Jan Šrejber z ústeckého pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upozorňuje, že se situace od extrémně suchého roku 2015 hodně zlepšila. „Nebylo to ale kritické, byli jsme na tom nejlépe z celé republiky," poznamenal.

Prvních sedm měsíců roku 2015 přitom bylo nejsušších od roku 1961, napršelo jen 289 milimetrů. Tehdejší měsíce leden a srpen v Ústeckém kraji navíc byly teplotně výrazně nadnormální. V lednu bylo tepleji o 3,9 stupně, v srpnu o 4,6 stupně.

„Jestli máme letos čekat také sucho, nebo ne, nelze předpovědět. Je to příliš komplexní problém. Zatím to podle srážek vypadá normálně. Na měsíc dopředu jich spíš bude více," myslí si hydrolog Šrejber.

Ani Ústecký kraj vzhledem k údajům hydrologů zatím nechystá žádná opatření proti suchu. „Aktuálně nepřipravujeme podobný dotační titul," podotkla krajská mluvčí Lucie Dosedělová.

SUCHO, I KDYŽ PRŠÍ

Sucho ale může nastat, i přestože je srážek dost. Podobně jako v roce 2015. „Velmi suché bylo období od konce června do poloviny srpna, a to kvůli tropickým teplotám, slunečnímu svitu i větru zvyšujícímu vypařování z povrchu. Proto se známky sucha projevily i v kraji Ústeckém, kde bylo samotných srážek relativně dost," řekl tehdy ústecký meteorolog Martin Novák.

Střídání suchých a vlhkých let je normální. Rok po povodňové vlně z léta 2002 hydrologové naměřili nejnižší stavy vody za celou dobu sledování. Velké množství menších toků zcela vyschlo.

Studie klimatického systému se ale většinou shodují, že extrémního počasí bude přibývat. Horkého léta, chladného léta, období sucha, období výrazných dešťů a sněžení i povodní. Povodně či sucha měla ale vliv na ústecký region po tisíciletí. Nahlédneme-li do dobových kronik či starých fotografií, najdeme nejeden důkaz.

POVODNĚ I DVAKRÁT DO ROKA

„Dvacáté století bylo mimořádně suché, trvalo to zhruba 60 let," řekl ředitel ústeckého muzea historik Václav Houfek. „Dřív povodně klidně přišly i dvakrát do roka," vysvětlil.

Katastrofální povodně krátce po sobě zasáhly Ústecko v letech 1862, 1867, 1876 a 1890. Obvykle se ocitla pod vodou celá městská centra.

„Voda v Ústí nad Labem zaplavila nábřeží, ale též ulice Malá Hradební, Lipová, Hrnčířská a větší část předměstí Ostrov pod Větruší," píše František Cvrk v Dějinách města Ústí.

Se suchem na dolním toku Labe má pomoci dlouho diskutovaná stavba jezu v Děčíně. Válku o něj vedou rejdaři, ministerstva a ekologičtí aktivisté. Zesílila právě v roce 2015, kdy Labe dopravci nevyužívali několik měsíců. Hladina v létě klesla pod 120 centimetrů a třeba v listopadu vystoupala jen o dvacet čísel.