Roudničtí organizovali v roce 2009 mistrovství světa belgických ovčáků a před dvěma lety mistrovství světa všech plemen, za které získali od vrcholných představitelů FCI uznání, že takto připravené soutěže ještě nezažili.

Další pochvala pořadatelům

V polovině června zvládl kolektiv kolem Václava Kejře i Mistrovství ČR ve sportovní kynologii, za které opět obdržel od účastníků jedničku s hvězdičkou. Při klání se nevyskytla jediná chybička.

„Mistrovství tentokrát prověřilo jak psy a jejich majitele, tak nás. Jako naschvál se dostavila tropická vedra a přestože jsme začátky posunuli na časné ráno, v závěru byli všichni vyčerpaní. Extrémní počasí zamíchalo i pořadím pod stupni vítězů. Důležité ovšem je, že soutěž proběhla bez organizačních problémů. Za to patří dík všem, a to nebyli jen kynologové, kteří přiložili ruku k dílu, pomohlo nám město i Ústecký kraj," uvedl na začátku našeho rozhovoru Václav Kejř.

Můžete hned na úvod uvést pořadí těch nejlepších?
Nejlepší trojice nezklamala ani v tomto prostředí. Podle očekávání zvítězil Martin Plecháček z východních Čech s belgickým ovčákem Antrax z Ostaryka, což je obhájce loňského titulu a současně vicemistr světa. Druhé místo, a z toho mám velkou radost, patří Jitce Dufkové z Mostu s německým ovčákem Alex z Kristova, bronz získal Petr Foltýn ze Severomoravského kraje s belgickým ovčákem Auzy z Ostaryka, což je bratr vítěze. Můžu odpovědně říci, že oba belgičtí ovčáci patří momentálně k nejlepším na světě.

Vedou belgičtí a němečtí ovčáci

Sportovní kynologie je specifická, jaká plemena mají největší šanci uspět?
Na mistrovství je účast omezena, ale nejvíc bylo právě belgických a německých ovčáků, dále tu byli vlastně vítězové mistrovství jednotlivých plemen. Nechyběl tu dobrman, velký knírač či francouzský ovčák.

Z vašich slov to vypadá, že straníte belgickým ovčákům?
To nemohu, i když je chovám už přes 30 let. Toto plemeno se ale výrazně dostává do popředí, je vitální, má jiný styl práce a je temperamentnější než ostatní. V Roudnici se představilo toto plemeno v několika varietách.

Opět jste prokázali, že umí připravit soutěž na úrovni, máte organizační schopnosti v krvi?
On se do pořádání soutěží nehrne, jsou s tím velké starosti, ani o červnové mistrovství jsme se nemuseli prát. Máme zkušenosti, v Roudnici se konala mistrovství už koncem 80. a začátkem 90. let na Tyršově stadionu a měla dobrou úroveň. Mimo to organizujeme na našem cvičišti na Slavíně pravidelně každý rok jednu kvalifikaci na mistrovství republiky.

Klubovna pro 65 nynějších členů

Na Slavíně máte zázemí, které vám může závidět kdejaký spolek?
Tam působíme už řadu let. Od svazu jsme před 15 lety získali dotaci, za kterou jsme odkoupili zrušený objekt Domu dětí a mládeže v zámeckém parku, rozebrali ho a znovu postavili na Slavíně. Máme v něm všechno, co našich 65 členů potřebujeme k pravidelné činnosti. V klubovně měla dokonce jedna naše členka svatební hostinu.

Zabrousil jste do historie, jak dlouho se věnujete kynologii?
Bude to už 55 let, začínal jsem jako většina kolegů s německým ovčákem, po 20 letech jsem na Mistrovství Evropy v Hradci Králové poprvé uviděl belgického ovčáka a ten mě získal. Po několika letech se naskytla příležitost, abych získal od jedné chovatelky fenu, s kterou jsem dodělal potřebné zkoušky a dokonce se s ní kvalifikoval na Mistrovství světa belgických ovčáků. Za tu dobu jsem měl tři psy a dosáhl s nimi řadu úspěchů, ale nikdy jsem neměl dost času, abych se jim věnoval naplno. Získal jsem však dost zkušeností, abych se při organizování soutěží dokázal vžít do role závodníka a hlavně psa, aby měl k výkonu ty nejlepší podmínky.

Nejdéle sloužící předseda v Česku

Doslechl jsem se, že držíte mezi českými kynologickými funkcionáři rekord?
Ze statistiky vyplynulo, že jsem v Česku nejdéle sloužící předseda kynologické organizace, celých 40 let. Už jsem chtěl kormidlo několikrát předat mladším, ale vždy mě ukecali. Teď už jsem skálopevně přesvědčen, že toto období bude poslední. Spočítal jsem, že letos se uskutečnilo už 68. mistrovství republiky. Chtěl bych to dotáhnou do 70. ročníku a pak skončit. Samozřejmě, že i dál budu svému nástupci rád pomáhat radou.