VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na těchto stránkách najdete archivní články
Podřipského deníku. Aktuální zprávy z Podřipska
najdete nově na Litoměřickém nebo Mělnickém deníku.

Litoměřický deník Mělnický deník

Zdeněk Zbořil: Těžební limity? Právní problém, jenž skončil

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Počátkem roku 2010 politolog Zdeněk Zbořil kritizoval hysterii kolem tehdejší debaty politických stran o těžebních limitech uhlí na severu Čech.

27.7.2015
SDÍLEJ:

Politilog Zdeněk ZbořilFoto: Archiv Deníku

Začínal tehdy čas předvolebních póz.

Jak se na debatu o těžebních limitech uhlí dívá Zbořil dnes?
Ještě více než dříve, jde dnes o bezpečnostní problém. Před šesti lety jsem pro Deník uvedl, že možnost získání a úroveň zpracování ropy, plynu, uranu a uhlí začíná stále více ovlivňovat nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní situaci ve světě. Přestává záležet na tom, co si myslíme, a co chceme v energetické oblasti. Nejdůležitější je, jaké zdroje energie jsme schopni reálně získat a využít bez ohledu na bezpečnostní situaci v okolních regionech. To ovlivní bezpečnostní situaci a ekonomiku v zemi. Skrze to i sociální situaci a vývoj kriminality.

Dnes se vede spor o to, zda má dojít ke zrušení či prolomení těžebních limitů. O co vlastně jde?
Téma zrušení, nebo další existence limitů, je tématem zcela zbytečným. Limity jsou pouze administrativním opatřením ze začátku devadesátých let. Kolem roku 1990 nebyly ještě zákony na takové výši, aby ochránily majetek občanů proti zájmu těžařů. Stanovení limitů zabránilo, aby mohlo dojít k těžbě v dalších oblastech bez dohody s majiteli pozemků a objektů. Dnes již potřebné zákony existují a jsou běžnou součástí právního systému. Tím skončila role těžebních limitů. Že zákony fungují, o tom svědčí známé případy prodeje pozemků za velmi vysoké ceny, nebo výměny pozemků. Po letech jednání pro různé stavební účely, včetně výstavbu silnic, jsou vlastníci pozemků úspěšní.

Zrušením limitů tedy k ničemu závažnému nedojde?
Pokud by dnes byly zrušeny limity, skutečně se nic zvláštního nestane. Aby se někde mohlo dnes těžit hnědé uhlí v nových těžebních polích, musí nejprve vlastníci pozemky a objekty na pozemcích v té lokalitě prodat. To neovlivní nikdo jiný než samotní majitelé pozemků a nemovitostí jako zcela suverénní držitelé práv.

Proč tedy různí aktivisté straší, že zrušení limitů je hrozbou pro lidi na Mostecku a Chomutovsku?
Je to téma vhodné k vydírání a předvádění se. Již v roce 2010 jsem uvedl, že s pomocí hysterie kolem limitů lze vytvořit obraz politika, který brání občany vůči jakési katastrofě. Uhlí, uhelné lomy a uhelné elektrárny jsou velmi dobře vidět. Kdyby někdo chtěl dneska bojovat o uran či vodu, nemá prakticky žádné velké viditelné symboly, o které by se mohl opřít.

Proč jde o bezpečnostní otázku?
Protože jsme plně odkázáni na masivní dovoz energie plynu a ropy. Bereme to jako samozřejmost. Jenže jako samozřejmost jsme brali ještě před deseti i pěti lety stabilní Evropu. Občanskou válkou na Ukrajině je destabilizován východ Evropy, islamisté masivně vyhánějí terorem do Evropy běžence z islámských zemí, aby rozvrátili evropskou společnost. Nelze vyloučit, že islamisté mohou v blízké budoucnosti po celé Evropě těžce poškodit na řadě míst ropovody a plynovody.

Nezní to příliš fantasticky?
Technika je tak mocná, účinná a spletitá, že ji ochromí v té ohromné složitosti nenápadná přehlédnutá slabá místa. Zvláště pokud by zaútočili sebevražední teroristé, kterým nevadí vysoké riziko jejich ohrožení. Musíme mít akceschopnou místní nouzovou surovinovou a energetickou zálohu. Tou je u nás pouze uhlí. Z bezpečnostního hlediska je nutné mít nejen teplárny na uhlí, ale i elektrárny kombinované s teplárnami. Ještě bych dodal, že je třeba udržovat minimální provoz tepelných elektráren tak, aby se z jejich případného restartu nestala spíše jejich novostavba… Dnes je jediná jistota, že nemáme do budoucna žádnou jistotu. V této souvislosti se vůbec nejedná o těžební limity. Ty jsou již překonané. Jde o to, zda uhlí potřebujeme jako místní zdroj energie nebo ne.

Také je to otázka energetické koncepce státu?
Není. Základem musí být vypočítání kolik uhelných zdrojů energie potřebujeme jako nouzovou strategickou zálohu pro případ energetické krize. Kromě toho pro teplárenství představuje uhlí cenově sociálně přijatelnou variantu výroby tepla. Ale ani to nemá s limity nic společného. Ty jsou dnes již nepotřebné.

Před šesti lety jsem se ptal na souvislost faktu, že v pánevních okresech je větší míra kriminality než v jiných místech republiky. Je to spojeno s poklesem zaměstnanosti při těžbě uhlí?
V devadesátých letech poklesla spotřeba uhlí. Byl výrazně omezen těžký průmysl, domácnosti přešly ve velké míře na topení plynem. Snižovala se energetická náročnost nových výrobních firem. Proto došlo k útlumu těžby a propouštění tisíců horníků na severu Čech a severu Moravy. Kvalifikovaní lidé z uhelných společností našli pracovní místa na trhu práce. Méně kvalifikovaní a nekvalifikovaní zůstali nezaměstnaní, nebo získali špatně placenou práci ve firmách s nejistou budoucností. V těchto okresech šly z větší části též do útlumu podniky těžkého průmyslu. Domnívám se, že situace se nakonec po letech stabilizovala. Jenže i v negativním smyslu slova. Zhruba do roku 2000 se vyprofilovala v regionu vrstva mnoha desítek tisíc obyvatel bez šance, a ta je trvalým zdrojem kriminality a sociálního napětí.

Můžete je přesněji definovat?
Předseda bytových družstev severočeské oblasti Karel Jedlička několikrát použil nový termín vnitřní migranti. Jsou to skutečně v rámci republiky vnitřní migranti, které nikdo nechce. Říká se jim též neutrálním termínem nepřizpůsobiví. Již léta jsou sestěhováni do velmi laciných bytů na různá sídliště, zvláště na severu Čech. Tím rozšiřují ghetta v Ústeckém kraji, a vrstva obyvatel bez šance v tomto regionu sílí, a stává se agresivnější, aby si zajistila určitý pochybný respekt. Mezi ostatními obyvateli vyvolávají pocit bezvýchodnosti a strachu.

Je na vině i jejich nezaměstnanost?
Ano. Myslím, že nejsem naivní, když říkám, že řada z nich by ráda pracovala za průměrně slušné peníze. Jenže s minimálním vzděláním jsou prakticky bez šance. Práce není. Vždyť i lidé s vyšším vzděláním se hrbí a plazí před svými zaměstnavateli, odkývali by jim třeba i válku, hlavně, že mají práci.

Autor: František Roček

27.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Vychovatel 15 000 Kč Vychovatelé pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami vychovatel - speciální pedagog. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 27940 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Odborná a pedagogická způsobilost podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, asistentak pedagoga speciální třídy pro žáky se zdravotním postižením na 0,75 úvazku. Pracoviště: Základní škola, blatná, holečkova 1060, Holečkova, č.p. 1060, 388 01 Blatná. Informace: Radka Kocúrová, +420 383 422 881. Služby - Úklid servisu 18 000 Kč Do společnosti Auto Jarov hledáme nové kolegy/kolegyně na pozici pracovník/pracovnice úklidu. Náplní práce je zajištění čistoty autosalonů a sociálního zařízení. Pracuje se na směny po-pá ranní: 6.00-14.30hod. a 1x do týdne odpolední: 6.00-18.00h. a 1x sobota do měsíce 7.00-14.00hod. Možnost kratšího úvazku i práce na dohodu (128 Kč/h). Zdravotnictví - Pečovatel, ošetřovatel 20 000 Kč Hledáme pracovníky na pozice pečovatel - pracovník v sociálních službách, pro naše zařízení Domov se zvláštním režimem - Telč. 12hodinové směny (denní, noční). Technika a elektrotechnika - Technik kolejových vozidel 33 300 Kč Společnost Rail clinic s.r.o. přijme do svých řad zaměstnance pro pozici technik oprav pro mobilní servis nákladních vagonů. Předchozí znalost kolejových vozidel, řidičský průkaz a svářecí průkaz výhodou. Nástup možný ihned.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 18. září 2018

Bikrosová dráha místo odpadků a zloděj, co se s okradeným hádá: videa dne

Videosouhrn 17. září 2018

Opilý narkoman na motockylu a požár v ostravském Albertu: zhlédněte videa dne

Bujaré veselí vesnice roku a deset let dřiny na ruině kostela: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 15. až 16. září 2018.

Standardní osobní rozvoj? Ne. Tohle jsou autentické příběhy, které vás posunou

Letos v září kromě povinné školní docházky odstartoval i neziskový projekt Škola průserů, který mění úhel pohledu na náročné životní situace. V pořadu se vystřídá hned několik známých a inspirujících osobností z různých odvětví. Ti všichni se s vámi podělí o nejnáročnější situace ze svých životů ale taky o to, jak se z nich dostali a co si z toho vzali dál do života.

Pochod za zdravé chlapy a zachráněný mlýn v obležení: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 14. září 2018.

Recept na zapékaný efedrin a zmlácení prodavačky pro pár cigaret: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 13. září 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT