Manželé z Boleslavi jsou na cestě kolem světa. Jedou stopem

Zuzana Kodrlová Zelenková 13. 8. 2019

Jakub a Eliška Švajdovi jsou mladí manželé z Mladé Boleslavi, kteří se rozhodli, že dají výpověď ve Škodovce, kde pracovali, pronajmou svůj byt, a stopem zvládnou cestu kolem světa. Zkušenosti s podobným cestováním už mají a ničeho se nebojí. Na svoje velké dobrodružství, které odstartovalo 8. dubna, si dávají asi čtyři roky. Všechno to začalo jedním úplně nevinným výletem do Benátek.

Bylo to asi před třemi lety, kdy se Jakub zeptal Elišky na destinaci, kterou ještě neviděla, nebo kterou by chtěla navštívit. Ta si vybrala Benátky. „Když jsem Elišce řekl, že zítra vyrážíme, tak si myslela, že si dělám legraci. Když jsme jí ale večer psal, že mám domluvené auto, tak pochopila, že to myslím vážně, sbalili jsme se a jeli. To byl první zlomový bod,“ uvedl Jakub.

„Když jsem Elišce řekl, že zítra vyrážíme, tak si myslela, že si dělám legraci."

Dalším zlomovým okamžikem pro mladé cestovatele bylo dobrodružství, při kterém si autem vyrazili na dovolenou bez jasného plánu cesty. „Tak jsme projeli východní blok Evropy přes Slovensko, Maďarsko, Bosnu a Hercegovinu,“ vysvětlil Jakub.

Poprvé si zastopovali, když se přihlásili na akci s názvem LowCost Race, jejímž cílem je projet určité země za co nejnižší cenu. Aby si vyzkoušeli, jestli to půjde, tak se vydali na cestu z Prahy do Itálie. Ve Veroně byli z Prahy „na dva stopy“. Potom přišel samotný závod, při kterém tímto způsobem najezdili asi 13 až 14 tisíc kilometrů.

"Dáváme si na to tři a půl roku, možná čtyři, třeba se ani nevrátíme."

Nápad na cestu kolem světa se jim přes to zprvu zdál jako šílenost. Potom se ale plány mladých manželů začaly měnit v realitu. Na konci roku 2018 dali výpověď, začali plánovat a nakupovat vybavení.

„Dáváme si na to tři a půl roku, možná čtyři, třeba se ani nevrátíme. Máme hrubý plán cesty, ale kvůli vízům nebo bezpečnosti počítáme s tím, že se bude měnit. Chceme ale vyjet z východu a vrátit se ze západu,“ vysvětlil Jakub.

"Chceme vyjet z východu a vrátit se ze západu"

V každé zemi by rádi strávili asi měsíc a poznávali zdejší opravdový život, který vědomosti nabyté studiem ve školách ani televizní cestopisy, nezprostředkují. Přitom by se chtěli živit pomocí aplikace Helpix, na které se soustředí zaměstnavatelé ochotní svým „zaměstnancům“ za práci dát nocleh a jídlo.

Stopování se nebojí, s nepříjemnými okamžiky se ale už setkali. A to v Chorvatsku, které podle Jakuba podobnému druhu přepravy příliš nepřeje. Dlouho stáli na jedné čerpací stanici, až se na ně usmálo štěstí. Na místo přijelo starší auto, ve kterém jeli mladíci, kteří pár naložili s tím, že jej převezou do Bosny a Hercegoviny, kam potřebovali. „Přejíždíme hranice a jeden z nich najednou stáhl stínítko, vytáhl si balíček asi třiceti občanek a jednu si vybral. V tu chvíli jsme se rozhlédl kolem sebe, a uviděl zacvokovaný strop, rozpárané sedačky a tak dále,“ popsal prekérní situaci Jakub, podle něho šlo nejspíše o překupníky.

"Naši, ne že by byli nadšení, ale nikdy mi nebránili, vědí, že jsem stejně tvrdohlavý."

Další, ne zcela příjemný zážitek, měli s německým řidičem kamionu. Eliška se totiž učí německy, a tak ji Jakub řekl, aby si k pánovi sedla a konverzovala s ním. Mají totiž přesvědčení, že právě konverzace je něco, co mohou dát řidičům na oplátku. V tomto případě se ale jednalo prý o člověka, který měl za sebou zřejmě nesnadný vztah a tak mladé dívce celou dobu vyprávěl, jak nemá rád ženy.

Eliščina rodina o ni má navíc velkou starost, byla prý vychovávaná v tom, že je tento způsob cestování velmi nebezpečný. U Jakuba je to podobné, niko jim však nebrání. „Naši, ne že by byli nadšení, ale nikdy mi nebránili, vědí, že jsem stejně tvrdohlavý. Všichni z rodiny hlavně říkali, že kdyby bylo potřeba ať se ozveme a můžeme se někam vrátit. Byt jsme totiž pronajali,“ popsal Jakub.

"Všichni z rodiny hlavně říkali, že kdyby bylo potřeba ať se ozveme a můžeme se někam vrátit. Byt jsme totiž pronajali."

Jeho babička je ale ráda, mladému páru totiž v jejich výpravách velmi fandí, ačkoli se o ně bojí. Přeci jen se jedná o zálibu, kterou hned tak někdo nemá a jakékoli cestování vždycky znamená určité bezpečnostní riziko, což si oba velmi dobře uvědomují.

Jakub s Eliškou opustili Českou republiku osmého dubna, kdy letěli do portugalského Lisabonu, kde si užili hezkých pár dní. Z Lisabonu se pak pokračovali do Porta, odkud letěli na pár dní na Madeiru. Potom se přesunuli do Madridu, odkud se pohybují už jenom autostopem, ale tak také stopem lodí. Aktuálně jsou v Indii, kde vyučují angličtinu.