I když mu komise vyhověla, mladý dvaatřicetiletý arbitr se v zápase FORTUNA:LIGY letos ještě neobjevil. „Momentálně se zdokonaluji a sbírám zkušenosti v utkáních druhé ligy,“ vysvětluje Batík v rozhovoru pro Deník.

Děláte rozdíly mezi první a druhou ligu?
V žádném případně nejde mezi profesionálními soutěžemi dělat rozdíly. Úroveň lig se samozřejmě liší, ale můj přístup zůstává pokaždé stejný.

Jsou pro vás zápasy v nejvyšší soutěži pořád svátkem, mimořádnou událostí, nebo už to tolik neprožíváte?
Každé utkání první ligy je pro mě vždy zážitkem. Myslím si, že všichni rozhodčí nemají to štěstí, přestože by chtěli, aby se na utkání první ligy ocitli. Ta cesta k tomu vytouženému rozhodcovskému snu je strašně dlouhá. Proto, když jsem delegován na utkání první ligy, vždy do něj jdu na sto procent, jako by bylo utkání poslední.

Je vám teprve 32 let. Vnímáte, že vrchol kariéry máte teprve před sebou?
Jak jsem již zmínil, tím že jsem se stal rozhodčím, nastartoval jsem novou etapu v kariéře. Myslím si tedy a doufám v to, že mám vše stále před sebou. Důležité je stále na sobě pracovat a být připravený. Držím se rčení: štěstí přeje připraveným.

Kdy jste vlastně s pískáním začal?
S pískáním jsem začal v roce 2004 a na profesionální úroveň jsem se dostal v roce 2016. Musím říct, že ta cesta není vůbec jednoduchá, ale jak vidíte, reálná je pro všechny stejně. Píle, snaha, vůle a spousta jiných prvků, kterých se musíte držet celou dobu a nepolevit. Začátky jsou vždy nejhorší, ale jak se do toho dostanete, stane se to součástí vašeho života.

Od začátku jste se specializoval na roli asistenta?
Poslední rok v moravské soutěži jsem už působil jako asistent. Proto, když jsem byl navržen na listinu profesionálních soutěží, tak právě jako asistent. Vždycky mě ale bavilo více pískat, ale tak jako v pracovním odvětví, tak i v tom fotbalovém, děláte v průběhu spoustu rozhodnutí, které vedou ke změnám.

Komise rozhodčích v Česku od ledna vede bývalý portugalský sudí Vítor Manuel de Melo Pereira, muž dosazený z UEFA. Změnilo se pro vás něco?
Každý nový předseda si vždy nastaví nová pravidla, která vedou ke změnám. Myslím si, že každá obměna, ať už na pozici trenéra v týmu nebo na pozici předsedy komise rozhodčí přináší vždy něco nového. Každý by rád udělal dobrý dojem. Začne na sobě více pracovat, v případě zahraničního předsedy se třeba i zdokonalovat v cizím jazyce.

Hlavním tématem je nyní VAR. V čem je podle vás jeho největší problém? Proč podle vás vyvolává tolik negativních reakcí?
Připadá mi, že si každý myslí, že všechno funguje hned. Fotbalista taky přece hned nehraje první ligu, ale musí se nějak vyvinout, propracovat a prosadit. Myslím si, že vše je stále ve fázi zdokonalování. Všechno chce čas.

Vnímáte, že s koncem sezony je tlak na rozhodčí větší?
Většina z nás máme v povaze, že hledáme chyby u jiných. Bohužel pro nás, profese rozhodčího už je taková. Je na ně kladen nátlak, proto ji podle mého názoru můžou vykonávat pouze psychicky zdatnější jedinci.

Vy jste často v kontaktu s trenéry, členy realizačních týmů. Který z týmů má nejbouřlivější lavičku, kde bývá naopak klid?
Těžko o někom říci, kdo je bouřlivý. Je strašně tenká hranice, kdy se to mění. I ten největší bouřlivák dokáže být v pohodě, když vede, a naopak. Samozřejmě mám oblíbenější a méně oblíbené kluby, ale to si nechám pro sebe. (úsměv)

Je pro rozhodčího lepší, když na stadionu nejsou diváci? 
Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že stadion bez diváků je jako přátelské utkání. Každý se vždy těší, když jede na utkání, kde je plné publikum, které vytvoří fantastickou atmosféru.

Tomáš Batík

Narozen: 10. ledna 1989
Bydliště: Zlín
Rozhodčí: Od července 2004, profesionální soutěže od července 2016
Záliby: Sport (fotbal, hokej, squash, tenis), cestování, automobily, IT, PC, práce s lidmi
Rozhodcovský cíl: Dosáhnout těch nejvyšších met
Sezony v lize: 5
Zápasy jako hlavní: 0
Zápasy jako pomezní: 14
Aktuální sezona: 5