Zpěvačkou Jasné Páky je dnes vedle Magdaleny Krištofekové, dcery lídra Páky Michala Ambrože (kytara), i Pája Táboříková, hráčka na bicí v kapele 5P Luboše Pospíšila. A protože Pája právě jede s Pákou po Česku velké turné No Sex No Drugs Tour 2014, Deník byl zvědavý:

Kdo by se netěšil?

Pájo, jak jste se těšila a jak si užíváte turné s Jasnou Pákou?
Těšila jsme se a užívám si ho strašně moc. Jasná Páka je kapela, která nehraje tak často. Teď byly změny v managementu i co se týče mě a natočilo se album „Černá deska", ke které jedeme dost obsáhlé turné napříč Českem.
Měli jsme křest desky v březnu a od té doby se uskutečnil v létě jeden koncert ve Slavonicích. Byl senzační, poplácávali jsme se po ramenou a říkali si, jak už se na turné těšíme. Takže doufám, že i dál všechny koncerty klapnou, že přijdou lidi a že si to všichni užijeme.

Jak jste se na turné chystali, jaké byly přípravy?
Na dálku jsme utužovali přátelství, protože jsme všichni z různých koutů republiky. Před turné jsme měli dva dny, kdy jsme se soustředili, hráli a zpívali, tančili a povzbuzovali dobrého ducha v kapele v Čelákovicích, kde také turné začalo.

Na novém studiovém CD „Černá deska" (Warner Music, jaro 2014) nehrajete, ale na záznamu koncertu z loňského roku, který je k Černé desce přidaný jako bonus a obsahuje ty největší pecky od Páky, zpíváte. Proč na albu nejste? Chybíte tu…
(smích) Chybím? Tak děkuju… A doufám, že do budoucna už chybět nebudu.
Páka mě přizvala do kapely někdy koncem minulého roku, kdy se nová deska zrovna točila. Tehdy tam ale zpívala ještě Péťa Studená, ale já už předtím přispěla na živou desku z předchozího turné. Další věci se dolaďovaly ve studiu, takže se to s Péťou ještě namíchalo. No a já po ní napevno do Páky nastoupila.

Ve finále turné vás čeká pražský dvojkoncert. jak velká zabíračka to pro vás bude? Nebojíte se, že to bude velký zápřah?
Nebojím se, na všechno se těším, Páka je bezvadná parta. A je to skvělá muzika, kterou miluju, baví mě i její nová tvorba… No ježíšmarjá, na všechno se těším. Na dvojkoncerty, na samostatné koncerty a myslím, že tam bude i spousta různých překvapení, která za to stojí. Vidět je i zažít pro nás jako muzikanty.

Od útlého dětství

Co je pro vás největší síla na legendární Jasné Páce? Co nejvíc srdíčkem prožíváte?
Všechno (smích). Poslouchám ji od svého útlého muzikantského věku, čili od nějakých čtrnácti patnácti let. Mám k tomu vztah, je to asi jedna z mála kapel, které poslouchám dodneška. Takže už to oslovení bylo velice milý. A ta parta je celkově skvělá, tak jak se to hudebně táhne od těch spodků, od té rytmiky David Koller (bicí), Marta Minárik (baskytara), je to senzační. Pak jsou tam vynikající tři kytaristi, Radovan Jelínek, Vládík Zatloukal a samozřejmě Michal Ambrož a s Majdou, druhou zpěvačkou, což je Michalova dcera, s tou jsme se, myslím, hledaly a našly jak lidsky, tak i pěvecky. No a samozřejmě třešnička na dortu Petr Váša, kterýmu jsme možná trošku s Majdou začaly šlapat do zelí v otázce jeho velkolepé pódiové show , takže je na co se těšit. Myslím, že ta parta má sílu v tom, jací se tam potkali lidi, jako celek. A samozřejmě základem je dobrá muzika.

A jaké to pro vás je na celý večer odložit paličky?
No já myslím, že to můžu říct, že je úplně na všech koncertech odkládat nebudu. Protože už na křtu jsme s Davidem Kollerem postavili dvoje bubny a tam, kde nám to umožní technika a prostory, tam budeme hrát i na dvě soupravy. Já budu odbíhat od mikrofonu vpředu k mikrofonu za bubny. Ale je to samozřejmě příjemný pocit, protože je člověk uvolněný a já ráda tancuju. Takže je moc milý občas ty paličky odhodit a zařádit si i bez nich. Ale já stejně pořád bubnuju, protože říkám, že bubnování je v podstatě tanec. . Člověk hýbe celým tělem, všemi končetinami, takže sice nemám ruce prodloužené těma klackama, ale bubnuju si pořád.

Díky za rozhovor a těšíme se na koncerty na severu Čech, v Ústí, v Jablonci a také v Chomutově.
I my se moc těšíme!