Vzápětí je však nutné dodat, že i mezi ty nejohroženější. Zatímco část budov vlastněných Královskou kanonií premonstrátů na Strahově vzkvétá, jiné i přes jistou snahu o záchranu dál chátrají. Mezi nimi především hospodářská stavení.

V klášterním areálu je možné je spatřit ihned za monumentální barokní branou, která představuje hlavní vstup na první nádvoří. Budova někdejší sladovny, sušárny a samotného pivovaru se od ní nachází vlevo.

Některé prameny dokládají založení pivovaru v Doksanech k roku 1726, jiné sahají hlouběji. Pivovar byl však součástí kláštera pravděpodobné už od samého začátku.

Doksanský klášter v bodech1144 - klášter založen knížetem Vladislavem II. a jeho manželkou
1421 - vypálen husity
17. a 18. st. - zásadní barokní přestavby areálu, největší rozkvět kláštera
1782 - zrušení kláštera císařem Josefem II., prelatura a konvent dál sloužily jako vojenská nemocnice, později jako kasárna
1804 - panství koupil svobodný rytíř Jan Antonín Lexa z Aehrenthalu
po roce 1945 - panství zkonfiskováno a převedeno, kromě klášterního chrámu a budovy farního úřadu, pod Státní statek Roudnice n. L.
po roce 1989 - majetek převeden pod NPÚ
1997 - zakoupení části budov v severní části areálu Strahovským klášterem, obnovení řeholní činnosti, zbytek ve vlastnictví státu
Zdroj: NPÚ

„První zmínky o něm pocházejí z 12. století, kdy po dokončení kostela Narození Panny Marie měla následovat stavba pivovaru, mlýna, hospodářských budov a špitálu pro chudé," stojí v Industriální topografii České republiky, jež je dlouhodobým badatelským projektem Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze.

Po zrušení kláštera Josefem II. odkoupil Doksany nejprve v roce 1799 vídeňský velkoobchodní dům Ochs-Geymuller, od něj po pěti letech Jan Antonín Lexa, zbohatlý pražský měšťan, později povýšený do šlechtického stavu a pasovaný na rytíře. Jeho rodina na doksanském panství hospodařila do roku 1946.

Barokní dvoupatrová stavba pivovaru byla rozšířena v 19. století. Její vystupující průčelí, takzvaný rizalit, dodnes zdobí letopočet 1867.

Ve stejné době začala správa doksanského velkostatku využívat sílu Ohře pro pohon tamního mlýna. Údajně zásluhou sládka Matěje Brejchy, který v Doksanech působil mezi lety 1874 až 1882 a byl také jmenován čestným občanem obce, pivovar přešel na parostrojní provoz.

„Autorem nutných stavebních úprav mohl být do roku 1884, kdy zemřel, pražský stavitel Josef Marek, jenž pro Aehrenthaly navrhl již dříve blízký cukrovar," píše se v textu Industriální topografie.

Roční výstavy piva1902/1903 - 11 395 hl
1906/1907 - 13 200 hl
1911/1912 - 14 300 hl
1916/1917 - 2 000 hl
1921/1922 - 6 000 hl
1926/1927 - 9 695 hl
1932/1933 - 6 500 hl
1946 - 2 628 hl
Zdroj: www.pivovary.info

Majitelem pivovaru byl na přelomu století Felix svobodný pán Aehrenthal, od roku 1918 pak Jan hrabě Aehrenthal. Sládci se zde v posledních desetiletích provozu vystřídali dva, od roku 1900 Vavřinec Čihák, po něm od roku 1931 Jan Čihák.

Největší výstav měl pivovar v letech 1910 až 1912, kdy dosahoval roční produkce přes 14 tisíc hektolitrů piva.

Ještě ve 30. letech prošlo turbínové zařízení pivovaru kompletní rekonstrukcí, byly dodány nové parní kotle. Na Silvestra roku 1946 se stroje po konfiskaci majetku zastavily.

Objekt je dnes v havarijním stavu a na seznamu ohrožených památek. Zatímco sousední sýpka dostala před dvěma lety novou střechu, pivovar dál chátrá. Skrz střechu do něj masivně zatéká, dřevěné části jsou napadené dřevomorkou. Část omítky opadala, odhalené zdivo se rozpadá. Zničené jsou i výplně otvorů.

Z neutěšeného vzhledu budovy v současnosti těží britští filmaři, kteří zde v přistavěných kulisách natáčejí seriál Mušketýři. Část vnitřních prostor s klenutými stropy slouží jako interiér hospody.

Opuštěná místaLákalo vás někdy překročit práh opuštěného stavení a dozvědět se o něm víc? Vydat se na vlastní pěst do spletitých labyrintů podzemních chodeb? Rozkrýt záhadu tajuplné zříceniny? V letním seriálu Litoměřického Deníku, který v novinách najdete vždy ve čtvrtek, vás na taková místa našeho regionu zavedeme. V 1. díle jste se více dočetli o vile Pfaffenhof, ve 2. a 3. o větrném mlýnu u Siřejovic, ve 4. pak obývalé octárně v Litoměřicích. A kam bychom se měli vydat dál? Pište na veronika.udatna@denik.cz.