To se však nestalo. Negativní postoj k záměru těžařů zaujali nejprve kebličtí zastupitelé a v roce 2005 jej v referendu vyjádřila i většina tamních obyvatel. Odpůrci těžby uzavřenou smlouvu dokonce napadli. Starosta ji se zastupiteli totiž dopředu neprojednal a podepsal ji sám.

Firma však obec obvinila z nedodržení podmínek a podala žalobu, v níž požadovala odškodné za ušlý zisk ve výši zhruba 70 milionů korun, později jen zaplacení nákladů, které na přípravu těžby už vynaložila. Celkem 2,3 milionu korun Keblice zaplatily. Nejvyšší soud ČR nyní ovšem rozhodl, že pochybil i žalobce.

Z nynějšího rozhodnutí soudu vyplývá to, co už v roce 2011 vyřkl Okresní soud v Litoměřicích: smlouva je neplatná. Spor se tak nyní týká předně zaplacení odškodného a soudních výloh. Podle rozhodnutí ústeckého krajského soudu z roku 2013 společnost Františka Jampílka po podpisu smlouvy dál připravovala těžbu v dobré víře, že je vše v pořádku. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je proto převratné v tom, že si podle něj firma měla ověřit, zda smlouva prošla v Keblicích zastupitelstvem a je tudíž platná či nikoli.

„Pro nás je to částečně úspěch. Soud tím dal najevo, že obec nepochybila sama, že vina je i na straně žalobce," řekla k rozhodnutí starostka Keblic Naděžda Štětinová.

Na druhé straně zástupce těžební společnosti Františka Jampílka Miroslav Mužík Deníku potvrdil, že s rozsudkem nesouhlasí. „V řízení budeme pokračovat," dodal.

Případ se tak nyní znovu vrátí k litoměřickému okresnímu soudu. Jak prozradila starostka obce Štětinová, ten se bude muset zřejmě zaobírat i tím, zda odškodnění Keblice měly platit a v jaké výši.

„Včetně nákladů na soudní řízení a úroky, které nám přiřkli od roku 2006, jsme zaplatili 2,3 milionu korun. Museli jsme si na to vzít úvěr. Pokud soud rozhodne tak, že část viny padá i na žalobce, náš právní zástupce určitě bude požadovat vrácení některých peněz," uvedla starostka.

Smlouvu s těžaři v minulosti uzavřel i sousední Lukavec. Ten ji však nerozporuje a s firmou spolupracuje.