Netradiční, humorná, inspirativní, vpravdě voňavá a zasvěceně nápaditá.

Taková je nová knížka „Květinová kuchařka" od Jany Vlkové, blogerky a expertky na jedlé kvítí a býlí. Knížku vydalo úspěšné kulinářské nakladatelství Smart Press v lednu 2015, ale až nyní na jaře, kdy se příroda probouzí a vše se začíná zelenat, přichází její čas.

Neodolali jsme a udělali s Janou Vlkovou video rozhovor. Snad pobaví a inspiruje i vás.

Třešeň je vzácnost

Jano, vaše kniha je rozdělena na herbář a receptovou část. Jsou v herbáři i rostliny, které rostou jen den či pár dnů v roce?
Ano, třešeň. Roste sice celý rok, ale její listy jsou použitelné jen pár dní v roce. Jsou takovou vzácností, že se do kuchařky ani nedostaly. Budete-li si chtít udělat likér z třešňových listů, inspirujte se receptem na broskvový likér. Listy broskvoní jsou totiž k dostání delší dobu.

Které rostliny jsou pro vás nejcennější?
Určitě mařinka, jako Pražačka ji nemám v dosahu. Potřebuje světlé listnaté lesy, k takovým se Pražák nedostane. Musí vyjet a vědět kam.

Sběr bychom mohli považovat i za velkou lásku. Označila byste některé jídlo za afrodisiakum?
Mám tam rosol s letními květy a myslím si, že to je krásné tou barvou. Je to afrodiziakální jídlo, pokud si to tak představíte.

Je velké dobrodružství, sbírat v přírodě potřebné ingredience?
Je to nesmírné dobrodružství. Skoro jako lov na tygra.

Zlatý hřeb je dort

Je zde nějaký pokrm, do kterého jste se sama zamilovala?
Do dortu Pavlova, to je monumentální krásný ženský dort. Je zlatým hřebem mé Květinové kuchařky, dostal nejvíc stránek a dva obrázky.

Dělíte jídla mezi ty, kde jsou květy, listy či hlízy „jen" vonnou ingrediencí a kde jsou naopak hlavní součástí pokrmu?
Ne. Ten přechod je úplně plynulý.

Tvoří Květinovou kuchařku bez výjimky jen jídla a suroviny u nás dostupné?
Rozhodně, rozhodně ano.

S volnou rukou

A byla to jakási podmínka, nutnost pro vznik knihy?
(úsměv) Já jsem žádnou podmínku od nakladatele nedostala. Dal mi volnou ruku a byla to krásná práce, při které jsem si mohla dělat, co jsem chtěla.

Je některý z receptů pro vás cenný v tom smyslu, že je opravdu lahodný a zdědila jste ho po předcích?
Ořechový likér, ten je z kuchařky z roku 1885.

Dobře se najíst, ale nepřecpat se, to se člověku hned zlepší nálada. Ale máte v knize i jídlo, po kterém bude člověk opravdu sytý?
No samozřejmě. Takovým je třeba Kuře v seně.

Je někdo, kdo vám při psaní knihy fandil a těšil se. A naopak někdo, kdo vám ji rozmlouval?
Všichni mají poděkování v úvodní části kuchařky. Ti co mě zrazovali, mají poděkování za zdravou skepsi, která mě taky posilovala.

Pupalku přirovnáváte k „použitým kondomům". Proč?
Odkvetlou pupalku… Ona tak totiž i vypadá. A připomíná nám tak pomíjivost krásného okamžiku.