Když skupina Vltava v roce 2010 obnovila činnost, dost fanoušků zklamalo, že jí chybí dechy. Už se mohou radovat. S odchodem Petera Bindera (kytara) soubor mění sestavu. Jejím novým členem je saxofonista Ondřej Klímek; hraje i na flétnu, zpívá, tančí.Jedna z našich nejoriginálnějších kapel letos chtěla vydat nové album. Už z ní představila písně Hedvábná a Dalekohled. Na desku si ale příznivci počkají do roku 2015.

Do repertoáru se vrátí oblíbené hity z minulosti, které si žádají dechovou sekci. V novém složení se Vltava v Ústeckém kraji poprvé představí v pátek 23. května v děčínském klubu Garage Noir.

Fanoušky překvapila zpráva o odchodu kytaristy Petera Bindera. Byl tento odchod pro vás ztrátou? Jak se s tím vyrovnáváte?
Samozřejmě jsem to tak pociťoval, ale každý může odejít a každá taková situace dává šanci k novému pohledu. Ve skupině se za léta jejího působení vystřídalo dost hráčů a to mě naučilo vnímat personální změny nakonec pozitivně. Peterovi jsem vděčný za jeho pomoc při mém návratu na hudební scénu, za skvělou desku, na jejíž podobě měl výrazný podíl, za úžasné koncerty a také za rady, kouzla a čáry.

Jak bude vypadat Vltava v další etapě?
Podoba Vltavy se dvěma kytarami se přirozeně uzavřela a my obohatíme náš instrumentář znovu o dechové nástroje. Vrátíme se tak k typickému zvuku, který byl jedním z poznávacích znamení skupiny, kdy se v aranžmá vedle klasického obsazení střídaly ještě saxofony a flétna. Bude to návrat ke kořenům.

Můžete nám v krátkosti představit nového člena?
Náš nový člen se jmenuje Ondřej Klímek a pochází z Frýdku-Místku. Vytipovali ho chlapci z rytmiky – někdo s ním někde hrál, byl to jazz, líbil se… Mně se líbí že začínal ve folklórním souboru. Nevadí mu tedy zpívat ani tančit. Navíc je mladý a má vlasy!

V poslední době jste hodně tíhli k akustickému hraní. Zachováte si i tuto tvář?
Určitě ano. Akustické hraní nás velmi baví a je jenom otázkou, kde je takové vystoupení možné uskutečnit. Prostor musí být akusticky vhodný a spíše intimní. V červnu máme jeden takový koncert v Brně v Café Gracian.

Bude těžké přearanžovat skladby, které jste hráli zatím bez dechů?
To vůbec není těžké, ale oddechově zábavné. Dechový nástroj nejčastěji přebírá hlavní melodie nebo pracuje jako kolečko ve stroji v rytmice nebo barví do harmonie nebo se spojí s linkou jiného nástroje v intervalu nebo 
v unisonu. Toto je radost zkoušet a vymýšlet! Písničky, které vznikaly se dvěma kytarami pookřívají. Více barev dělá dobře všem. Výjimkou je píseň Prodává se kytara – tak tam dáme Ondrovi asi triangl.

Nyní se vám otevřou nové dveře, díky novému obsazení budete moci sáhnout po dalších písních z minulosti. Prozraďte pár kousků, které se chystáte oprášit?
Ano, to je zajímavé, že zase můžeme hrát všechno a současně musím říct, že hrát všechno prostě nemůžeme. Můžu slíbit, že starší skladby Vltavy budou na koncertech vždy bohatě zastoupeny a že je budeme nyní více obměňovat. Nejdříve to bude asi Blanokřídlý výtah, Smutný příběh Váni, Opilá kráska, Šťastnej jako trám a další. Pro vývoj kapely jsou ale nejdůležitější nové písničky 
a ty budeme dále průběžně zařazovat.

Jak to vypadá s připravovanou deskou?
Desku jsem si původně přál mít letos natočenou a příští rok na začátku vydat, ale zapuštění nového člena zabere nějaký čas, takže se vydání desky posune. Nevím o kolik, ale věřím, že s pomocí nebes to ten příští rok bude.

A co váš herecký svět? Zkoušíte teď nějakou hru nebo film?
Dozkoušel jsem s kolegy 
v pražském divadle Meetfactory hru izraelského autora Avrahama Jehošui Milenec 
a byla to moje první zkušenost s takovým vážným divadlem. První divadelní zkušenost to byla i pro filmaře Radima Špačka, který mi tu roli nabídl a v jehož filmu Místa hraji tatínka a premiéra bude v září. Kouzlem nechtěného hned potom jsem hrál vystrašeného žida v německém filmu Nahý mezi vlky.

V jakých představeních, seriálech a filmech vás mohou diváci vidět?
Objevím se ve vodnickém seriálu Neviditelní a v letním vinařském s názvem „Vinaři". Jinak divadlo Sklep – Mlýny, Besídka, MeetFactory Milenec.

V poslední době jste fušoval i do malířského umění? Je teď na řadě nějaká další výstava? Malujete stále nové obrazy?
Ano, maluji stále a od 10. listopadu budu mít výstavu znovu v Praze v Divadle Dobeška.

Co děláte, když se nevěnujete umění?
Poskytuji rozhovory půvabným novinářkám, venčím psa, platím složenky, snažím se nezbláznit, dívám se, jak všechno kvete.