V Litoměřicích se těší na hudební zážitek a pivní slavnosti

Monumentální dílo skladatele Carla Orffa a hned druhý den přehlídka českých piv doplněná programem hudebních skupin.

Dvě velká letní lákadla připravila Městská kulturní zařízení Litoměřice (MKZ) na Mírové náměstí na třetí srpnový víkend.

Na své vystoupení s kantátou Carmina Burana, jež v této době slaví divácké úspěchy po celé Evropě, se členové litoměřických pěveckých sborů a další nadšení zpěváci se sbormistrem Romanem Pallasem připravovali řadu měsíců.

Stejně jako dirigent Jiří Knotte a Severočeská filharmonie Teplice, která doprovodí nově vzniklý velký sbor a sólisty Janu Červinkovou, Ivana Kusnjera a Pavla Baxu.

„Nejvíc si přejeme, aby vyšlo počasí. Pokud bude pršet, koncert se uskuteční v domě kultury," říká Věra Kmoníčková, ředitelka MKZ, které spolu s Městem Litoměřice nevšední kulturní akci pořádají. Její výjimečnost podtrhuje i fakt, že proběhne pod záštitou Ministerstva kultury České republiky.

Vstupné na unikátní koncert, který se koná 15. srpna od 20 hodin, je 250 a 200 Kč.

Přijeďte uhasit žízeň!

Ze zcela jiného soudku je festival připravený na stejné místo hned na sobotu. Už popáté se sjedou do Litoměřic zástupci pivovarů z celého Česka, návštěvníkům Litoměřických pivních slavností nabídnou to nejlepší pivo. „Loni se poprvé pivní slavnosti konaly na Mírovém náměstí, kam jsme je přesunuli od bývalého Měšťanského pivovaru. Se stoupajícím zájmem návštěvníků každým rokem se návštěvnost zdvojnásobovala i pivovarů o účast na akci prostor nestačil. Letos se přihlásil stejný počet pivovarů jako v loňském roce, tedy 25. Sedm z nich jsou minipivovary, mezi nimi pochopitelně nechybí zdejší Labuť a Koliba," rekapituluje Věra Kmoníčková.

Hudební program pořadatelé vybírali s ohledem na zaměření celé akce. „Podle toho, co se k pivu nejvíc hodí. Loni tu hrál Arakain a hodně lidí přijelo na něj. Teď tady budeme mít další legendy, které si pamatujeme ze zábav, jako jsou Keks nebo Znouzectnost."

Program je podle ředitelky MKZ ale koncipován tak, aby si v něm každý něco našel. „Začínat a končit ho budou místní kapely. Navíc chceme, aby tato akce byla pro celou rodinu, proto budou i atrakce, jako kolotoče a další," upozorňuje.

Moderátoři Zdeněk Lukesle a Jitka Mesárošová budou mít připravenou řadu veselých soutěží o „pivní" ceny Pivovaru Klášter, jenž je partnerem 5. Litoměřických pivních slavností, a nebude chybět například ukázka pití piva hlavou dolů. „Pivovary slíbily, že přivezou do Litoměřic půllitry, tácky, trička a další reklamní předměty, aby uspokojily zájemce z řad pivařů," dodává Věra Kmoníčková.

Počasí prý objednala příjemné: polojasno, teplota 25 stupňů Celsia…

„Prezentace piv na takové akci funguje a působí i na návštěvníky. Do budoucna proto chceme zkvalitňovat infrastrukturu a postupně rozšířit pivní slavnosti po celém centrálním náměstí," plánuje ředitelka MKZ.

Program začne 16. srpna ve 12 hodin. Děti do 110 cm mají vstup zdarma, děti do 15 let a senioři 60 Kč a ostatní 70 Kč.

Carmina Burana podle Carla Orffa

Carmina Burana je kantáta od německého skladatele Carla Orffa složená na motivy stejnojmenného souboru středověkých náboženských, satirických, moralistických, milostných, pijáckých aj. básní a písní. Tyto básně a písně pocházejí z 11. 13. století a sepsány byly kolem roku 1230.

Ze středověkého rukopisu, objeveného roku 1934, vybral Orff pouze některé z více než 200 původních textů milostných a pijáckých písní, které zhudebnil. Byly to texty potulných středověkých hudebníků a básníků, nalezené údajně v klášteře Buranum. Původní texty jsou psány v různých jazycích: staroněmecky, latinsky, starofrancouzsky a italsky.

Forma skladby nejvíce odpovídá kantátě, cyklické skladbě pro sólové hlasy (soprán, tenor a baryton), sbor, dětský sbor a orchestr. Dělí se do šesti tematických celků (písně milostné, pijácké, o jaru, štěstěně). Provedení si žádá nadstandardní obsazení v sekci bicích nástrojů. Většinou bývá provedení koncertní, známá jsou ovšem i scénická, například v divadle s baletním souborem, častěji v netradičních prostorách s choreografiemi spíše muzikálovými (nádvoří, přírodní amfiteátry). Hudba Carminy Burany je pro svoji dramatičnost často používána jako hudba filmová příkladem může být film Excalibur.

Carmina Burana se stala nejúspěšnějším dílem soudobého hudebního divadla, které uváděli téměř všichni z velkých dirigentů. Jak je dnes Carmina Burana oblíbena, tak byla v době svého vzniku zpochybňována. V roce 1937 napsal F. J. Ewens v Kölnische Volkszeitung: „Není jisté, zda se tato Carmina Burana kdy dočká nějaké popularity."

Zdroj: cs.wikipedia,org