Zaujalo vás těchto pět fotografií? Pocházejí od Francka Alasseura. Francouz žije nedaleko Roudnice nad Labem, a tak se celkem nabízelo, aby mu právě roudnická Galerie moderního umění poskytla možnost prezentovat snímky na svých internetových stránkách v rámci cyklu Virtuální výstavy.

Cyklus představuje experiment

„Virtuální výstava představuje 24 + 18 fotografií, které vznikly v tomto roce. Název výstavy Půl vteřiny vysvětluje jediné společné pravidlo délku expozice. Vše ostatní je otevřené, proměnlivé," vysvětluje kurátorka výstavy a ředitelka GMU Roudnice nad Labem Alena Potůčková.

„Franck Alasseur se v průběhu studia zabýval malbou, ve své profesi se nakonec přiklonil k médiu fotografie. Malířský fundament je však v jeho tvorbě na první pohled patrný," všímá si Alena Potůčková.

Sám autor o fotografiích říká: „Fotografie z cyklu Půl vteřiny představují experiment. Dotýkají se hranice toho, co vidíme. K tomu se ještě přidává záznam pohybu pozorované skutečnosti i mě samého. Snažím se o pohyb ve stejném směru, vypadá to jako expresionistická malba, ale na rozdíl od expresionistické malby do toho nic nemohu předem vkládat, pracuji s totální virtualitou, nevím dopředu, co bude, nemohu nic naplánovat."

Důležitá je atmosféra

Podle jeho slov nezáleží na prostředí, v kterém fotka vzniká, ale na atmosféře. Může to být městská i venkovská krajina, s lidmi i bez lidí. Výsledek se vůbec nedá dopředu vykalkulovat.

„Používám černý filtr, přes objektiv vůbec nic nevidím, nevím, co přesně fotím a ani nemohu ostřit, jsem vlastně úplně slepý, je to jakou s camerou obscurou bez stativu," překvapuje při popisu své metody autor.

Cit otevírá dveře do nebe

„Ve fotografii mě kromě barvy a pohybu zajímá samozřejmě světlo, bez toho fotografie ani není fotografií. Je to také pocitová záležitost. V žádném případě nejsem konceptuální umělec. Zajímají mě emoce, neboť cit otevírá dveře do nebe. Je to důležitější než sofistikovaná myšlenka," vyzdvihuje Franck Alasseur.

K fotografickému záznamu pohybu

„Nejprve jsem chtěl zaznamenávat pohyb těla na video, dokonce jsem s tímto programem v roce 2002 vyhrál soutěž Mouvements en lumiere na festivalu SaarLorLuxFilm v Saarbrückenu. Z toho se pak postupně vyvinuly fotografické záznamy pohybu. Takže jde o postup, který se vyvíjel v čase. Umožňuje ho nová digitální technologie. Pomohla mi náhoda před deseti lety. Fotil jsem tehdy na stativ a on začal padat. Když jsem se pak podíval na výsledek, byl tam zaznamenán pohyb. Tehdy jsem si ani neuvědomoval, co všechno by z toho mohlo vzniknout. Čekalo to však na své využití celých deset let."

O filozofické dimenzi metody

„Obecně se moje metoda vztahuje k tezi, že nevíme a ani nemůžeme vědět, co bude, někdy se marně snažíme plánovat budoucnost, ale když věcem necháme volný průběh, dopadne to jinak, někdy i lépe. Každý je umělec, je potřeba jen otevřít se světu, aktivně vnímat. Důležitý je humanistický přístup. Jako když se otevře piano, teprve pak se na něj může hrát," je přesvědčen Franck Alasseur.

Franck AlasseurFranck Alasseur (* 29. 7. 1976 v Lyonu) získal v roce 2003 diplom na vysoké škole krásných umění v Nancy (Diplom National Supérieur des Beaux Arts ).

Tam se také seznámil se svou budoucí ženou Marianou, absolventkou ateliéru malby na pražské AVU, která přijela do Nancy na studijní pobyt. Odešel pak za ní do Čech. Oba umělci se usadili ve vsi Mnetěš pod Řípem nedaleko Roudnice nad Labem, kde žijí spolu se dvěma dětmi, synem Theem a dcerou Ninou.

S využitím webu GMU Roudnice nad Labem, kde naleznete všechny vystavované fotografie a další informace