Problém je především jak zabránit psychicky nevyrovnanému člověku v přístupu ke zbrojnímu průkazu a ke zbrani. A jak operativně zbrojní průkaz a zbraně odebrat. Neboť postupem času se může změnit psychický stav člověka.

V obecném smyslu slova jde o stejný problém jako u řidičů.

Během doby, řádově třeba jenom několika měsíců, např. vlivem rodinné situace a problémů s tím souvisejících, se chování řidiče může změnit až za hranici psychické normality. Nesoustředěnost a agresivní chování potom mohou z auta udělat (většinou nechtěně) zbraň.

Jiří Seidlic

Ústecký dopravní psycholog Jiří Seidlic, který provádí také psychologická vyšetření zájemců o zbrojní průkaz, k tomuto nebezpečí změny chování uvedl:

„Proto i vybodované řidiče, nebo řidiče po požití alkoholu a drog, jezdících i v zákazu řízení, ty, kteří svým chováním ukazují vzdor k autoritě, nepřizpůsobivost, nepřiměřenou agresivitu a nedostatek empatie, v závěru vyšetření je třeba omezit povinností opakovaného kontrolního vyšetření po roce, nebo po dvou. Proto by měl být pro takové osoby časově podmíněný nejen řidičský průkaz, ale také zbrojní průkaz."

Pro Deník Seidlic již uvedl, že lze problém vyřešit ustavením povinnosti odborného vyšetření duševního stavu žadatele o zbrojní průkaz. Zatím způsobilost držení zbrojního průkazu posuzuje jenom registrující lékař, který většinou psychologické vyšetření nevyžaduje.

Objevily se názory, že by bylo vhodné provést „inventuru" psychického stavu všech momentálních majitelů zbraní. To by se ale vztahovalo také na osoby, které nejsou majiteli zbraní, ale dostanou se ke zbrani v rámci výkonu povolání.

„S tím nesouhlasím, protože každá složka má v rámci své organizace velitele nebo vedoucího. Ti musí dbát, aby jeho kolektiv posuzoval své členy i z hlediska, zda nemají aktuální rodinné nebo ekonomické problémy a další zatěžující okolnosti. V takovém případě je na vedoucím, nebo veliteli, aby si vyžádal psychologické posouzení stavu zaměstnance. Toto se týká i Policie ČR. Za posledních 25 let, co tuto problematiku sleduji, bylo jen několik případů, kdy příslušník bezpečnostní agentury, městské policie, nebo Policie ČR řešil rodinné problémy, nebo ekonomické strasti, s použitím služební zbraně," zdůraznil Seidlic.

V souvislosti s tragédií v Uherském Brodu se objevují varování, že je podceňován také potenciál moderní kuše. Jeho výkonnější verze je srovnatelná s palnými zbraněmi.

Miroslav Machala

Předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku v Ústí nad Labem Miroslav Machala upozorňuje, že kuše velmi rádi používají pytláci k lovu vysoké zvěře. Výstřel z kuše je tichý a smrtelný.

Mělo by být vlastnění kuše vázáno na zbrojní průkaz a psychologické vyšetření majitele? V zákonu pro to není žádná opora. Ale Machala považuje zavedení zbrojního průkazu na kuši za rozumné opatření.

„Pokud máte zbytečných nejméně dvacet tisíc korun, můžete si koupit výkonnou kuši i s optickým zaměřovačem. Oficiálně slouží ke sportovním a rekreačním účelům. Moderní kuše jsou klasifikovány Zákonem o zbraních a střelivu jako zbraň kategorie D. Prodej kuše je volný od 18 let. To je málo. Zapomínáme, že kuše sehrála důležitou roli jako zbraň ve středověkých válkách a jako lovecká zbraň byla používána běžně až do 18. století. Vyniká velkou razancí. Pronikala i brněním. To není jenom rekreační hračka," varuje Machala.