„Vymáhání práv z hromadných událostí je velmi neefektivní a drahé pro stát i účastníky řízení, soudy jsou zcela zbytečně zatíženy opakovaným projednáváním stejných otázek, stejné případy jsou posuzovány různě,“ píše se v důvodové zprávě ministerstva spravedlnosti.

Náklady individuálního soudního řízení, riziko, čas a energie do nich vložené většinou výrazně převyšují případný zisk z úspěšného sporu. Předkladatel tak logicky vyvozuje, že subjekty, které jednají nepoctivě, těží z této „nevymahatelnosti drobných nároků“, čímž získávají neoprávněnou konkurenční výhodu oproti poctivým podnikatelům.

Hromadné žaloby umožní koncentraci všech drobných nároků do jedné žaloby tak, že celková výše žalovaného plnění již bagatelní nebude. Tato možnost poskytne prostor i pro uplatňování práv a nároků, které by jinak sám poškozený neuplatňoval vůbec.

Spotřebitelské spory

„Na základě dlouhých vyjednávání byl zákon nakonec zúžen na spotřebitelské spory. Myslím si, že méně znamená více a že je to svým způsobem dobře, protože uvidíme, jak se to v praxi osvědčí,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Důležitým principem právní úpravy je také prevence a zabránění případnému riziku zneužití.

Právě tento bod je ovšem nejcitlivější. „Odhlašovací režim, tzv. opt-out, který počítá s automatickým zapojením všech žalobců, se vyznačuje snadnou zneužitelností a odporuje základním procesním principům,“ uvádí Kateřina Švěřepová z AK Císař, Češka, Smutný.

Za problematický považuje i široký rozsah informačních povinností zatěžujících žalovaného. „Bylo by určitě vhodné, aby byl zaveden správní dohled nad činností neziskových osob jako hromadných žalobců a aby kontrola, že skutečně postupují v zájmu spotřebitelů, nezůstala jen na soudech, které na to nemají kapacitu ani pravomoc,“ míní advokátka Švěřepová. Věří, že tyto nedostatky poslanci odstraní.