"Možná že to neznáte, a to buďte rádi: ten pocit, když si odemknete, otevřete a vidíte, že vás někdo vykradl. Vidíte ty pootvírané skříně a ty vyházené šuplíky, ve do kterých ukládáte ty nejosobnější věci. To, co pocítíte nejdřív: někdo cizí pronikl tam, kde se chcete cítit stejně bezpečně jako zvíře v doupěti; tam, kam se člověk uchyluje, když chce být jen se svými nejbližšími nebo úplně sám. A v tom je to zranění. Ne v ukradených věcech, které jsou jen věcmi a vesměs, i když ne vždycky, se dají nějak nahradit. (Třeba "zpěvový mikrofon DPA d-facto sériového čísla 3111874"). No nic, jen jsem si trochu postěžoval a už koukám se tím dál nezabývat. To bych mohl dojít ke skutečné úhoně: přestat si myslet, že žijeme v nádherné době," napsal Michal Horáček.
"Žádné oznámení jsme v této souvislosti nepřijali," konstatovala mluvčí litoměřické policie Pavla Kofrová. Michal Horáček tak píše o jiném svém domě, nebo událost nenahlásil.
