Zelenobílí při zápasech átřídy pobíhají jen pár metrů vedle pamětní desky, kterou v roce 2011 tamní funkcionáři slavnému komikovi odhalili. Důvod, proč právě jemu, je však málo známý. I mezi místními.
Pro začátek vyprávění příběhu, jak se Vlasta Burian do Kamenice nad Lipou dostal a čím místní tak okouzlil, že po něm později pojmenovali stadion, musíme pochopitelně zalistovat v kronice a vrátit se hodně let zpátky. Konkrétně do roku 1943.
Tehdy za Spartu válel kamenický rodák Josef Hronek, který spoluhráčům v kabině navrhl, aby se s ním podívali do jeho rodiště. Důvod k tomu byl, tamní klub zrovna slavil dvacáté výročí založení. „Všichni hned souhlasili s vidinou vylepšení jídelníčku během války, a návrh přednesli svému řediteli Vlastovi Burianovi, aby akci řídil i na hřišti,“ stojí v klubové kronice.
Kamenice nad Lipou pochopitelně neměla tým, který mohl Spartě konkurovat, takže to byl pořádný fotbalový masakr. „Přátelské utkání skončilo výsledkem 19:0 pro Spartu, a to ještě dvacátou branku rozhodčí Burian neuznal,“ můžeme se dočíst. Lze jen spekulovat, zda se právě za tento akt milosrdenství Vlasta Burian dočkal pozdější pocty.
Kuriozitou je, že se nehrálo na stávajícím stadionu. Hřiště tehdy stálo úplně jinde. „Všechny zápasy se tehdy hrávaly na hřišti zvaném Tržák, což bylo v místě za stodolami, kde se konaly dobytčí trhy,“ nalezneme vysvětlení v historických pramenech.
Po zrušení tohoto hřiště, které ustoupilo výstavbě nových rodinných domů, byl vybudován nový sportovní areál s moderní tribunou. Ten byl slavnostně otevřen v roce 1974.
Od roku 2011 nese jméno Vlasty Buriana. Autory pamětní desky, která je jen pár metrů od hráčských kabin, jsou výtvarník Jiří Kubík a jeho syn Ondřej.
