Reagovala naštěstí rychle. „Chytla jsem ho do velké sklenice a přikryla víkem. Pro jeho nevídaný vzhled jsem ho vyfotila a fotku jsem umístila na facebook. Do chvilky se mi ozval známý, který mě upozornil, že by mohlo jít o zápřednici jedovatou, která se objevila už ve Velkých Žernosekách nebo v Mostě," prozrazuje Kadlecová.

O jedovatém pavoukovi hned začala hledat další podrobnější informace. „Začala jsem se o ni zajímat, a proto jsem toho i dost o jejím životě načetla. Chtěla jsem se dozvědět, zda se opravdu jedná o zápřednici jedovatou. Zjistila jsem, že ano," dodává pětidenní chovatelka jedovatého pavouka.

Zápřednici přes skleněnou bariéru denně sleduje. „Ve dne spí uvnitř pavoučího zámotku a v noci se probouzí," sděluje Kadlecová.

close LIBUŠE KADLECOVÁ SE O ZÁPŘEDNICI JEDOVATOU SVĚDOMITĚ STARÁ. Jedovatého pavouka, kterého objevila uvnitř svého domu v Pohořanech, denně krmí nachytanými mouchami. zoom_in O nejjedovatějšího pavouka české přírody se od sobotního večera svědomitě stará a bedlivě ho pozoruje. „Sklenici, do které jsem ho chytila, jsem vystlala luční trávou, na ni jsem položila plastové víčko od běžné lahve naplněné vodou a také ho každý den krmím chycenou mouchou, kterou většinou právě po probuzení s chutí sní. Zápřednici pozorně sleduji spíše než ze zájmu právě proto, jestli je stále uvnitř nádoby," potvrzuje pečovatelka pavouka.

Obyvatelka malé obce na Litoměřicku měla štěstí. Jedovatý pavouk jí nijak neublížil. „Objevila jsem ho dříve, než se dostal od vchodových dveří dále do domu. Proto se ke mně blíže nedostal a nekousl mě, ani nikoho jiného z rodiny. Vyhnula jsem se tak silné bolesti. Účinky jedu po kousnutí totiž znám, o nich jsem se také informovala."

Nepříjemný pocit z toho, že by pavouk mohl utéct nebo že se v domě pohybují i další, má však Kadlecová stále. „Od té doby, co jsem ho našla, prohlížím každý pokoj v domě, jestli jich tu není víc," říká s nervózním chvěním v hlase.

Stále ale neví, co si se zápřednicí jedovatou dále počne. „Zabít ji nechci, ale pustit také ne, aby se nevrátila. Asi se ale nakonec přece jenom budu řídit radou odborníka a odnesu ji daleko od domu. Vypustím ji na louce vzdálené několik kilometrů," uzavírá rozhodně Kadlecová.


Odborník radí:

„Zápřednici nezabíjejte"

close Zápřednice v Pohořanech zoom_in Litoměřice - Zápřednice jedovatá patří mezi nejjedovatější pavouky v zemi. Její tvar těla, zbarvení i bolestivý útok popsal Deníku arachnolog Jan Dolanský z Východočeského muzea v Pardubicích.

Jakými znaky se zápřednice jedovatá vyznačuje?

Zápřednice jedovatá má velice typický tvar těla. Její přední nohy jsou delší než u jakýchkoli ostatních pavouků, kteří se v České republice vyskytují. Zbarvení je také nápadné, liší se však s pohlavím. Samci jsou žlutí a kontrast barev je na jejich tělech znatelnější než u samiček. Ty jsou méně nápadné, zeleně zbarvené. Klepítka mají před útokem výstražnou oranžovočernou barvu a jejich širokým roztažením zastrašují případného útočníka.

Je její zásoba jedu v klepítkách omezená?

Pavouci obecně mají ve svých jedových žlázách pouze určité množství jedu. Pokud by zápřednice jedovatá napadla člověka opakovaně, síla kousnutí by zeslábla a bolest by tak byla také slabší.

Kde můžeme na zápřednici jedovatou narazit?

Vyskytuje se na zanedbaných loukách, které nejsou pravidelně sečené. Oblíbenou travinou těchto jedovatých pavouků je třtina křovištní. Její květenství ohnou a zapředou do zámotků, ve kterých přečkávají během dne. Jedná se totiž o pavouky noční. Ze svého úkrytu vylézají pouze v noci, ve dne jen pokud jsou vyrušeni.

Co by měl každý s tímto jedovatým pavoukem udělat, pokud ho objeví u sebe doma?

Do domů či bytů se dostává opravdu jen náhodou. Není to pro tento druh pavouka typické. Pokud by však k někomu domů zavítal, poradil bych každému chytit ho do sklenice pomocí tvrdého papíru a odnést daleko od domu. Nejlépe do lučního prostředí.

Jak může být zápřednice pro člověka nebezpečná?

Její kousnutí je velmi bolestivé. Rána opuchne a zduří. Účinky kousnutí jsou však pouze lokální. Kousnutí do prstu například způsobí jeho silné cukání. Někdy dochází k částečné necitlivosti místa útoku pavouka a ve vážnějších případech se u napadeného člověka zvýší teplota a rychlost tepu. Tyto následky však časté nejsou. Do druhého dne veškeré problémy plně odezní. Vážnější komplikace zatím nebyly zaznamenány. Upozorňuji však, že se po kousnutí dostaví okamžitá prudká bolest. Mohla by se přirovnat k bodnutí vosy.

Nicole Krinková