Květen na zahradě: Čas okurek i postřiků

Osivo vyséváme nejčastěji po dvou až třech semenech na vzdálenost 30 až 40 centimetrů od sebe. Vzdálenost řádků by měla být minimálně 100 cm s ohledem na mohutný růst rostlin do šířky pokud okurky nepěstujeme na opěrné síti. Mezi spolehlivé odrůdy s bohatými výnosy a kvalitními plody patří Charlotte F1, Ornelo F1, Everest F1, Twigi F1 a další.

Jahody potřebují vodu a vzduch, v době kvetení potřebují jahodníky dostatek vody. Závlaha by však měla být šetrná, bez zbytečného zmáčení otevřených květů. Rostliny přirychlované pod fóliovým tunelem potřebují také přístup vzduchu a opylovačů. Přes den je proto nezbytné pravidelné větrání.

Vysoké teploty a mrazíky vadí

V květnu také sledujeme pravidelně teploměr kvůli nočním mrazíkům. Škodit však mohou i vysoké teploty, které se touto dobou též vyskytují. Zejména při slabším větrání v teplých slunečných dnech prudce stoupá teplota ve sklenících i fóliovnících. I když pěstujeme teplomilné druhy, jako jsou okurky, rajčata a papriky, musíme pamatovat na to, že i ony špatně snášejí teplotu nad 35 °C. Optimální teplota pro okurky je asi 25 °C přes den a 16 až 18 °C v noci. Rajčata se dobře opylují pouze při teplotě 15 až 30 °C, přičemž potřebují i pohyb vzduchu. Paprika při vyšších teplotách shazuje květy, případně i mladé plody.

close zoom_in Zmlazujeme okrasné dřeviny

Na jarních cibulovinách, zejména na tulipánech a narcisech, narůstají po odkvětu poměrně velké semeníky. Měli bychom je odstranit co nejdříve, aby neodebíraly živiny cibulím, které si chystají zásoby na příští rok. Zelené listy naopak živiny dodávají, proto je necháme, až dokud nezežloutnou a neseschnou. V tomto období cibule také ocení přihnojení a za sucha závlahu.

V okrasné zahradě řežeme a zmlazujeme odkvetlé dřeviny, například zlatici. Některé pouze prosvětlíme, starší vyžadují pro zachování pěkného tvaru a podporu kvetení v příštím roce i mírné zmlazení zpětným řezem.

Přeroubování ovocných stromů

Přesazujeme, dělíme a zmlazujeme trvalky, které už odkvetly. Na místě určeném pro novou výsadbu předem zlikvidujeme vytrvalý plevel a půdu vylepšíme kompostem. Za suchého počasí zajistíme dostatek vody. Dokud neobnoví růst, chráníme je před prudkým sluncem.

Můžeme prosvětlit nadměrně rostoucí a zahuštěné koruny jabloní a hrušní a to těch stromů, u nichž jsme neuskutečnili zimní průklest. Zmírníme tím nežádoucí bujný růst. U mladých nebo přeroubovaných stromů vylamujeme koncem května až začátkem června takzvané vlky letorosty prorůstající obvykle pod místem řezu starší větve.

Během května dokončujeme přeroubování ovocných stromů, nejprve třešní, višní, slivoní, meruněk, později hrušní a jabloní nenarašenými rouby za kůru. Vyvazujeme výhony u štíhlých vřeten nebo ovocných stěn do podvodorovné polohy za účelem urychlení plodnosti a omezení růstu.

Pozor na pilatku

Při dokvétání jabloní a slivoní provádíme postřik proti pilatce jablečné a švestkové přípravkem Calypso v dávce 2,5 ml/10 litrů vody. V některých lokalitách si pěstitelé stěžují na to, že jim slivoně neplodí, i když bohatě kvetou. Hlavním důvodem je to, že pilatka švestková v době květu naklade vajíčka do květů, z nichž se vyvine larva, která způsobuje červivost malých plůdků, které následně opadávají. Tento škůdce dělá velké škody, uvádí se 80 až 100 %. Též pilatka jablečná způsobuje hodně velké škody, hlavně na letních a sladkoplodých odrůdách jabloní. K ochraně proti pilatce jablečné lze použít ekologický přípravek získaný odvarem ze dřeva Quassia amara.

Feromonový lapač

V květnu vyvěšujeme feromonový lapač na obaleče jablečného, ten slouží k monitorování výskytu škůdce. Obaleč se líhne za teplých večerů, kdy teplota ve 22.00 hodin dosahuje více než 17 °C. V této době můžeme očekávat nálet tohoto škůdce. Při zjištění většího náletu obaleče ve feromonovém lapači provedeme po týdnu postřik bio přípravkem Madex nebo Biobitem, který po týdnu zopakujeme. Ochranu můžeme též provést přípravkem Calypso.

Řez ořešáku vlašského provádíme v období, kdy nové přírůstky dosahují 10 až 15 centimetrů. V této době řezné rány nejméně slzí a do konce vegetace se na řezných ranách vytvoří největší zával.

Rány hned po řezu zahladíme ostrým nožem, ošetříme latexem s přídavkem Kuprikolu. Po zaschnutí latexu na ošetřené rány naneseme vrstvu štěpařského vosku, který po zaschnutí přetřeme latexem. Takto ošetřené rány nepotřebují žádnou údržbu po dobu dvou roků.

Zpracoval Petr Kumšta