VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na těchto stránkách najdete archivní články
Podřipského deníku. Aktuální zprávy z Podřipska
najdete nově na Litoměřickém nebo Mělnickém deníku.

Litoměřický deník Mělnický deník

Petr Mikula: Smekám před Umlauftem, archivářem z Ústí

Malé Chvojno - Jméno Petr Mikula není pro Deník neznámé. Poutavý seriál tohoto střelmistra, vzpomínání na ústecké demolice, patřil k nejzajímavějším sériím článků Ústeckého deníku za deset let.

13.7.2014
SDÍLEJ:

Kolorovaný pohled.Foto: Foto z knihy „Chvojensko: Historie a současnost...“

„Přesto je nová publikace o Chvojensku první kniha, kterou jsem napsal," prozradil v rozhovoru ke knize o 346 stránkách. Vznikala osm let, celý její název zní„Chvojensko. Historie a současnost obcí Velké, Malé a Luční Chvojno, Arnultovice, Mnichov a Žďár".Vydalo i pokřtilo ji Občanské sdružení Chvojensko v čele s Jiřinou Bischoffiovou. Koupit ji lze také v ústeckém knihkupectví Beran či na webu Chvojenska.

Do šuplíku? To ne

Koho napadlo zmapovat historii obcí Chvojenska od 12. století do nedávné minulosti?
Napadlo to členy OS Chvojensko při pořádání výstavy v roce 2006. Spoluobčané přinesli spoustu krásných fotek a materiálů, které bylo škoda nechat ležet „v šuplíku". Přišlo období studia archiválií, oslovování veřejnosti, navázali jsme kontakty s německo-českou agenturou v Pirně. A sháněli další materiály, setkávali se s pamětníky, bádali…

Kolik lidí se na knize podílelo?
Mnoho. Ale všechna fakta, poznatky a příběhy jsem dohledal, ověřil, zpracoval a sepsal já. Historie tohoto kraje mě hodně zajímá a baví, bylo pro mě nepřijatelné použít pro knihu jen strohá fakta. Volil jsem víc čtivou formu.

Popisujete příběhy lidí, že? Těch, kteří tu žili, či dál žijí.
Ano. A také netušené souvislosti a zajímavosti, o kterých ti, kteří tuto obrovskou aktivitu začali, původně neměli ani tušení.

Obsahuje kniha také rarity?
Celou řadu rarit. Třeba část pamětní knihy Žďáru, kterou přeložila paní Ševicová. A také unikátní, nikdy nezveřejněné ,fotografie a historické dokumenty. Řadu z nich zapůjčily Archiv města Ústí a ústecké Muzeum.
Záměr byl, že by mohlo vzniknout asi osmdesát stran. Pak ale lidi začali vozit další fotografie a povídání. Když to bylo tři sta šedesát stran, řekli jsme si DOST. Mít víc, knihu bychom nikdy nevydali.

Tato kniha je vaše první. Bavila vás více současnost, či historie?
Jednoznačně historie, současnosti jsme se spíš vyhnuli. Končili jsme v roce 1989, o současnosti jsou na konci asi jen čtyři stránky.

To proto, že už se tam nevešla? Nebo by mohlo být nevděčné, zabývat se žhavou současností? Ničemu by to asi moc neprospělo?
Ano, je to ta druhá možnost. Každý má jiný náhled na dění ve vsi a do knih nemohu dát své názory. Ale v historii s tím už nehnete, to se prostě stalo.

Seznam použité literatury není řazen chronologicky. Proč?
Seznam odpovídá tomu, jak je psaná kniha. Začíná nejstarší historií, to jsou první tři německé knihy. Následují dvě německé od archiváře Umlaufta a jedna Hübnera, to je celá historie až do konce 18. století. A pak jsou diplomové práce; zabývaly se víc současností s pohledem na minulost, než přímo minulostí.

Čemu věřit, čemu ne

Jaké je, „opisovat" z tak starých knih? Jak moc člověk vyhazuje to, co tam podle něj nepatří, jak se vám s tím pracuje?
(úsměv) To je jednoduché. Protože se už léta znám s lidmi z ústeckého muzea, poradili mi takový postup. Seženete si informace a ty si musíte ověřit minimálně u dalších dvou pramenů. Pokud se u každého zdroje letopočet rozchází, je lepší tu informaci nepoužívat.

To je také důvod, proč se vám do knihy „nedostaly" žádné pohádky a pověsti?
Pověstí je tu moc málo, přímo z Chvojenska téměř žádné. Mám sice dva sborníky pověstí a knihu starých německých pověstí, ale to je všechno Tisá, Petrovice, hodně Chlumec a nejvíc Ústí nad Labem a Litoměřice.
V našich vesnicích jsem našel jen povídání starých Němců. Ale to byly spíš příběhy o pašerácích. Prostě na Chvojensku se, bohužel, žádné pověsti nedochovaly.

Byl někdo, o čí práci jste se při psaní opíral a před jehož prací byste „smekl klobouk"?
(smích) Minimálně dvacet procent z knihy jsou věci, které napsal ústecký archivář doktor Franz Josef Umlauft (1883 1960), odsunutý po roce 1945 z Československa. Už na začátku 20. století vlastnil fotoaparát, bydlel v Lipové, ale jeho příbuzní byli roztroušení po víc vesnicích v okolí. Byl i mecenášem, organizoval odhalování pomníků, vše nafotil a hlavně vydával Ústeckou vlastivědu. V ní toho napsal o Chvojnech a o jejich okolí hodně. Z jeho vlastivěd jsem opisoval, do naší knihy z nich zabudoval celé odstavce. Nechal jsem si je přeložit od lidí, kteří umí číst švabach. Takže Umlauft mi toho do knihy o Chvojensku „dal nejvíc".

Zničili víc než dost

Bylo vám z některé části historie smutno, či byla „k vzteku"?
Smutno ne, ale jedna věc je zvláštní… Hodně se zachovalo z let 1920 až 1940, Němci psali zápisy do archivů, vedli evidenci obyvatel, v různých vlastivědách se dochovala spousta vyprávění. Lidé nám posílali celé dopisy lidí, kteří už dávno zemřeli…
Když na fotkách vidíte, jak tu všechno bylo krásné, čisté, jak Němci o vše dbali, že jejich pole dobře fungovala, a pak se podíváte na zprávy z hospodaření v letech 1950 až 1960, a vše porovnáte, vidíte, jak najednou bylo vše zanedbané…
Budovy a stáje spadly, pole tu rozjezdili, vše ničili. Začali to tady totiž řídit lidé, kteří dřív v zemědělství nikdy nedělali, k hospodaření neměli žádný vztah, necítili to tak. Spadl jim třeba do klína statek a zničili ho. Je k naštvání, vidíte-li fotky z roku 1938 a pak stejné budovy z roku 1950… Jako kdybych je navrtal a napůl odstřelil. Hrůza.

Doporučil byste z knihy zajímavý příběh, který zaujme?
Naši knihu tvoří sedm kapitol. Šest prvních je každá věnovaná jedné vesnici, a pak jsou děje, které se týkaly všech obcí. Zájemci se tu dočtou také o místním hospodaření, které fungovalo jako celek. Ale také o reformách Marie Terezie, které se i Chvojenska dotkly. Začali stavět školy i ve vesnicích, přišlo zrušení nevolnictví, pak také zrušení poddanství…
A úplně na závěr knihy jsou stránky o válkách, které tudy prošly a končí to až druhou světovou válkou. Tato kapitola se mi dělala úplně nejlépe. Řekl bych, že je to to nejhezčí, asi nejzajímavější, čtení.

I přesto, že zde umírali lidé?
Oni tu neumírali. V knize je na několika stránkách vyprávění ještě žijících lidí, kteří to zažili, byli tady. Jedné paní byly tehdy tři roky, pánovi šest let. Zažili příchod osvobození na Chvojensko, to je krásné povídání. To člověk jen kouká, co se tu tehdy dělo.

Zaujalo mě, jak se tu chovali krátce po válce ruští vojáci…
V Lučním Chvojně byli jen Němci, tam se Rusové chovali dost drsně. V Malém Chvojně také byli Němci, ale i jeden Čech. Z něj měli ruští vojáci respekt, dokázal si je udržet „v lati". Na to v knize vzpomíná paní, Češka, která se nedávno přijela podívat na křest knihy z Německa, kam se v 60. letech odstěhovala. Na konci války jí byly tři roky, vše má z vyprávění od otce a matky.

Autor: Radek Strnad

13.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 13 500 Kč

Zpracovatelé ovoce, zeleniny a příbuzných produktů Výrobce bramborových lupínků. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Z:30.4.2018.A:23.5.2018. Místo výkonu práce Vrchy. Náplň práce: Jedná se o výrobu bramborových a zeleninových lupínků. Požadujeme: nejlépe vyučen (výuční list u motivovaného pracovitého uchazeče není podmínkou), potravinářský průkaz, manuální zručnost, spolehlivost a chuť pracovat. Pracovní poměr je na dobu určitou s možností prodloužení.VHODNÉ I PRO ABSOLVENTY. Nástup možný ihned. Životopisy zasílejte na uvedený mail, nebo zaměstnavatele kontaktujte telefonicky.. Pracoviště: Čišecká vladěna, 742 45 Fulnek 1. Informace: Vladěna Číšecká, +420 724 345 464.

Řemeslné práce - Strojírenský dělník/dělnice 15 000 Kč

Náplň práce bude: montáž speciálních čidel pro měření teploty. Ruční montáž čidel, lepení součástek. Obsluha montážního přípravku. Ukládání výrobků do přepravních krabic. Požadujeme: dokončené základní vzdělání. Praxe v oblasti práce se strojem výhodou. Manuální zručnost. Dobrý zdravotní stav, dobrý zrak. Ochota vzdělávat se. Nabízíme: Práci na HPP. Platové ohodnocení od 15.000 Kč. Jednosměnný pracovní provoz. Možnost přesčasů. Zaškolení a další vzdělávání. Stravenky. Příspěvek na životní a penzijní pojištění. 5 týdnů dovolené. Nástup možný ihned. Místo výkonu práce: Kladno.

Gastronomie - Kuchař Český Krumlov 35 000 Kč

Kuchař Malá restaurace se zahrádkou (Český Krumlov) přijme kuchaře, jednoduché jídla, hotovky, česká kuchyně. Brigádně na léto, případně do konce roku s možností prodloužení dle dohody. Nástup ihned.

Výroba - Cnc Operátor 170 Kč

Hledáme brigádníky na pozici ohraňovacího nebo děrovacího lisu s místem výkonu práce v Pelhřinove, nástup možný ihned. Náplň práce: Zpracovávat plech a plechové díly dle zakázek . Obsluhovat plně automatizované lisy značky Trumpf. Obsazovat stroje ohraňovacími a děrovacími nástroji . Pracovat s měřidly a výkresovou dokumentací . Kontrolovat vyrobené díly . Požadujeme: vyučení ve strojírenském oboru . Orientaci v technické dokumentaci a práce s měřidly . Základní znalost práce s počítačem . Samostatnost a smysl pro detail . Flexibilita (práce ve směnném provozu). Předchozí praxe je výhodou . Nabízíme: Možnost práce na HPP . Práci v moderním prostrědí (směnný provoz) . Pečlivé zaškolení a přijemný kolektiv . Odborné vzdělávaní v oboru a možnost učit se novým věcem . 175 Kč/hod. CNC operátor ohraňovacích lisů . 170 Kč/hod. CNC operátor děrovacích lisů.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 22.–23. května 2018

Přepisování dějin a honičky na Pardubicku a Porta v novém hávu: videa dne

Videosouhrn 21. května 2018

Trojitá zlodějská bezostyšnost a uzamčení Beskyd před uhlobarony: videa dne

Šlechtična versus štokr a prohra siláka s malotraktorem: zhlédněte videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 19. až 20. května 2018.

Slovanská epopej v Brně a proč už nepotřebujeme žádné další zákony: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 18. května 2018.

Odhalování podzemního labyrintu a s pepřovým sprejem proti revizorům: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 17. května 2018.

AKTUALIZOVÁNO

Češi padli ve čtvrtfinále s USA. Sen o semifinále rozmetal Kane

/FOTOGALERIE, ANKETA/ Šest let od poslední medaile, tři roky od posledního semifinále. Taková byla čísla před čtvrtfinále letošního mistrovství světa. A nelichotivá série českých hokejistů se opět prodloužila. Americký kapitán Kane ukázal svou extratřídu a poslal svůj tým mezi nejlepší čtyřku při výhře 3:2.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT