Trenérské duo Jiří Šmidrkal – Roman Potočný tak mohlo být maximálně spokojeno. Nebo ne?

J. Š.: To je fakt, neprohráli jsme ani jedno utkání a inkasovali jen osm branek, z toho ale tři doma od Žitenic. Když to srovnáme s loňskou sezonou, je úplně jiná atmosféra, jinak se hraje.

R. P.: Samozřejmě, že jsme spokojeni. Pro trenéra je přece to nejlepší co může být, když mančaft šlape a neztratí ani bod.

Pokud to porovnáme s podzimem 2015, tak je patrný rozdíl i v tréninkové morálce?

R. P.: Ta se výrazně zlepšila. Na konci tedy chodilo už jen 10 – 12 kluků, ale předtím i 19, někdy 20.

Které zápasy vám na podzim vyšly nejlépe? Nabízí se třeba důležitý duel s Libotenicemi, který jste zvládli, když jste vyhráli u soupeře 3:1?

J. Š.: To bylo hodně dobré utkání, ovšem po něm šly naše výkony dolů. Kvalitní souboje byly i s Litoměřickem D a Žitenicemi.

V čele máte před pronásledovateli devítibodový náskok, bude to stačit?

J. Š.: Sice asi nevyhrajeme všechny zápasy, ale ten náskok je luxusní. Navíc s tím kádrem, jaký máme, bychom ho prohospodařit neměli. Ostatní mančafty podle mě také nebudou stoprocentní. Největšího konkurenta vidím asi v Litoměřicku D, i když nevím, jak tam funguje spolupráce mezi jednotlivými týmy.

R. P.: Na jaře potřebujeme vyhrát první tři nebo čtyři zápasy. Když se chytíme, tak už to bude dobré. Záležet bude hodně na zimní přípravě, ale tohle bychom už opravdu neměli pustit.

Takže cílem je postup?

R. P.: Ano. Roudnice má krásný areál, tak už jenom kvůli tomu a divákům. Nemůžeme hrát pořád okresní přebor.

Posílíte ještě před jarem?

J. Š.: Záleží na možnostech klubu, ale nějaké hráče vyhlédnuté máme. Uvidíme, zda opravdu přijdou. Třeba si to u nás jen zkusí a rozhodnou se nakonec jinak. Posílit potřebujeme i post gólmana, kde máme jen Sýse, i když nám několikrát vypomohl Čížek z dorostu.

Už teď je kádr silný kvalitou i kvantitou, nemyslíte, že pokud přijde ještě někdo, stávající hráči nebudou konkurenci vítat?

J. Š. Konkurence je potřebná. Třeba ti starší kluci nemusí hrát všechno. Na druhou stranu, pokud budou lepší než ti mladší, tak budou na hřišti. Všichni musí přesvědčit, že na to mají. Kdyby mě jako mladého před lety na tréninku vodil třeba dvakrát starší borec, tak bych byl hodně naštvanej, když to řeknu slušně. Každý si to musí vybojovat sám.

Co následovalo po podzimní části?

J. Š: Do konce listopadu jsme ještě jednou týdně trénovali, někteří kluci ale chodili i pak s dorostem. Zimní přípravu začínáme 14. ledna v 10 hodin v domácím prostředí, kde odehrajeme také několik přátelských zápasů. Kromě toho nás čeká i krátké soustředění v Krkonoších.