Jak trnitá cesta k titulu byla?
Cesta byla strašně těžká, měli jsme ohromně těžkou skupinu. Byli jsme minutu od vyřazení, ale zvládli jsme to. Od čtvrtfinále jsme se vezli na obrovské vlně euforie, která nás dovedla až k titulu.
Který soupeř byl pro vás nejtěžší?
Rumunsko, Srbsko, Maďarsko, a to jsme naštěstí minuli Kazachstán. Tohle jsou nejlepší týmy nejen v Evropě, ale i na světě. Je velmi obtížné porazit je a musí se vám všechno sejít. Navíc musíte mít i notnou dávku štěstí.
V reprezentaci jste debutoval a hned se zařadil do základní sestavy. Bylo pro vás překvapením, že vám trenéři dali takovou důvěru?
Už před turnajem jsem věděl, jakou budu mít pozici. Trenéři mě znají, vidí mě v Superlize, což je celostátní liga malého fotbalu. Byli jsme společně i na soustředění, takže překvapení to nebylo.
Hrát srdcem není jen fráze
Vy jste se jim za to odvděčil parádním způsobem. V posledním utkání základní skupiny jste minutu před koncem přihrával na vyrovnávací gól proti Maďarsku, který vás posunul do dalších bojů. Po zápase jste měl možná největší radost ze všech hráčů. Jak jste závěr tohoto zápasu a následný postup prožíval? Co se vám honilo hlavou?
Abych řekl pravdu, tak jsem ani chvilku nepomyslel na to, že pro nás turnaj skončí. Hráli jsme srdcem, a to není jen fráze, ale myslím si, že každý, kdo turnaj viděl, mi dá za pravdu. Díky tomu se k nám fotbalový bůh otočil čelem. Byla to obrovská euforie, která nás nakopla a každým zápasem jsme se zlepšovali, a ve finále to vyvrcholilo. Co se týče té přihrávky, tak už předtím jsem tam měl dvě střely, ale netrefil jsem, proto jsem na potřetí zvolil jiné řešení a naštěstí správné.
V play off jste přidal ještě jeden gól v semifinále proti Anglii. Jste se svým vystoupením na Ukrajině spokojený?
Tím, že jsme mistři Evropy, tak turnaj nemůžu hodnotit jinak než kladně. Přál bych si, aby si každý mohl zkusit, jaké to je být v téhle partě, protože to není jen reprezentace, ale rodina, která držela spolu, ať se dělo, co se dělo.
Jak proběhla oslava?
Spíš bych řekl, jak probíhá oslava (smích). Slavili jsme od konce finále a ještě jsme neskončili (smích).
Moje priority? Práce a syn
Moc jste si ji ale neužil. Již v neděli jste nastoupil za Dobrovici v ČFL a jako střídající hráč jste hned skóroval a přispěl k výhře v Jirnech. Náročný víkend…
S trenérem jsem se domluvil, že přijedu maximálně na taktické střídaní, nebo že nebudu vůbec hrát, jelikož jsme přiletěli v sedm hodin ráno a oslavy byly velmi náročné, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem musel na hřiště. No a ten gól, nevím, co k tomu říct (smích). Myslím si, že ten den by se mi povedlo úplně všechno (smích).
Hrajete třetí ligu. Je vám třiadvacet let. Jaké jsou vaše fotbalové ambice?
Moje ambice už nejsou jako dřív. Jsem v Dobrovici spokojený, našel jsem si dobrou práci, mám syna, takže tohle jsou teď moje priority.
A ambice v malém fotbale?
V prosinci hrajeme turnaj mistrů v Tunisu a příští rok máme MS v Austrálii, takže určitě vyhrát MS je teď jednoznačný cíl.
Na Slavii vzpomínám rád
Jak jste se vůbec k malému fotbalu dostal?
Asi v 16 letech jsem začal hrát pražskou soutěž malého fotbalu, kde si mě vyhlídli trenéři do celostátní soutěže a odtud zase do reprezentace.
Bude nyní po zisku evropského titulu nyní vaší prioritou?
Reprezentace je vždycky priorita.
Dá se vůbec tímto sportem uživit?
V Americe je profesionální soutěž, kde se hráči malým fotbalem živí. V Česku za to peníze máme, ale na uživení to není, proto je nádherné to, co jsme dokázali. Vždyť Rumuni, Kazaši a další týmy berou za reprezentaci nemalé peníze, to my jsme hráli zadarmo a přesto jsme je nechali za sebou.
Pocházíte z fotbalové rodiny. Fotbal hrával váš otec, hraje i brácha Ondra, který prošel mládežnickou akademií v pražské Slavii stejně jako vy. Nedávno jsem ho zahlédl hrát za kolínský dorost. Jak pokračuje jeho kariéra?
Co se týče bráchy, stal se hráčem Kolína. Bohužel ho provází pořád nějaká zranění. Doufám, že se dá brzy do kupy a bude moci pomoct Kolínu třeba i k postupu do ČFL.
Jak vzpomínáte na roky strávené ve Slavii?
Slavia je moje srdeční záležitost, mám tam spoustu kamarádů a známých, takže jí přeji jen to nejlepší. Na to, co jsem prožil ve Slavii, vzpomínám strašně rád. Vybavují se mi všechny výhry a úspěchy.
