Zvýšené ošetřovné bude stát vyplácet podle předlohy zpětně od začátku dubna. Rodiče budou dávku dostávat nejdéle do letních prázdnin.
Pracovníci na dohody budou mít nárok na ošetřovné tehdy, pokud odváděli nemocenské pojištění a dohody jsou stále platné. Takzvaným dohodářům vyplatí stát za období od uzavření škol do konce března ošetřovné 60 procent denního vyměřovacího základu, od dubna 80 procent.
Senátor Michael Canov (SLK) se v debatě pozastavoval nad tím, že úřady kvůli ošetřovnému požadují potvrzení ředitelů škol, že jsou zavřené, ač o tom rozhodla vláda. "Je to naprosto absurdní. To není jenom byrokracie, to je šikana, a dokonce se nebojím ani slova buzerace," řekl. Maláčová oponovala, že formulář potvrzuje, že zaměstnanec má vlastní dítě do 13 let věku.
"Mechanismus funguje asi 40 let," podotkla. Pokud by šlo o potvrzení o uzavření školy, bylo by to "na hlavu", zdůraznila. Canov si ale stál za svým. "Potvrzení o uzavření školského zařízení není potvrzení o existenci dítěte," prohlásil s odvoláním na formulář.
Zvýšené ošetřovné se přibližuje podle důvodové zprávy úrovni čisté mzdy s uplatněním slevy na poplatníka. Na dávce je závislá velká část rodin s dětmi a standardní ošetřovné 60 procent nestačí v mnoha případech pokrýt jejich základní životní výdaje, zejména u samoživitelek a samoživitelů, stojí ve zdůvodnění.
Podle údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce, dostala zatím sociální správa od vyhlášení nouzového stavu kvůli uzavření škol 158 051 žádostí o ošetřovné. Z nich bezmála 6900 dorazilo za poslední den, tedy za úterý. V dubnu úřad zatím zpracoval asi 135 tisíc ze všech žádostí o ošetřovné, které obdržel.
Uzavření škol
Ošetřovné na děti do 13 let za celou dobu uzavření škol zavedl zákon v posledních březnových dnech. Nynější novela stanoví jako nejzazší hranici 30. června. Úprava dočasně nahradila standardní dobu výplaty dávky nejvýše devět dní na děti do deseti let.
Stát podle už účinného zákona hradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se vztahuje také na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu, a to bez věkového omezení. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, mají v těchto případech nárok na nekrácený průměrný služební příjem.
Školy se v Česku uzavřely 11. března. Otvírat by se měly postupně, v plném provozu do prázdnin ale nebudou. Denní stacionáře by se podle plánu ministerstva práce měly otevřít 8. června, ale ne pro starší klienty. Denní stacionáře pro děti a týdenní stacionáře by měly začít fungovat 25. května.
Zdravotní platby státu ve dvou krocích významně vzrostou
Platby státu do veřejného zdravotního pojištění za děti nebo důchodce vzrostou od června o 500 korun měsíčně z nynějších 1067 korun. Od ledna to bude o dalších 200 korun za měsíc. Předpokládá to novela, kterou dnes schválil Senát hlasy všech přítomných členů. Předlohu, která souvisí s epidemií nového koronaviru, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Změna reaguje na propad příjmů a zároveň zvýšení výdajů systému zdravotního pojištění.
K takzvaným státním pojištěncům patří také studenti, nezaměstnaní a vězni. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos vzrostou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.
Veřejné zdravotní pojištění letos ztratí asi osm miliard korun v souvislosti s úlevami plateb drobných podnikatelů do systému. Propad ekonomiky pak bude podle důvodové zprávy znamenat výpadek 30 až 40 miliard korun. Naopak výdaje systému zdravotního pojištění kvůli nemoci covid-19 řádově o miliardy korun vzrostou.
Ministerstvo zdravotnictví poukazuje ve zdůvodnění i na to, že ekonomicky aktivní lidé odvádějí do zdravotnictví víc peněz než stát za své pojištěnce. Těch je asi 60 procent z celkového počtu, ale na jejich léčbu jde 80 procent peněz veřejného zdravotního pojištění.
Příspěvky pro živnostníky
Jednorázový příspěvek 500 korun denně živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným, které poškodila epidemie koronaviru, by se měl za květen zvýšit na 700 korun a za červen na 900 korun. Měl by ho dostávat také širší okruh příjemců, například pěstouni nebo lidé pracující takzvaně na dohodu. Tuto změnu ve vládní novele zákona o takzvaném kompenzačním bonusu schválil Senát. Zákon nyní zamíří zpět do Sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se senátními návrhy nesouhlasila. Horní komora Parlamentu také schválila poskytnutí státní záruky 150 miliard korun za úvěry pro menší a středně velké firmy, které by tak mohly získat až kolem 500 miliard korun.
Vládní předloha prodlužuje dobu poskytování příspěvku tak, aby ho stát mohl vyplácet i po 30. dubnu, kdy měl příspěvek původně skončit. Vláda navrhla zavést i takzvané druhé bonusové období, které má trvat od 1. května do 8. června. Případné třetí období by mohlo trvat až do konce srpna. O jeho zavedení už by rozhodovala sama vláda a nebyla by zapotřebí změna zákona.
S návrhem na zvýšení příspěvku přišel senátor Zdeněk Nytra (ODS). Řekl mimo jiné, že celková suma vydaná na tuto podporu by v celkovém součtu klesla s tím, jak se budou postupně rozvolňovat přijatá omezení. Schválený návrh senátorů Martina Červíčka (ODS) a Tomáše Goláně (SEN 21) rozšiřuje okruh lidí, kteří budou moci o příspěvek žádat. Příspěvek není určen zaměstnancům. Sněmovna předtím rozšířila okruh příjemců o OSVČ, které současně s tím vykonávají zaměstnání jako pedagogové. Senátní návrh ho rozšiřuje mimo jiné na činnosti s příjmy do 10.000 korun měsíčně, na dobrovolníky v pečovatelské službě a na pěstouny.
Ministryně ani s jedním návrhem nesouhlasila. Varovala, že pro pracovníky finanční správy bude složité ověřovat například, kdo má pracovní poměr na pedagogickou činnost. Může to podle ní vést i k tomu, že někdo bude moci čerpat peníze z více míst. Poukazovala také na to, že se kvůli vrácení zákona do Sněmovny jeho schvalování prodlouží. Sněmovna by mohla o senátním návrhu rozhodnout příští týden.
Dopady vládní předlohy na státní rozpočet za období od 1. května do 8. června budou maximálně 13 až 14 miliard korun, uvedla dnes ministryně. Informovala také, že k 27. dubnu obdržely finanční úřady již 420 tisíc žádostí o vyplacení příspěvku a celkem za dobu účinnosti tohoto opatření vyplatily 9,5 miliardy korun. O příspěvek je možné žádat také elektronickou poštou bez nutnosti mít zaručený elektronický podpis.
Stát se může zaručit 150 miliardami korun za úvěry pro firmy
Stát se bude moci zaručit 150 miliardami korun za komerční úvěry pro firmy s nejvýše 500 zaměstnanci. Od bank by pak mohly získat na obnovu své činnosti po epidemii koronaviru zhruba 495 miliard korun, řekla dnes senátorům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Poskytnutí státní záruky schválila horní komora Parlamentu v zákoně, který nyní dostane k podpisu prezident.
Stát bude prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) ručit za úvěry sjednané do konce letošního roku. Záruka bude platit na provozní úvěry do 50 milionů korun. V případě menších firem bude ručení maximálně 45 milionů korun, u větších firem 40 milionů korun.
V případě firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit za 90 procent dluhu z úvěru, v případě větších firem s 250 až 500 zaměstnanci bude ručit za 80 procent dluhu. Za zbývajících deset, respektive 20 procent bude muset ručit banka.
ČMRZB poskytne bankám podle jejich podílu na trhu u obou skupin firem portfoliovou záruku do výše 30 procent poskytnutých jistin úvěrů. Vláda původně navrhovala limit 25 procent. Zvýšení prosadil ve Sněmovně poslanec ČSSD Roman Onderka, aby na úvěry dosáhlo více firem.
