Kdy naposledy se vám povedlo něco podobného?
Hattrick? Určitě jsem ho dal, ale kdy, to si vůbec nepamatuju. Muselo to být někdy za žáky. Je příjemné dát tři góly, ale především je to zásluha dvou kluků, kteří mi to nádherně nachystali. Dominik Šmerda dvakrát a jednou Jirka Tulaydan. A jistě je to i výsledek práce celého mužstva.


Svůj střelecký účet jste mohl otevřít mnohem dřív, už z první akce.
Ano, byla to vyložená šance. Trochu mě překvapilo, že balón prošel až ke mně. Asi jsem ještě nebyl v zápase a podcenil jsem to. Byl jsem si skoro jistý, že je to gól, chtěl jsem to dát kolem brankáře, ale nevyšlo to. Ano, měl to být gól, ale snad jsem to potom odčinil.

Všechny tři vaše, ale i góly Davida Bednáře a Martina Sedla padly po křídelní akci a dorážce zblízka z běhu. Je to náhoda?
Vůbec ne. Tak to nacvičujeme a sehráváme na tréninku. Trenér to po nás chce. Tedy abychom to zavírali zezadu a máme hráče, kteří pak umí potáhnout balón po lajně a přesně zacentrovat.

Jste jedním z mála hráčů, kteří po obměně kádru v mužstvu zůstali.
Když jsem dostal nabídku zůstat, ani na chvilku jsem nezaváhal a přijal. I za cenu toho, že budu o místo v základní sestavě bojovat mnohem víc než v minulé sezoně. Věřím, že budu mužstvu prospěšný.

Návrat do Rousínova tedy nebyl ve hře?
Pro mě ne. Mluvilo se o tom, ale dopadlo to, jak jsem popsal.

Jak si rozumíte s fotbalisty, kteří si zahráli i první ligu?
Normálně. Jsme jedna parta. Mužstvo je na divizi nadstandardní a myslím, že oprávněně můžeme mít ty nejvyšší ambice. Hra se s nimi obrovsky zvedla. S takovými fotbalisty je radost hrát a trénovat a snad vedle nich fotbalově porostu i já. Doufám, že se prosadím i do základu.