Jak se Vám líbí Litoměřice? Máte k regionu nějaké vazby?

Přijel jsem až za šera, tak jsem toho moc neviděl. Ani si nevzpomínám, kdy jsme tu hráli naposledy. Bavili jsme se o tom s klukama z kapely, ale nikdo si nevzpomněl. Jezdili jsme do Lovosic a hodně do Ústí nad Labem.

Chystáte novou desku?

Uvažujeme o tom, že už bysme něco natočit mohli. Ale vždycky točíme, až když víme, že máme slušný materiál. Pár věcí bych měl, kluci také dávají něco dohromady. Nová deska bude, ale kdy, to zatím nevím.

V letošním roce by měl vyjít záznam z loňské koncertní šňůry k desce Kuře v hodinkách. Je to tak?

Nevím, jestli přímo letos, ale Šimon Kotek, který je náš manažer a vydal poslední desku Ztracený podzim, uvažuje o tom, že záznam koncertu vydal, ale termín zatím také ještě není. Vyjde ještě u Supraphonu výběr pomalejších písní. Bude se jmenovat Královský večer a bude to graficky pěkně udělané, jako knížka s textama, budou i v angličtině. Tento výběr jsem sestavoval já, tak je to zase trochu jiné, než kdyby to dělal Supraphon. Toto by mělo vyjít na konci března.

Jaké bylo turné ke Kuřeti v hodinkách?

Zajímavé. Museli jsme na to zkoušet. Parta byla velice dobrá. Měli jsme pěkný flamengovský zvuk. Hráli jsme v aranžích, jak to bylo natočené.

Když už jste tyto skladby nacvičili, převzali jste něco do současného repertoáru ETC?

Ne, to ne. To by nešlo. Jsou tam důležité klávesy a saxofon. Možná letos ještě nějaké koncerty v této sestavě přidáme, uvidíme. Ty skladby jsou strašně vysoko. Je to už dlouho, co jsem to nazpíval, a hlas už se jaksi do těch výšek nevyšplhá.

Co říkáte na to, jak se prosadil Váš syn Adam?

No, držíme mu palce samozřejmě. Co se týká muziky, tak má pochopitelně svůj vkus. Fandím mu. Je herecky zdatný. Už natočil hromadu filmů. Teď poslední krátkometrážní vyhrál v Los Angeles na festivalu krátkých filmů jednu z hlavních cen a byl dokonce v širší nominaci na Oscara. To je skvělý úspěch. Tak jsem si říkal: No jo, člověče, má talent, chlapec. Pokud jde o muziku, tak mu samozřejmě držím palce, i když některé věci pochopitelně nejsou můj šálek kávy.

Chodí si pro rady?

Povídáme si, samozřejmě. Někdy přijde a já mu říkám: No tak je to sr***a anebo ne. Ale samozřejmě více chválím.

Zhudebňujete básně. Nenapadlo Vás někdy sáhnout po dílu K. H. Máchy?

Asi ne. Chci to vždy tak nějak vztahovat k sobě. Měl by to být text, se kterým se může člověk ztotožnit a může to vykřikovat. Nemám v tom žádný systém. Jde spíš o to, co se mi dostane do ruky.