Za předpokladu, že byste neztratili až nepochopitelně body např. v Libouchci, zejména pak doma s Jílovým či Šluknovem. Proč se tak stalo?

Protože jsme k těmto utkáním nepřistoupili zodpovědně. Naopak velmi laxně. Tím neříkám, že všichni. Do svědomí by si měli sáhnout především mladí kluci.

Takovou kritiku s otevřeným hledím ne každý stráví.

Mlčet, rezignovat to by byl krok zpátky. Pakliže ti, o nichž hovořím, pochopí, že fotbal není o jednotlivcích, ale partě, jaro by mělo být určitě nejen výsledkově mnohem lepší.

Pohodě v kabině, na hřišti určitě neprospěla ani smůla, kdy si v osobních soubojích způsobili vážná zranění Vokálek (nalomená holenní kost) či gólman Kysela (zlomenina holenní kosti).

Bohužel. Podobné nepříjemnosti ale k fotbalu patří. Nejsou to šachy. Doufejme, že do jara budou oba v pořádku a k dispozici.

Těch negativních věcí už bylo zmíněno více než dost. Že máte přitom dobré mužstvo, to jste prokázali v zápasech s celky z čela tabulky.

Proti těm jsme dokázali proměnit šance. Naproti těm „předem poraženým" dokážeme zazdít více jak desítku tutovek. To je další věc, na které musíme v zimě zapracovat.

Jak se hrající kouč vypořádává coby někdejší stoper prvoligových Teplic s tím, že koncovku řeší útočníci jako těžké sudoku?

Odpověď je prostá. Místo zrychlení hry kolmou příhrou kombinujeme nepochopitelně podél zhuštěných obran a přicházíme tak zcela zbytečně o míč. Přitom máme v mančaftu rychlostní typy, ale nedokážeme prozatím jejich přednosti vždy využít.

Když všechno sečtete, podtrhnete, co nejvíc mrzí?

Že jsme si ztrátou dvanácti bodů nechali utéct týmy z čela naší skupiny.

Jinými slovy řečeno jste v polovině podzimu, kdy jste byli s Travčicemi v čele skupiny, bídnými výkony splakali nad výdělkem, tedy až na výhru v Rumburku 4:3?

Což je zásadní a přesná připomínka. Už proto, že se stačí podívat na tabulku, abyste zjistili, na kterém jejím místě Rumburk figuruje.

Soused z Travčic se Stožickým, Tesaříkem a jinými se stal půlmistrem po zásluze?

Jak už jste v otázce naznačil, Travčice jsou mužstvo zkušených nejen exteplických ligistů a podle toho také jejich hra vypadá.

Takže jsou svěřenci kouče Vládi Vodochodského favoritem postupu číslo jedna?

Jsou, i když my jsme jim doslova na zlatém podnosu darovali tři body. To byla porážka z kategorie zcela zbytečných (2:1).

Co se bude dít v čase zimní přestávky?

Máme štěstí, že budeme moci systematicky potrénovat na vlastní umělce.

A co doplnění dost oslabeného kádru?

Musíme přivést dva, tři kluky, abychom jaro absolvovali v relativně větší herní pohodě než podzim.

Tak trochu osobní otázka. Co srdeční záležitost, tedy současné Teplice?

Občas je vidím. Jsem rád, že se jim daří, i když závěr podzimu díky oslabenému kádru dopadl tak, jak dopadl. Ale zlepšení v porovnání s loňskem tu je a nese rukopis Roudničáka a na slovo vzatého odborníka Zdeňka Ščasného.

Dovětek Mariána Řezníka zní jak?

Tak, že chceme produkovat na jaře fotbal, kterého jsou kluci schopni. Stane se tak tehdy, jestliže někteří zahrají osobní ješitnost do autu. A kritiku nejen dokážou přijmout, ale především si z ní vezmou nějaké to ponaučení. Pak nepochybuji, že odvety budou vydařenější a úspěšnější, než některé výsledky na podzim.

Mojmír Strachota