obnovení případu, ale nic se v tomto směru nestalo,“ konstatovala s odstupem času Vladimíra Rubinsteinová.