Církve a náboženské společnosti mohly žádat o vydání zabavené majetku do 2. ledna letošního roku. Podle aktuálních údajů bylo k 31. lednu podáno 4 685 žádostí o vydání 102 593 pozemků a 1 783 staveb. Největší část žádostí připadá na Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky.

Navrácení majetku doléhá i na některé obce. „V naší obci je 62 pozemků, o které požádala Královská kolegiální kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Řada je zastavěná. Nejvíc nás trápí opuštěné objekty bývalého statku a pivovaru, které jsou v dezolátním stavu a spravuje je Státní pozemkový úřad," říká starosta Horních Beřkovic Václav Fousek.

O další dva pozemky v obci požádala církev u Úřadu zastupování státu ve věcech majetkových. „V jednom případě je už připravována dohoda o vydání, u druhého pozemku oprávněnost nároku prověřujeme," uvedl mluvčí úřadu Robert Hurt.

Římskokatolická církev je největším příjemcem v církevních restitucích. Z vyjednané částky kompenzací ve výši 59 miliard korun, k níž se ještě připočítá inflace, jí připadne 47,2 miliardy. Součástí vyjednané podpory je i postupná odluka všech církví od státu.

Koaliční strany ČSSD a ANO se snaží prosadit snížení náhrad za nevydaný majetek o 13 miliard korun. Jejich dalším požadavkem je zajištění účelového vázání prostředků a transparentní nakládání s nimi. Lidovci se debat kolem snížení náhrad nezúčastňují a se schválenou úpravou restitucí jsou spokojeni.

Vznikající emoce kolem náhrad by možná zmírnilo, kdyby se církve uvolily a zveřejnily, k čemu finanční náhrady využijí. Zatím je většina informací zastřena tajemstvím. Veřejnosti musí postačit suché sdělení: Z deklarace Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí vyplývá, že prostředky, které jsou předmětem majetkového narovnání, budou využívat ke službě všech vrstev společnosti, k podpoře vzdělání, kultury a také k pomoci potřebným.

Svědectví toho, že církve skutečně chtějí prostředky vkládat ve prospěch společnosti a plnit tak své poslání, poskytují aktivity, které vyvíjejí dvě největší české neziskové organizace Charita a Diakonie.

„Výše tzv. finanční náhrady pro celou římskokatolickou církev je stanovena zákonem. Tyto peníze budou vypláceny po dobu třiceti let. Výše pro litoměřickou diecézi byla stanovena po dohodě mezi diecézemi. Tyto finance je potřeba investovat, aby z jejich výnosů mohly být podporovány aktivity, které budou službou celé společnosti. Vše se připravuje, hovořit o konkrétních projektech je v tuto chvíli předčasné," uvedla mluvčí litoměřické diecéze Jan Michálková.

Státní pozemkový úřad je zavalen tisíci žádostmi. Na jejich posouzení a uzavření dohody má podle zákona o majetkovém vyrovnání půl roku. O řadě sporných žádostí bude muset rozhodovat nezávislý soud.

Václav Sedlák