VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na těchto stránkách najdete archivní články
Podřipského deníku. Aktuální zprávy z Podřipska
najdete nově na Litoměřickém nebo Mělnickém deníku.

Litoměřický deník Mělnický deník

Jan Bauer: Postavy ožívají a já se jim jen přizpůsobuji

Ústí nad Labem - Nejplodnější český autor Jan Bauer slaví své životní jubileum. K příležitosti oslav sedmdesátých narozenin poskytl Deníku exkluzivní rozhovor.

10.4.2015
SDÍLEJ:

Spisovatel Jan Bauer.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Známý autor literatury faktu a historických detektivek Jan Bauer se 11. dubna dožívá 70 let. Čtenáři regionálních Deníků v severních Čechách ho mohou znát jako autora populárních článků o české historii.

V poslední době vydává řadu detektivních příběhů z doby krále Václava IV. a také sérii napínavých thrillerů o tajném agentovi Karla IV. s hlavním hrdinou dominikánem Pavlem. Zatím poslední knížka této série se jmenuje Svatý grál a vyšla letos v lednu.

Snad na vás můžeme prozradit, že jste původní profesí zemědělský inženýr. Jak jste se s takovým vzděláním dostal k literatuře a k historii?
Musím se přiznat, že jsem se zemědělským inženýrem stal vlastně úplnou náhodou. Bydleli jsme tehdy, přesněji řečeno bylo to v roce 1963, v Českém Krumlově a já jsem se měl rozhodovat kam po maturitě. Moje starostlivá matinka usoudila, že bych se na studiích v Praze spouštěl s děvčaty a chodil po hospodách, a tak mi velmi autoritativně přikázala, ať si vyberu mezi dvěma fakultami, které tehdy byly v nedalekých Českých Budějovicích, a to Pedagogickou fakultou a Vysokou školou zemědělskou. Vybral jsem si tu druhou nikoliv, že by mi zemědělství bylo nějak blízké, ale proto, že jsem si tehdy učitelskou profesi ošklivil. Školu jsem nakonec dostudoval, ale už během studií jsem redigoval studentský časopis, psal do krajského deníku Jihočeská pravda a nakonec v něm po promoci opravdu skončil.

Bylo vám vůbec zemědělské vzdělání k něčemu?
Budete se divit, bylo. Díky němu jsem se později dostal do redakce Zemědělských novin a později jsem dokonce pro Čs. televizi připravil populární pořad o šlechtění obilovin. A hlavně mi pomohlo k první knize, která se jmenovala „Uživí naše planeta lidstvo", vyšla v roce 1978 a byla takovým populárně naučným povídáním o budoucnosti zemědělství. O dva roky později jsem vydal další populárně naučnou knížku Člověk a les, tentokrát zaměřenou na lesnictví a ekologii krajiny.

Ještě nám dlužíte vysvětlení, jak jste se dostal k historii.
Dějepis je mou velkou láskou od dětských let. Snad je to způsobeno tím, že jsem se narodil a vyrůstal v někdejším královském horním městě Jihlavě a poté žil v Českém Krumlově, evropsky jedinečné památkové rezervaci. Genius loci těchto dvou starobylých měst mě chtě nechtě musel ovlivnit a probudit ve mně zájem o dávnou minulost. Dokonce jsem, podnícen knihou C. W. Cerama Bohové, hroby a učenci, chtěl studovat archeologii, ale z výše zmíněných důvodů k tomu nedošlo. Znovu jsem se k archeologii dostal až jako redaktor Zemědělských novin, kdy jsem se seznámil s vynikajícím člověkem, předním moravským archeologem docentem Zdeňkem Klanicou. Scházívali jsme se v Mikulčicích, kde řídil vykopávky, nebo v brněnské restauraci Museum a debatovali o záhadách Velké Moravy. Dokonce jsme o tom chtěli spolu napsat knížku, ale bohužel k tomu nedošlo.

Přesto jste nakonec začal o historii psát. Jak k tomu došlo?
Na sklonku 90. let jsem psával pro jeden týdeník sérii článků o záhadách českých dějin. Shodou okolností si ode mne brněnské nakladatelství MOBA objednalo sešitovou detektivku, tentokrát ještě z přítomnosti, a já paní redaktorce nabídl titul právě o zmíněných záhadách českých dějin. Nebudu zastírat, že mne k tomu inspiroval můj oblíbený autor a později i přítel Miroslav Ivanov. Redaktorce se můj nápad zalíbil, a tak jsem dal dohromady knihu Záhady českých dějin, která měla úspěch a k níž jsem pak dopsal ještě čtyři další svazky.

A co historické romány? Jaká byla vaše cesta k nim?
Někdy v roce 2005 jsem se v Praze sešel s tehdejším ředitelem nakladatelství MOBA docentem Ströbingerem, který si mi postěžoval, že se jim literatura faktu špatně prodává a jestli prý nechci napsat historický román. Přiznávám, že mne tím zaskočil. V mých očích byl historický román jakýmsi vrcholem spisovatelského řemesla a já rozhodně neměl v úmyslu napodobovat Aloise Jiráska nebo Zikmunda Wintera či Miloše V. Kratochvíla. Trochu jsem se zdráhal, ale nakonec se dal přemluvit a napsal knihu Tajemství královnina zpovědníka. Čtenářský ohlas mne pak příjemně překvapil a už jsem tomuto žánru zůstal věrný.

Měl jste nějaké literární vzory?
Samozřejmě. Pro stylistiku a samotnou techniku psaní mi hodně dala četba Babela, Hemingwaye, ale třeba také klasika americké drsné detektivky Chandlera. A pokud zůstaneme na domácích luzích, měl jsem rád Josefa Škvoreckého, Milana Kunderu a Bohumila Hrabala.

A co historické romány?
Ve svém pomyslném žebříčku stavím na první místo Durychovo Requiem, Karla Michala Čest a sláva a zejména třídílné Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad od Václava Erbena. Vydání této knihy líčící husitství zcela bez příkras a ideologického balastu vyžadovalo v 70. letech minulého století nemalou politickou odvahu jak od autora, tak od nakladatelství. Osobně jsem pyšný na to, že Vašek Erben býval mým kamarádem.

Až doposud jste vydal 147 knih, jste tedy nejplodnějším žijícím českým autorem. Jak se vám to podařilo?
Jan Bauer napsal román Milenec rudé komisařky.Musím předeslat, že jsem rezignoval na snahu o umělecké mistrovství, píšu takříkajíc čtivo, chci čtenáře pobavit, rozptýlit a snad i trochu poučit. Své knihy bych řadil k tomu lehčímu žánru a rozhodně neaspiruji na ceny typu Magnesia litera. Psaní je pro mne profese jako kterákoliv jiná. Podle možností sedám takřka každé ráno k počítači a pouštím se do psaní. Vím, že někteří profesionální historici, samozřejmě s výjimkou mých přátel jako je třeba historik a spisovatel Vlasta Vondruška, se na mé populární knihy dívají skrz prsty, ale snažím se psát čtivě i za cenu jistého zjednodušení. Po odborných, často nepříliš srozumitelně psaných dílech veřejnost zpravidla nesáhne. S tím nic nenaděláme. A přesto je důležité, aby lidé historii znali. Ne náhodou kdysi řekl římský řečník a filozof Cicero, že „historia magistra vitae" čili, že historie je učitelkou života.

Dodržujete při psaní nějaký rituál?
Snad jen, že potřebuji takové to startovací kafe. Nesmí to ovšem být žádná moderní náhražka, ale starý poctivý český turek. Dříve jsem ho píval takřka neslazený, ale jako stařec si čím dál více potrpím na pěkně sladké kafíčko.

Co zajímavého jste vydal v poslední době?
Radost mi udělalo vydání knihy Rožmberkové první po králi, která představuje populární historii nejslavnějšího českého šlechtického rodu. Pro mne jako Jihočecha, byť nikoliv zde narozeného, znamená jakési vyvrcholení dlouholetého zájmu o výjimečné osudy pánů z Růže. Už jsem se zmínil o titulu Svatý grál, ale musím dodat, že v tomto měsíci vychází další historická detektivka s mými oblíbenými hrdiny zástupcem královského sudího Jakubem Protivou z Protivce a mnichem Blasiem. Bude se jmenovat Vražedná mše. Na příkladu její tvorby bych mohl demonstrovat, jak mé detektivky vlastně vznikají. Úplně na počátku byla představa, že významný český šlechtic je kýmsi zavražděn přímo při mši svaté. V kostele je hlava na hlavě a tak není náhodou, že vrah v tom davu snadno unikne. A na tento nápad jsem musel naroubovat další děj včetně pachatele a jeho motivů. Pro ozvláštnění jsem dodal ještě další vraždy, abych udržel čtenáře v napětí a pak musel vymyslet překvapující rozuzlení. Je zajímavé, že postavy v knize zpravidla začnou z ničeho nic jednat jaksi proti mým původním představám, že ožívají a mně jako autorovi nezbývá, než se jim přizpůsobit.

Co byste chtěl ještě v životě dokázat? Máte nějaký nesplněný sen?
Před lety jsem na popud svého přítele, herce a divadelního producenta Čestmíra Řandy, napsal historickou hru Tři královny. Původně se měla hrát v létě na některém z jihočeských hradů, měl ji režírovat Zdeněk Troška a hrát v ní měli třeba Světlana Nálepková, Ivan Vyskočil nebo Vlastík Harapes. Bohužel z toho tehdy sešlo, přesto stále doufám, že ji jednou opráším a někde se objeví na prknech, která znamenají svět. Stejně tak bych někdy rád viděl některou ze svých knih zfilmovanou. Myslím si, že třeba z mého románu Hvězda Valdštejnova srdce by mohl být pozoruhodný film, navíc v mezinárodní koprodukci. Vždyť Albrecht z Valdštejna je určitě jedním ze světově nejznámějších Čechů už pro svůj pozoruhodný osud.

Kdo je prvním čtenářem a kritikem vašich knih? Manželka?
Nikdo není doma prorokem. Manželce dávám své knihy raději číst až poté, co se objeví na pultech knihkupectví. A obávám se, že leckdy je jen prolistuje. Prvním kritikem je nakladatelský redaktor. Ostatně tak to má být.

A ještě nám řekněte, kde hledáte inspiraci k psaní?
Zčásti v odborných historických knihách, zčásti v jiných detektivkách. Zkrátka musím toho hodně načíst, neustále se snažit rozšiřovat svoje znalosti a také sledovat, co píší mí kolegové. Přiznávám, že pilně čtu Vlastu Vondrušku a také ostatní přátele jako Frantu Niedla, Otomara Dvořáka nebo Standu Češku. A když si chci urovnat myšlenky, sednu na kolo a projedu se po hrázích rybníků kolem jihočeských Vodňan, mého nynějšího bydliště. Vnímám nádhernou okolní přírodu, dokonale si přitom vyčistím hlavu a přijdu na jiné myšlenky.

Co si přejete ke svým sedmdesátinám?
Vzhledem k už pokročilému věku hlavně zdraví. Asi před třemi lety jsem upadl na mokré podlaze, zlomil si pánev a šest týdnů ležel v nemocnici a nemohl vůbec chodit. V takových chvílích si člověk uvědomí, co to znamená, když má zdravé nohy a zdravé ruce. Pak už potřebuje jen tu zdravou hlavu.

Autor: Hana Vojtová

10.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Skladník 14 000 Kč

Skladníci, obsluha manipulačních vozíků. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Místo pracoviště:, - K Borovému 99, Jažlovice, Říčany, , Prvotní kontakt:, - tel.: 774 151 015. Pracoviště: Agentura bravex , organizační složka - jažlovice, K Borovému, č.p. 99, 251 01 Říčany u Prahy. Informace: Nataliya Chulan, +420 774 151 015.

Výroba - Výroba Mistr ve výrobě 20 000 Kč

Mistři a příbuzní pracovníci ve strojírenství MISTR -OVÁ STROJÍRENSKÉ VÝROBY - SVAŘOVNA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: KO: Krybusová Daniela Ing., tel.: 553 872 176, e-mail: krybusova@ostroj.cz., SOU/SŠ vzdělání strojního zaměření, praktická zkušenost s vedením zaměstnanců ve strojírenské výrobě min. 3 roky podmínkou (nejlépe svářečů a zámečníků), znalost technologie výroby svarků, znalost čtení výkresové dokumentace, výborné komunikační, argumentační a organizační schopnosti, samostatnost., Pracoviště Opava, nástup ihned., Náplň práce: zadávání a kontrola plnění výrobních úkolů dle stanoveného plánu; vedení evidence pracovní směny, plánování směn; kontrola účelného využívání nástrojů a spotřeby režijních nákladů; - kontrola stavu výrobního zařízení; kontrola pracovní a technologické kázně; zajištění přeškolování zaměstnanců; odepisování operací, realizace inventarizace nedokončené výroby; evidence výkresů a materiálů; archivace postupů; zajištění odpoledního dozoru; - provádění svářečského dozoru; kontrola dodržování ZP, pracovního řádu a ostatních vnitřních směrnic; komunikace s ostatními útvary divize a společnosti.. Pracoviště: Ostroj a.s., Těšínská, č.p. 1586, 746 01 Opava 1. Informace: Daniela Krybusová, +420 553 872 176.

Gastronomie - Kuchař, kuchařka 28 000 Kč

Restaurace DiCarlo, K Hrnčířům 96, Praha 4 - Šeberov přijme kuchaře/kuchařku na krátký/dlouhý týden, možno i po vyučení - rádi zaučíme. Nástupní plat 28.000 Kč + prémie. Tel.: 244 402 954,

Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 20 000 Kč

Řezači plamenem zámečník - stehař. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: KO: Tůmová Lenka Ing., tel.: 553 872 173 - volejte PO - PÁ 8:00 - 14:00 hod., e-mail: tumova@ostroj.cz., Požadujeme: vyučen ve strojírenském oboru, znalost čtení technických výkresů podmínkou, platné svářečské oprávnění (CO2) podmínkou, platné paličské oprávnění výhodou, praxe s drážkováním svárů pro UT drážkovací elektrodou výhodou., Pracovní doba: ranní 6,00 -14,00 hod., odpolední 14,00 - 22,00 hod., noční 22,00 - 6,00 hod., pracoviště: Opava. , Náplň práce: provádí samostatné stehování a svařování dílců, provádí samostatné rýsování dílců pro opracování, provádí samostatné čtení a činnosti dle technické dokumentace, provádí pálení ručně a strojkem, provádí rovnání dílců plamenem a pod lisem.. Pracoviště: Ostroj a.s., Těšínská, č.p. 1586, 746 01 Opava 1. Informace: Lenka Tůmová, +420 553 872 173.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Den záchranářů 2018 v Litoměřicích
74

FOTO: Takový byl letošní Den záchranářů Ústeckého kraje

Videosouhrn 15. června 2018

Zmar tisíce opilostí, Havířov v květu a Třebíč v UNESCO: zhlédněte videa dne

Náklaďáky na hraně převrácení a policisté hasící požár pokojíčku: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 13. června 2018.

Kroupy jako pingpongové míčky a cizí kamion, co přerazil závory: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 12. června 2018.

Dopadení Batmana v Praze a zátah na ochranku, která loupila: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. června 2018.

Nadávky, sporný policejní zákrok a Poupata s chlupatýma nohama: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 9. až 10. června 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT