Kasační stížnost směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze, který v červnu zrušil prezidentovo rozhodnutí nejmenovat Ošťádala profesorem a nařídil mu o jmenování znovu rozhodnout. Ošťádalovo nejmenování totiž nebylo podle soudu řádně odůvodněné.

O kasační stížnosti sice NSS zatím nerozhodl, již nyní ale zamítl odkladný účinek stížnosti. „Nepřiznání odkladného účinku,“ stojí ve zkráceném usnesení v justiční databázi. Zeman by tak neměl s novým rozhodnutím o jmenování fyzika déle čekat.

Dlouholetý spor

Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta z UK a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Justice mu Ošťádalův a Fajtův případ vrátila k novému - nyní zrušenému - rozhodnutí, jež učinil v listopadu 2018. Opřel se v něm o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.

V rozhodnutí Zeman poukazoval na to, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Fyzik už dříve přiznal, že StB poskytoval krycí adresu, kam si nechal zasílat zahraniční korespondenci. Uvedl k tomu, že byl mladý a naivní.

Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentující nejvyšší i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.