VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na těchto stránkách najdete archivní články
Podřipského deníku. Aktuální zprávy z Podřipska
najdete nově na Litoměřickém nebo Mělnickém deníku.

Litoměřický deník Mělnický deník

Sdílejte příběhy nominovaných na Cenu Paměti národa!

Na Ceny Paměti národa je letos nominováno 20 odvážných osobností z Česka, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska. S jejich osudy se seznámíte na stránce www.cenypametinaroda.cz, kde jim můžete napsat vzkaz a sdílet jejich příběhy na Facebooku.

25.7.2014
SDÍLEJ:

Dana Vargová s fotkouFoto: DENÍK/Stanislava Rybičková

I k odezvě veřejnosti přihlédne mezinárodní porota při výběru pěti laureátů, kteří převezmou ocenění 17. listopadu v pražském Národním divadle. „Nehlasujte o tom, kdo je větší hrdina, sdílejte příběh, který vás nejvíce inspiruje," vyzývá Filip Hrubý z o. p. s. Post Bellum (PB), která je pořadatelem Cen paměti národa. PB je sdružení novinářů, historiků a dokumentaristů nahrávajících již od roku 2001 svědectví válečných veteránů, přeživších holokaustu, politických vězňů, disidentů a dalších pamětníků, kteří se stali svědky významných událostí 20. století.

Dana Vargová * 1936

Rodačka z moravského Bouzova se v roce 1962 provdala za Julia Vargu a manželům se krátce po svatbě narodil syn Julek. Výborně se učil, ale v devíti letech onemocněl těžkou formou dermatomyozitidy a znehybněl. Útěchu našel v konverzi ke křesťanství. Jedním z jeho duchovních rádců se stal dnešní kardinál Dominik Duka. V šumperském bytě Vargových Julka navštěvovali duchovní, studenti… V 80. letech mu přátelé koupili počítač a on pak na něm tiskl protirežimní letáky. Dana Vargová, povoláním učitelka, syna na invalidním vozíku dopravovala k výslechům na StB. Julek se stal výraznou osobností sametové revoluce v Šumperku, ale v roce 1996 prohrál boj s krutou nemocí.

Juliána Lápková * 1935

Rodný statek její rodiny byl po roce 1948 kolektivizován, otec byl uvězněn a bratr narukoval k PTP. Bezprizorní Juliána po dokončení střední zdravotní školy dostala umístěnku do ošetřovny jáchymovských uranových dolů. Dcera „kulaka" si získala oblibu u muklů a snažila se jim pomáhat. Ale uvěřila udavači, který ji požádal o vynesení motáku. Příštího dne ji zatkli příslušníci Státní bezpečnosti a přinutili ji podepsat závazek spolupráce. Sehnala si sedativa a byla rozhodnuta se vším skoncovat.

Naštěstí si jí všiml předák jáchymovských horníků Miroslav Lápka a ona se mu cestou v autobuse svěřila se svým trápením. Přesvědčený komunista Lápka si řekl, že to tak nenechá, a skutečně se mu podařilo mladou ošetřovatelku dostat ze spárů estébáků. Juliána se nakonec za Miroslava provdala a společně se přestěhovali do Havířova. Když se u manžela projevila nemoc z ozáření jako důsledek dlouhodobé práce v uranových dolech, starala se o něj až do jeho smrti. Juliána Lápková dodnes žije v Havířově.

Rudolf Bereza * 1942

Oslavy svátku práce se v 80. letech 20. století staly rutinním obřadem, při němž spořádaní občané Československé socialistické republiky manifestovali svou loajalitu k režimu. V roce 1987 však prvomájovou selanku v Olomouci narušila skupina lidí, kteří před tribunou s komunistickými papaláši rozvinuli velký transparent s nápisem „Charta 77 vybízí k občanské kuráži". Byl mezi nimi i Rudolf Bereza, jehož názory zpolitizoval srpen 1968. V letech normalizace musel nastoupit jako řidič autobusu u státního podniku ČSAD. Když se dozvěděl o prohlášení Charty 77, na druhý pokus je podepsal. Kromě incidentu s transparentem na prvomájových oslavách, který odnesl zatčením a podmíněným trestem, byl Rudolf Bereza i jedním z autorů otevřeného „dopisu pěti moravských dělníků" prezidentovi Gustávu Husákovi. V listopadu 1989 patřil k výrazným postavám sametové revoluce v Olomouci. Stal se poslancem České národní rady, ale na politiku zanevřel a po krátkém působení u policie se vrátil k profesi řidiče autobusu.

Julie Hrušková * 1928

Pochází z Boskovštejna na Znojemsku. Vyrůstala v rodině hajného, která se po válce přestěhovala do Vranova nad Dyjí. Julie se chtěla stát malířkou, plánovala studia. Jenže po únoru 1948 si nechtěla zadat s komunistickým režimem a rozhodla se odejít za hranice. „Byla jsem tenkrát strašně naštvaná a současně jsem měla dost dobrodružnou povahu. Obdivovala jsem zahraniční letce z války, představovala jsem si, že půjdu na Západ a začnu bojovat proti komunistům." Železnou oponu překonala v místech, která dobře znala, a šťastně se dostala do Rakouska. Tam se zamilovala do amerického vojáka a přišla do jiného stavu. Společně plánovali svatbu, románek však ukončila její kurýrní mise do Československa. Julii Hruškovou v rakouské zóně pod sovětskou správou zatkli. Následkem brutálních výslechů brněnských estébáků potratila. Byla odsouzena k 15 letům, prošla řadou ženských věznic a lágrů. Propuštěna byla na amnestii v roce 1960. „Zůstala jsem sama, pořád jsem Hrušková. Neříkám, že jsem byla svatá, strašně jsem chtěla mít dítě, vychovala bych si ho jako svobodná matka. Jenže už to nešlo."

Příběhy nominovaných z ČR v úplném znění a také dalších 16 najdete na www.cenypametinaroda.cz.

Autor: Ivo Chrástecký

25.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 18. září 2018

Bikrosová dráha místo odpadků a zloděj, co se s okradeným hádá: videa dne

Videosouhrn 17. září 2018

Opilý narkoman na motockylu a požár v ostravském Albertu: zhlédněte videa dne

Bujaré veselí vesnice roku a deset let dřiny na ruině kostela: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 15. až 16. září 2018.

Standardní osobní rozvoj? Ne. Tohle jsou autentické příběhy, které vás posunou

Letos v září kromě povinné školní docházky odstartoval i neziskový projekt Škola průserů, který mění úhel pohledu na náročné životní situace. V pořadu se vystřídá hned několik známých a inspirujících osobností z různých odvětví. Ti všichni se s vámi podělí o nejnáročnější situace ze svých životů ale taky o to, jak se z nich dostali a co si z toho vzali dál do života.

Pochod za zdravé chlapy a zachráněný mlýn v obležení: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 14. září 2018.

Recept na zapékaný efedrin a zmlácení prodavačky pro pár cigaret: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 13. září 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT