Co to pro město znamená? Co v dodnes uzavřeném areálu bude? Na tyto a další otázky odpovídal starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč
Jak to vlastně bylo s odchodem Armády z Litoměřic?
Zajímavé bylo, že jsem nejdříve dostal informaci, že tu bude dislokována profesionální jednotka ženistů v rámci NATO. S tím mělo souviset i rozšíření kasáren. Měsíc na to se situace otočila. Nahlásili nám, že vše bude jinak a v Litoměřicích nezbude jediný voják. Reforma armády byla určitě potřeba. Ovšem marně jsem hledal v tomto systému logiku. Máme tu stále využívané špičkové vodní cvičiště.Upozorňoval jsem, že takové cvičiště nikde jinde nevybudují. Po rozdělení státu jsme přišli o podobné na Dunaji. České republice zůstalo jen litoměřické cvičiště, kde mohou ženisté cvičit v proudu řeky, stavět mosty a tak dále. Tato slova se potvrdila. Nikde jinde takové cvičiště není. Navíc tu byl další výcvikový prostor na Babinách, kde mohli cvičit v létě, v zimě. Samozřejmě, že armádě poskytovalo velice kvalitní zázemí i město Litoměřice.
Co to pro město znamenalo?
Rozhodně významnou ztrátu. Snížil se počet obyvatel. Navíc armáda ročně v Litoměřicích investovala přes sedm set milionů korun. Vzrostla nezaměstnanost, poklesla kupní síla obyvatelstva. A samozřejmě to mělo vliv na řešení krizových situací. I když dnes už funguje integrovaný záchranný systém velice dobře.
Berete akt převodu posledního majetku Armády ČR na město jako definitivní konec eventuální šance na návrat vojáků do města?
Celou dobu jsme se snažili tu alespoň část armády zachovat. Hlavně se jednalo o ženijní vojsko.Jednu dobu byly vytvořeny takzvané záchranné ženijní prapory. Paradox je v tom, že na území Ústeckého a Karlovarského kraje nebyl dislokován žádný z těchto sedmi praporů.Na to jsem mnohokrát upozorňoval. Navíc ženisté byli důležití při řešení krizových situací. Nepomohl ani argument, že Litoměřice jsou jedním z nejsložitějších povodňových uzlů v republice. Víme jak to vypadá v Českých Kopistech, Nových Kopistech, Křešicích a dalších obcích. Nicméně ani tyto mé interpelace nebyly přijaty.
Co znamená pro město vlastnictví dvou rozlehlých kasárenských objektů?
Původní domluva byla taková, že armáda na město přesune všechen nepotřebný majetek a že tam zahrne kasárna pod Radobýlem i kasárna Dukelských hrdinů.Nakonec jsme získali bezúplatně kasárna Dukelských hrdinů. Zde je využití zčásti vázáno na geotermální projekt. Nicméně jsou určité části pronajímány tak, abychom získali prostředky na údržbu. Funguje tu i škola Pohoda, postupně bude areál otevřen a propojen s městem. Je tam i část, kterou si armáda ponechala. Pod Radobýlem jde o ještě rozsáhlejší území. Armáda tu nabídla některé budovy státním institucím. Část nyní patří Ministerstvu kultury ČR a část archivu. My jsme dlouhá léta žádali o historický majetek města. Již dříve jsme získali do majetku propojovací komunikaci, kterou budeme potřebovat při stavbě přivaděče. Bohužel se nám tehdy nepodařilo získat prostor bývalého hřiště a tělocvičny.Tato sportoviště jsme chtěli zprovoznit. Budeme se snažit vyřešit směnou pozemků. Nicméně už tam nespadají některé části. Také nebude jednoduché areál pod Radobýlem vyčistit od náletových dřevin. Za deset let vznikl místy „prales". Od ledna také musíme zajistit ostrahu areálu.
Co by pod Radobýlem mělo být?
Rádi bychom tu v prvním kroku zprovoznili sportoviště, kde by mohla být i plnohodnotná běžecká dráha, která nám chybí. A dále by z části areálu mohly být stavební parcely. Jde o část k cihelně. Co s budovami, kde byly ubytovací kapacity, zatím řešíme. Prioritou je pro nás zprovoznění sportovišť a příprava pozemků k výstavbě rodinných domů.
V jakém stavu je tělocvična v areálu pod Radobýlem?
Jde o velice pěknou tělocvičnu. Ta je v dobrém stavu. Bylo by potřeba zrekonstruovat vytápění. Problémem je ale zázemí tělocvičny. Šatny, toalety, vše je v dezolátním stavu.
Kromě kasáren pod Radobýlem město získá také budovu velitelství v centru města…
Ano. Využití této budovy vidíme jako nejsložitější. Musíme zajistit, aby budova nezačala chátrat. Ve spodních prostorech zůstává armáda. Zatím nevíme na jak dlouho. Je to obrovská budova. Temperování a údržba s sebou nese veliké prostředky. Kdysi jsem navrhoval, aby se v budově usídlily státní instituce jako je Správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, Finanční úřad a tak dále. Lidé by měli vše na jednom místě. Budova by měla využití a dosavadní kancelářské prostory by mohl stát dále využít nebo prodat. To se bohužel zatím jeví ze strany oněch institucí jako problematické.
V jakém stavu jsou interiéry budovy a jak je řešeno vnitřní uspořádání?
Jsou tam především kanceláře a dvě větší posluchárny.
Máte údaj, v jaké hodnotě je majetek, který město získá?
Zatím pracujeme na odhadech. Jsou to řády minimálně desítek milionů korun. Jde hlavně o to, abychom neměli v centru města zchátralé budovy.
