Éra pěstování českých jablek se zřejmě chýlí k závěru. Z mapy republiky totiž postupně mizí jabloně, které nahrazují rentabilnější zemědělské odrůdy. Hlavně obilí a řepka.

Zatímco ještě v roce 1989 plodily na území tehdejších Čech, Moravy a Slezska jabloně na 25 tisících hektarech, před deseti lety to už bylo jen 18 tisíc hektarů. Velký zářez pro české pěstitele jablek začal v roce 2014, kdy sousední Polsko nemohlo po ruském embargu vyvážet svou nadprodukci jednoho milionu tun jablek do Ruska a ovoce následně mířilo do Evropy včetně Česka. Za tu dobu u nás zaniklo na šest tisíc sadů. Od loňského ledna se navíc embargo vztahuje i na Bělorusko a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík odhaduje, že se v nejbližších měsících počet sadů v republice dostane pod hranici 10 tisíc.

Sám se do této statistiky zaniklých sadů zapsal na své rodinné farmě v Dobré Vodě u Hořic na začátku letošního roku, kdy padly stovky stromů v jeho sadu. „Mohly by tak ještě pět až šest let plodit, ale situace je opravdu neúnosná a je teď finančně výhodnější vysadit na místo jabloní obilí či řepku,“ řekl.

Letos, v době vegetačního klidu, chce vymýtit půl druhého hektaru jabloňových plodnic. Tedy něco málo přes dva tisíce stromů. „A pokud se situace nezlepší, v příštím roce přijde na řadu dalších jeden a půl hektaru,“ dodal Ludvík. Odkázal přitom i na vysoké náklady a malou, tedy téměř žádnou, návratnost. „Vždyť jenom v loňském měli ovocnáři na sklizni kilogramu jablek o čtyři koruny méně, než je nákladová cena. Z hektaru, ze kterého se průměrně sklidí 25 tun jablek, to tak činí ztrátu kolem sta tisíc korun,“ doplnil.

Soumrak českých jablek

Redukovat stavy začali i ovocnáři ze společnosti Úsovsko na Olomoucku. Ještě v roce 2014 měly úsovské sady rozlohu 377 hektarů. Loni to už bylo pouze 200. Letos pak místní ovocnáři plánují likvidaci 40 hektarů.

Postupný útlum českého ovocnářství vnímá i zemědělský expert Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze. Oproti některým ovocnářům nemá však o česká jablka strach. „Nikdy asi v tomto odvětví nebudeme hrát prim, ale česká jablka přežijí,“ myslí si Maier.

Již delší dobu si též ovocnáři stěžují na nedostatečnou podporu ze strany státu. Například v loňském roce dostal celý zemědělský sektor prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) 831 milionů korun jako mimořádnou podporu v době krize. „Chtěli jsme peníze poslat zemědělcům co nejdříve, aby mohli pokračovat v hospodaření i v době, kdy jim rostou náklady za energie. Všechny mimořádné dotace jsme zemědělcům poslali na účty podle plánu do konce září,“ řekl dříve ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). 

Mezi všemi žádostmi bylo 227 právě od pěstitelů jablek. Ti dostali peníze na takřka pět a půl tisíce hektarů jabloňových sadů. Podle Martina Ludvíka je však stále dotační politika v tomto ohledu ze strany státu malá. „Dotace nám pokryjí jen malou část ztrát. Odhaduji to tak na 20 až 30 procent,“ dodal Ludvík.