Pivo uvařené dle tradiční receptury, kvasící a zrající v původních podmínkách v dubových kádích a sudech, slouží plzeňským sládkům k pravidelnému porovnávání s pivem vyrobeným v současném zařízení.

„Bednáři významně pomáhají zachovávat tradiční výrobu piva Pilsner Urquell. Plzeňské pivo tak v malém množství kvasí v dubových spilečných kádích a dozrává v historických sklepích pivovaru v naprosto stejných podmínkách jako před téměř 172 lety a slouží nám, sládkům, k neustálé kontrole senzorických i chuťových vlastností a k porovnání chuti s pivem vyrobeným současnými technologiemi," vysvětluje Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Mezi každoroční jarní a podzimní činnosti bednářské party patří například čištění a smolení sudů, čištění kádí a samozřejmě i výroba nových ležáckých sudů.

Co je smolení?

Základním materiálem pro výrobu pivovarské smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Používá se směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Pivovarská smola vzniká společným povařováním různých druhů smoly, které trvá čtyři hodiny. Teplota smoly během vaření dosáhne 200° C.

Ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola. Poté se do sudů o objemu až 50 hl nalije přibližně 40 litrů 200° C horké nové smoly, sud se tzv. štorcuje (převaluje), aby smola zatekla do všech pórů. Přebytečná tekutina se vylije a smola se nechá zaschnout při kutálení, aby se rovnoměrně rozlila. Smola nesmí dodávat pivu žádnou příchuť.

Unikátní řemeslo

O tom, že řemeslo plzeňských bednářů patří ke světové raritě, svědčí i stáž mladých francouzských bednářů, kteří se zde v červenci loňského roku učili pivovarskému bednářskému umění po dobu dvou týdnů.

Unikátnost v Plzni stále zachovávaného řemesla také potvrzuje ocenění Nositelé tradice lidových řemesel, které za významnou péči o odkaz dávných řemeslných tradic od Ministerstva kultury v září 2012 převzal za celou bednářskou dílnu mistr bednářů Josef Hrůza.