V jeho suterénu je totiž naistalována zcela nová expozice zaměřená nejen na středověké dolování uhlí, ale třeba i novodobou ekologii. Nabízí čtyři soutěžní trasy s řadou zajímavých úkolů. S Dračí, Ohnivcovou, Permoníkovou a Trasou slavíčka modráčka se přitom mohli děti a jejich hraví rodiče už seznámit během akcí Severočeských dolů v Březně u Chomutova či v Braňanech u Mostu.

Historický exkurz s pohádkovými postavami

„Přemýšleli jsme, jak a čím ještě více oživit naše akce pro nejširší veřejnost, abychom přilákali co největší počet dětí. Napadlo nás, že by mohly nahlédnout do historie hornictví zábavnou a soutěživou formou s pomocí pohádkových postav, které podle pověstí pomáhají havířům s těžbou. Pochopitelně jsou to permoníci, ale i drak a ohnivec. Rovněž jsme chtěli zajímavou formou poukázat na skutečnost, že uhlí a výroba elektřiny k sobě stále neodmyslitelně patří a také na to, že posléze vracíme krajinu zpět přírodě," říká Renata Malíková ze Severočeských dolů, v jejíž hlavě se zrodil nápad provést děti historií hornictví.

Realizace nápadu pak trvala dva měsíce, přičemž se jí zhostila společnost Tercie z Boleboře, která se zaměřuje na výrobu historických rekvizit a pomůcek, her a atrakcí.

„Sami organizujeme různé historické slavnosti, takže vyrobit něco například z období gotiky či renesance není pro nás žádný problém. Téma hornictví ovšem pro nás byla zcela nová a neprobádaná výzva. Proto jsme se nejdříve pustili do studia dochovaných dokumentů a knih. Výborným vodítkem byl pro nás německý učenec Georgius Agricola, který žil v 16. století na druhé straně Krušnohoří. Jeho po stovky let užívané hornické příručky obsahují všechno, co bylo tehdy k těžbě zapotřebí. Pak už stačilo jen vyměnit rudu za uhlí," poznamenal Petr Vidlas ze společnosti Tercie.

Krušnohorští dobývači rudy i hnědého uhlí totiž používali ve stejné době i stejné nástroje a techniku.

Kromě starých hornických symbolů se tak každý díky interaktivní expozici například dozví, co je to hašplo (primitivní vrátek), jak vypadaly starý dřevěný důlní vozík či švancara (hornická sekera, v našem případě ovšem velmi zjednodušená) a k čemu sloužily mlátek a želízko (známá zkřížená kladívka, která se stala hornickým znakem). Nechybí ani zvonička, která každý den ohlašovala konec šichty, a také klasická miniaturní kolečka, do kterých děti „narubou" v temné štole uhlí a to pak dovezou do elektrárny, aby posloužilo k výrobě elektrické energie.

Děti si samy rozsvítí trasu k lampičkám

„To byl další důležitý moment naší tvorby. Museli jsme alespoň panelově zhotovit elektrárnu a vyrobit sloupy elektrického vedení. Z nich děti sestaví trasu k lampičkám a samy si je rozsvítí, aby pochopily, že vydolováním uhlí vše nekončí. Ochranu životního prostředí jsme pojali tak, že modrá plocha představuje rybníček na zrekultivovaném území, v jehož okolí jsou poházeny dřevěné placky se zelenými žabičkami. Soutěžící je musí chytit na háček a přenést zpět do vody. Rovněž mohou kolem břehu vysázet nové stromky. Pak tu ještě třeba máme slalom mezi malými permoníky, další obří permoník je rozbit na střepy a děti si s ním hrají jako s puzzle skládačkou," přiblížil ještě některé atrakce Petr Vidlas.

Expozici si pochvaluje Marie Dufková ze Skupiny ČEZ, která mimo jiné metodicky řídí všechna IC. Podle ní je nyní infocentrum opravdu kompletní. Zatímco jeho přízemí a horní patro patří díky technickým vymoženostem spíše dospělým a starším dětem ze základních a středních škol, suterén je teď určen pro ty nejmenší. „I když během své návštěvy rovněž zhlédnou 3D film o vzniku a vývoji klasické energetiky od Velkého třesku přes dinosaury až po rozsvícení žárovky v bytě, stále jim vzhledem k nízkému věku celá řada souvislostí uniká. Nyní se mohou jednoduchou a hravou formou samy stát aktéry historie," uzavřela Marie Dufková.

Zpracoval Ota Schnepp