VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na těchto stránkách najdete archivní články
Podřipského deníku. Aktuální zprávy z Podřipska
najdete nově na Litoměřickém nebo Mělnickém deníku.

Litoměřický deník Mělnický deník

Velikonoce v Lužici: Tradice, zvyklosti, radost a nostalgie

Lužické Srbsko - Málokde v Německu se najde kraj, kde tradice dodržují v takovém rozsahu jako v Lužici. Mnohé zvyky, dávno již jinde zapomenuté, zde jsou stále o Velikonocích udržované.

6.4.2015
SDÍLEJ:

Skutečnou velikonoční raritou jsou velikonoční jezdci.Foto: sachsen.de

A nejsou to jen věřící, kteří by se k těmto tradicím hlásili. Na vesnicích Lužického Srbska, ale i ve městech, kde mají předzahrádky, zdobí ve svatém týdnu ovocné stromky a keře vyfouknutými barevnými skořápkami vajíček.

Koulení vajíček

K lidové zábavě bez rozdílu vyznání patří koulení vajíček ze svahu za výkřiků „vejce, vejce". Koulet se může nejen natvrdo vařené vejce, ale i koláče, jabka, pomeranče. Spoluhráči pod svahem koulený předmět chytají a zůstává v jejich vlastnictví. Tento zvyk se udržuje především v Budyšíně a okolí.

Rozšířenější zábavou je hledání velikonočních vajíček, zajíčků a slepiček. Děti v neděli odcházejí s rodiči na louku, kde jsou sladkosti ukryté v trávě nebo v malých keřích, kde je hledají. Pro děti se připravují i další zábavy, jako krášlení vajíček.

Při modlitbách a bohoslužbách tráví Velikonoce členové Bratrské jednoty v Herrnhutu, osadě založené v roce 1722 Českými bratry. O Velkém pátku je to navíc účast na slavnosti Hosianna, společné večeři, dále pak pašijích a v neděli o páté ráno společné vítání slunce na nedalekém hřbitově spolu se skupinou pozounérů.

Velikonoční troubení a jinak skromné oslavy zmrtvýchvstání Krista oslavují protestanté podobně i v jiných částech Německa. Četné koncerty pak uspokojí nejen svým sakrálním laděním, ale i vážnou hudbou i náročné posluchače.

Svěcení ohně

Kulturním konzumentům nabízejí kostely především provedení pašijí, z nichž nejzajímavější mohou být třeba v kostele svaté Trojice ve Zhořelci. Návštěvník tohoto rozděleného polsko-německého města zde navíc může o velkém pátku vidět živě i křížovou cestu od kostela svatého Petra k božímu hrobu se všemi čtrnácti zastaveními.

V Budyšíně bývá instalována ve vlastivědném muzeu výstava „Velikonoce Lužických Srbů". Ve Slepu-Schleife, centru Lužických Srbů, se koná pravidelně velikonoční trh. Podobné trhy jsou ve Wjelećinu-Wilthenu a Wojerecy-Hoyerswerdě.

Důležitým církevním zvykem bylo vždy svěcení ohně, líbání kříže a půst. Kostelní oltář se zahaloval plátnem a všeobecně se v postní době používala od popeleční středy až do zmrtvýchvstání fialová barva. Zahalování oltáře bylo nahrazeno odstraněním všech ozdob a květin, plátno k zakrývání kříže a oltáře není tak časté.

Odlétání zvonů

O Zeleném čtvrtku podle křesťanů odlétají zvony do Říma.

Jejich zvuk zazní až po třech dnech, kdy se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, zpravidla však už v sobotu večer. Místo zvonů mládež obchází vesnici a rámusí hrkávkami nebo klepači, malými dřevěnými nástroji, které dělají opravdový randál. Tento zvyk pochází z dávných dob a jeho význam má pravděpodobně spočívat v zahánění zlých duchů a čarodějnic.

Vyvrcholením je pak velikonoční střílení či spíše detonace o sobotní noci. Mládež naplňuje konzervy vápnem a zalévá vodou, unikající plyn pak zapálí, čímž dojde k detonaci. Karbidové kanóny vydávají pěkné šupy.

Zkrášlování dívek

Baví-li se chasa karbidovým ohňostrojem, dívky zatím odcházejí do lesa ke studánkám, aby omývaly své obličeje a stávaly se krásnějšími. Kouzelná voda má zaručit mimo krásy také zdraví, a proto se velikonoční voda přinášela i do domácností a uchovávala se ve sklepích.

Přiznávaly se jí ještě mnohé další účinky, zvláště v zahradách, na polích, pro dobytek nebo i vyprošení milého. Dívky v mnoha lužickosrbských sídlech zpívaly písně k oslavě nového života.

Tento zvyk se však dodržuje jen zřídkakde, ale určitě ve Slepu, kde zpívají členky souboru Kantorky.

Velikonoční jezdci

Skutečnou velikonoční raritou jsou velikonoční jezdci. Hluboce věřící křesťané se na tuto slavnost připravují po celý rok. Každý jezdec musí také po celý rok chodit do kostela, jinak není hoden zařadit se do průvodu velikonočních jezdců.

K jízdě patří kůň vyšňořený květy a labutím peřím, s krásným postrojem, černé oblečení jezdců s cylindry na hlavách. V čele procesí jsou neseny církevní prapory a kříž. Procesí vykonává dvě cesty, dopoledne a odpoledne.

Nejznámějšími místy, kde projíždí až několik stovek jezdců, jsou Wostrowc-Ostritz Budyšín, Wojerecy-Hoyerswerda Radwor-Radibor, klášter Marienstern, Ralbicy-Ralbitz, Wittichenau-Kulowo, Kamjenc-Kamenz. Jezdci sem přinášejí poselství o zmrtvýchvstání Krista, připisují se jim však ještě mnohé další symboly.

Každá jízda počíná růžencovou modlitbou a v průběhu jezdci zpívají táhlé nábožné písně (kěrluše). Velkolepá podívaná láká každoročně tisíce diváků a velikonoční zájezdy pořádají i některé české spolky.

Koně si půjčují u nás

Jezdcům se říká křižerjo nebo jutrovni jěcharjo. Nedostatek koní řeší také zapůjčováním v České republice nebo v jiných částech Německa. V deseti farnostech Lužice, kde se tento zvyk udržuje, bývá dnes okolo půldruhého tisíce jezdců.

Prapůvod jízd spadá do roku 1541, kdy v obci Kulowo-Wittichenau bylo uskutečněno prvé procesí. V některých pramenech se však uvádí, že výzva k šíření poselství o zmrtvýchvstání byla známá již z doby sv. Pavla a v Německu koncem tisíciletí.

Autor: Redakce

6.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 20 000 Kč Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Zedník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 15. Poznámka: Práce v celé ČR, Místo na zaučení, Způsob prvního kontaktu zájemce o volné pracovní místo se zaměstnavatelem - telefonický kontakt nebo e-mailem:, - Reindl Pavel, tel.: 604 296 700, e-mail: pavel.reindl@seznam.cz. Pracoviště: Arep servis s.r.o. - pracoviště netolice, Na Horánku, č.p. 699, 384 11 Netolice. Informace: Pavel Reindl, +420 604 296 700. Gastronomie - Kuchař - kuchařka 30 000 Kč Kuchaře/ku s praxí přijmeme pro naší provozovnu v Malešicích, jedná se o závodní stravování. Pracovní doba po-pá, 6.00-15.00hod. Platové podmínky 27.000 Kč až 30.000 Kč/měs. čistého. Požadujeme praxi, spolehlivost, samostatnost a bezúhonnost. Volejte, prosím, pouze v pracovní dobu 6.00-15.00 hodin na uvedený tel: Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 12 300 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedníci, stavební práce. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12300 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: Náplň práce: stavební práce v rámci celúé ČR, Osobní návštěva možná v sídle firmy každou středu od 12 do 13 hod. , telefonicky se hlásit v době od 8-16 hod.. Pracoviště: Gamdakstav s.r.o., Lazy I, č.p. 4285, 760 01 Zlín 1. Informace: Gamdak stav s.r.o., +420 604 216 802. Výroba - Výroba Zámečníci strojů 18 000 Kč Zámečníci strojů ZÁMEČNÍCI, PRACOVNÍCI VÝROBY. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Kontakt: předem telefonicky či e-mailem: michaela.krejcova@lindner-group.com domluvit schůzku, Pracovní doba: , 1. směna od 5.30-13.45 , 2.směna od 14.00-22.25 , , Zaměstnanecké výhody: Stravenky, příspěvek na dovolenou a Vánoce.. Pracoviště: Lindner türen - fassaden s r.o. - 001, Karlovarská, č.p. 1415, 363 01 Ostrov nad Ohří. Informace: Michaela Krejčová, +420 353 105 043.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 18. září 2018

Bikrosová dráha místo odpadků a zloděj, co se s okradeným hádá: videa dne

Videosouhrn 17. září 2018

Opilý narkoman na motockylu a požár v ostravském Albertu: zhlédněte videa dne

Bujaré veselí vesnice roku a deset let dřiny na ruině kostela: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 15. až 16. září 2018.

Standardní osobní rozvoj? Ne. Tohle jsou autentické příběhy, které vás posunou

Letos v září kromě povinné školní docházky odstartoval i neziskový projekt Škola průserů, který mění úhel pohledu na náročné životní situace. V pořadu se vystřídá hned několik známých a inspirujících osobností z různých odvětví. Ti všichni se s vámi podělí o nejnáročnější situace ze svých životů ale taky o to, jak se z nich dostali a co si z toho vzali dál do života.

Pochod za zdravé chlapy a zachráněný mlýn v obležení: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 14. září 2018.

Recept na zapékaný efedrin a zmlácení prodavačky pro pár cigaret: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 13. září 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT