Jiří Trnka: S La Putykou to bylo napínavé jednání

Mezitím ještě Jiří Trnka spolupracoval s několika desítkami divadel v Česku i v zahraničí. A v divadle v Děčíně měl nasazenou laťku dost vysoko, nahradil totiž Petra Michálka… Ale obstál.

Pane Trnko, městské divadlo i kino má dnes kdejaké městečko nejen na severu Čech. Čím jsou vaše Městské divadlo, kino Sněžník a klub Le Garage Noir unikátní, jiné, než ostatní? Sám soudím, že spolu s lounským Vrchlického divadlem má asi nejodvážnější dramaturgii v celém kraji. Pravidelně zvete Dejvické divadlo, Spitfire Company, Národní divadlo Brno Redutu…

Naše divadlo patří k těm několika málo divadlům, která udržují pestrost všech žánrů. Nebojíme se uvádět ani experimentální divadlo. Diváci v Děčíně vědí, že se snažíme přivézt to absolutně nejlepší, co v Čechách vzniká.

Máme frašku i balet

Také operetu nebo muzikály?
Ano, nevyhýbáme se ani operetě, muzikálu, komedii, frašce… Ale na druhou stranu zase uvádíme balet, operu, experimentální tanec.

A o co je v Městském divadle v Děčíně největší zájem?
Největší zájem je samozřejmě o tradiční činohru, ať už klasickou nebo moderní. Jezdí k nám soubory z celé české republiky. Naši diváci tak vědí, jaké divadlo se dělá u Bezručů v Ostravě, jaké v Pardubicích a jaké se dělá v Praze. Vozíme téměř všechna pražská divadla. Nabídka je prostě široká. A herci se k nám do Děčína vrací rádi.

Sudety mají osobitou atmosféru, u nás v Ústí nad Labem bychom mohli vyprávět. Přesto: Jak vnímáte atmosféru svého města? A jak dlouho vám trvalo, než jste si na něj zvykl, zdomácněl zde?
Já jsem v Děčíně vyrostl, jsem tady doma. Děčín je fajn, pěkné město uprostřed nádherné přírody. Sudety mají takovou drsnou atmosféru, i příroda je tady taková syrová a divoká. Ale to je právě to, co mám rád.

Čeká děčínské divadlo během podzimu nějaká událost, kterou není snadné získat, dohodnout? Déle jste o ni usilovali, či to bude nějaká premiéra?
No ano, třeba s La Putykou to byla napínavá jednání. Slovenské Túľavé divadlo hraje v Čechách pouze v Praze a u nás v Děčíně. A divadelní spolek Háta uvede na podzim svou novou premiéru nikoliv v Praze, ale u nás v Děčíně. Takových událostí je během sezony samozřejmě více.

Stárnu s Mňágou

Na co se aktuálně těšíte v děčínském klubu Le Garage Noir. Prozraďte, co je v případě klubové scény vaše gusto?
Já mám rád ty starší kapely, třeba Mňágu a Žďorp. Prostě stárnu s tou svojí muzikou. Klukům z Mňágy už je přes čtyřicet a mně bude čtyřicet za chvilinku, haha! Právě na takovou hudbu si rád zajdu do našeho klubu. Je tam samozřejmě spousta nových kapel, které já už neznám. Tak možná je škoda, že tam občas nezajdu i na ně. Ale já zase nemám tolik času.

Jen během měsíce září v klubu Le Garage Noir vystoupí hned tři hudební skupiny, méně či více spojené s Děčínem. Je to běžné, taková pozornost hudbě vlastního města, nebo se to tak spíš jen tentokrát sešlo?
Programově chceme uvádět děčínské kapely, chceme, aby tohle byl klub, kde prostě bude děčínská scéna doma. Tak jsme se dohodli s dramaturgem klubu Kubou Burešem a já jsem moc rád, že to tak je.

A co filmy? Promítnete během září či října i takové, na které se nejen sám těšíte, ale současně to bude i „bomba"? Podobně, jako byla svého času bomba třeba Harry Potter nebo Pán prstenů a koncem roku bude třetí Hobit? Tedy snímek, který bude chtít vidět každý?
No jasně, uvedeme hned na začátku září nové Sin City. A to je podle mého trhák non plus ultra. Navíc máme konečně opravený projektor a novou lampu, takže i obrazově to bude lepší, než byly projekce teď v srpnu.

Most i Ústí mají své zaběhané divadelní festivaly, Most třeba blížící se týdenní akci Young for Young a Ústí určitě Kult a svým způsobem i přehlídku Ústecká forbína. Ta má ale možná až velké „řachandy", chtělo by to asi víc pořadatelské statečnosti. Uvažuje i Děčín o festivalu a la Kult, což je ústecké „dítě" Jana Kvasničky? Nebo už i zde takový je, jen já o něm nevím?
Máme dva, jeden je tu dvacet dva let Děčínská brána. Jezdí sem hrát i zahraniční soubory. Druhý děláme krátce tři roky a to je květnový festival pouličního divadla.

Macbeth vše začne

Projekce MET, tedy celosvětové přímé přenosy z newyorské Metropolitní opery v HD kvalitě, už i v Děčíně zdomácněly podobně, jako v Žatci či v Teplicích a v Jablonci. Pak jsou tu ale ještě digitální kina v Litoměřicích, České Lípě a v Chomutově, která z New Yorku promítají záznamy (Chomutov uvádí někdy také přenosy). Který přenos nás tedy nyní čeká?
První přímý přenos této sezony bude v sobotu 11. října od 18.45 hodin. A zní to lákavě divákům nabídneme Macbeth od Giussepe Verdiho.

Před časem jste pro návštěvníky připravili zajímavý „experiment"; živě jste přenášeli koncert proslulého moravského písničkáře Jarka Nohavici z divadla také přímo do sálu děčínského kina. Plánujete opět něco podobného?
Tak to je už alespoň pět let. Technicky to možné je, umíme to, ale momentálně zatím nic takového neplánujeme.

Jak úzce vaše divadlo spolupracuje s místním Divadelním spolkem Karla Čapka? Má u vás zázemí a tím pádem i všechny premiéry? Které jeho představení byste sám doporučil?
Čapci mají v našem divadle stálé zázemí, stejně jako ho tu má Děčínský symfonický orchestr nebo Baletní studio Regina. To současně působí i v Ústí nad Labem a v Litoměřicích, jeho premiéry pravidelně uvádíme.
Jsem rád, když tu nejenom hostují různé soubory, ale když tu umění také pravidelně vzniká a to hned v několika uměleckých disciplínách, jak vidíte. Čapci budou mít novou premiéru hned zkraje sezony. Už v pátek 26. září uvedou svou novou inscenaci Kuřačky a spasitelky.