To je úkol pro experty z ústecké fakulty životního prostředí, kteří ve středu na místo přijeli odebrat první vzorky. Znovu se chtějí vrátit v létě, kdy se sinice rozrůstají.

„Smyslem je odebrat vzorky ze dna, protože, jak tvrdí pan starosta, problémem jezera je, že tu pravidelně rostou sinice. A sinice jsou mikroorganismy, fotosyntetizující bakterie, takové ‚prarostliny', které však nerostou samy od sebe, potřebují nějaké živiny, a to nejčastěji fosfor a dusík. Takže naším cílem je podívat se, jestli v sedimentu na dně není už příliš mnoho dusíku a především pak fosforu, který se uvolňuje a podporuje růst sinic," popsal ve stručnosti hlavní cíl výzkumu Josef Trögl, vedoucí Katedry technických věd Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Na odběr sedimentu technici použili takzvaný drapák, který z lodi do hloubky zhruba šesti metrů spouštěli na laně. Jeho čelisti se ovládají pomocí spouštěcího závaží. Vzorky je nutné po odebrání uložit do chladícího zařízení, aby se zastavily v nich probíhající procesy. Vodu pak vědci odebírali do speciální nádoby, a to stejně jako sediment na celkem šesti místech jezera.

„Vytipovali si například lokalitu u Mariny, u pláže, u betonárky, v zátočině nebo u průtoku Labe," upřesnil starosta Píšťan Pavel Krejčík.

Podle Josefa Trögla by bylo nejvhodnější jezero odbahnit. Původně totiž bylo pískovnou s písčitým dnem. „Jedna z hypotéz je, že se to sem naplavilo při povodních z okolních polí. Když budeme mít dostatek vzorků, jsme schopní vypočítat nějaké gradienty, toky, abychom viděli, odkud se to šíří, jestli je to plošně, nebo bodově," sdělil Trögl.

Odborníci z univerzity se na Píšťanské jezero znovu vrátí v létě, tedy v období, kdy se sinicím daří nejvíc. Výsledky výzkumu by pak měli mít k dispozici do několika měsíců.