Lukáš Koukal nabízí nejen hokejové kartičky, ale i veškeré příslušenství pro sběratele, suvenýry NHL a mnoho dalších produktů, které souvisí s hokejem. Číslem jedna jsou ale pochopitelně karty, do krámku se za nimi hrnou tátové v letech i malí špunti, které hokej políbil teprve před nedávnem.

„Samozřejmě, že každý chce hlavně Pastrňáky, McDavidy, Makary, Bedardy, prostě hvězdy, které hýbou NHL. Teď hodně frčí Florida, která vyhrála Stanley Cup. Z Pastrňáků nebo McDavidů mám udělané výlohy, tam si jejich fanoušci pošmáknou. Ale pokud někoho zajímají retro hvězdy, tak u mě najdou i Hašky nebo Jágry," hlásí Koukal.

SOUTĚŽ
Také máte rádi hokejové kartičky? Nebo byste chtěli ukořistili nějaké hokejové suvenýry? První a druhý srpnový týden máte jedinečnou šanci! Prodejna Hokejové karty u Koukyho ve spolupráci s Teplickým deníkem pořádá soutěž o poukázku na nákup libovolného zboží ve výši tisíc korun. Výherci budou rovnou tři, každý z nich se může těšit na návštěvu hokejového ráje, ze které díky tisícikorunovému budgetu neodejde s prázdnou. Stačí nasdílet veřejně na sociální síti Facebook tento článek, přidat hastag#KOUKYDENIK a pak už jen čekat na to, jestli se na vás při losování usměje štěstí. Soutěž probíhá od 1. do 15. srpna (23.59). Losování bude probíhat v prodejně Hokejové karty u Koukyho v pátek 16. srpna od 15 hodin. Bude veřejné, přijít podívat se můžete i vy. 

Hokejové karty u Koukyho | Video: Deník/František Bílek

Svůj krámek otevřel minulý rok. Mnozí mu prorokovali brzký konec, jenže o hokejové karty a další hokejové předměty je velký zájem. „Přiznávám, že jsem šel do rizika. Dal jsem se do toho, bojuji. Jsem ale jeden z mála, co se tímhle živí."

O tom, že Kouky hokejové karty opravdu miluje, svědčí nejen jejich počet, ale i to, že se jim věnuje i poté, co zavře svůj krámek. „Když moje dvě dcery usnou, tak si kartičky prohlížím. Dá se říct, že přes den je mám jako práci, večer jako koníček," usmívá se majitel více než čtvrt miliónu kartiček.

Řada z nich má obrovskou hodnotu, sběratelé by mu za ně utrhli ruce, jiné by neprodal ani za pět korun. „Ale pro mě mají citovou hodnotu. Třeba kartička brankáře New Yorku Rangers Mika Richtera z roku 1994. To byl můj první kurs. Je hodně zmuchlaný, ale ochraňuji ho jako oko v hlavě. Je to srdcovka. Uchvátila mě socha Svobody, kterou měl Richter na masce. Od té doby fandím Rangers. Jednou bych se chtěl do New Yorku na NHL podívat, to je můj sen."