Výhodné je zakrytí porostů přezimujících zelenin netkanou textilií. Pravidelně kontrolujeme zdravotní stav naskladněné zeleniny a napadené kusy ihned odstraníme, abychom zabránili dalšímu šíření chorob a škůdců.

Na podzim ukládáme cibuli kuchyňskou na zimu. K uchování se hodí jen ta dobře vyschlá, zdravá a mechanicky nepoškozená. Optimální teplota skladování je kolem 1 °C, vzdušná vlhkost 60 až 70 %. Nižší teplota je vhodnější než vyšší. Cibule snese i krátkodobý pokles teploty pod bod mrazu. Při namrznutí je sklovitá, ale pokud s ní nehýbáme, bez problémů rozmrzne.

Cibuli uskladněnou na chladném místě chráníme před krátkodobým mrazem tak, že bedýnky zakryjeme dekou, jutovým pytlem a podobně. V dubnu a březnu začíná cibule při dobrém skladování rašit. Do červnové úrody vydrží bez problémů šalotka.

Do květináčů vysazujeme pažitku, cibuli zimní, naťovou petržel, případně jiné bylinky či kořeninové rostliny, které máme na venkovních záhonech a které budeme v zimním období rychlit v domácnosti. Dále si čerstvou zeleninu z vlastní produkce můžeme zajistit rychlením čekankových puků.

Rychlení narcisů

Některé narcisy lze rychlit podobně jako hyacinty. Když začneme s rychlením v listopadu, budeme mít na Vánoce voňavé květy. Do mělké misky dáme vrstvu štěrku nebo keramzitu silnou 3 až 4 cm, na ni položíme těsně vedle sebe cibule narcisů a zalijeme vodou tak, aby se spodek cibule dotýkal hladiny. Misku uložíme do vzdušné chladné místnosti. Brzy narostou kořeny, posléze i výhonky budoucích rostlin. Když se bezbarvý výhonek otevře a objeví se zelený vrchol listu, přeneseme misku do teplé místnosti. Za dva až tři týdny se otevřou květy. Rychlení záleží na pokojové teplotě a trvá čtyři až šest týdnů.

Užitečné listí

Listí vyhrabané z celé plochy zahrady není nechtěný odpad, ale surovina pro přípravu potřebného humusu. Hodí se na založení nízkého plošného kompostu, který zlepšuje půdu. Na vhodný záhon rozložíme nižší vrstvu listí a zasypeme kompostem nebo jiným organickým hnojivem, které ochrání listí před rozfoukáním a urychlí jeho rozklad. Za sucha listí zavlažíme. Půda chráněná organickou vrstvou méně promrzá a zároveň v ní pokračuje život mikroorganismů důležitý pro úrodnost půdy. K uložení a zkompostování listí můžeme použít například pařeniště.

Výsadba dřevin

Pokračují výsadby ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni, jako rostly ve školce. Hlouběji vysazujeme maliník, který současně přihrneme zeminou, a dále keřové rybízy (alespoň o 10 cm hlouběji než rostly ve školce). V bobulovinách a jahodníku rozhodíme na odplevelenou půdu dobře vyzrálý kompost. Trsy jahodníku přihrneme proti vymrzání.

Uchováváme rouby

V selských sadech dokončíme hnojení rozleželým chlévským hnojem s mělkým zapravením do půdy. Chybějící živiny ve formě fosforečných nebo draselných a hořečnatých hnojiv můžeme dodat do půdy pomocí injektorů (vpichy do hloubky 0,3 až 0,4 metru). Při nedostatku vápníku v půdě aplikujeme vápenatá hnojiva (na lehkých půdách přednostně mletý dolomitický vápenec, na těžších půdách mleté vápno). Obvykle vápníme ve tříletých intervalech.

Odebíráme vyzrálé rouby peckovin pro dlouhodobé uchování a ukládáme je buď do mírně vlhkého písku v chladném sklepě, nebo do půdy na severní straně budov, popřípadě v chladicím boxu do mikrotenových sáčků, přičemž spodní část roubů obalíme kouskem vlhké vaty. Pravidelně a často kontrolujeme, aby rouby nepřeschly, nebo naopak v mokru nezačaly plesnivět.

- Po sklizni odstraňujeme ze stromů i ze země veškeré mumifikované plody, hluboko je zakopeme do půdy.

- Upravíme chrániče kolem stromů a včasnou opravou plotu bráníme vstupu zvěře na zahradu.

- Za chladnějších nocí otvíráme okno do sklepa a snažíme se tak snížit teplotu ve skladovacích prostorech pokud možno na 4 až 5 °C a udržet vzdušnou vlhkost na úrovni 80 až 90 %. Takto lze skladované ovoce udržet delší dobu v dobrém stavu.

Zpracoval Petr Kumšta